Transparency International: Vláda Petra Fialy selhává v omezování korupce. ODS je hlavním blokátorem změn

23. 12. 2022

čas čtení 18 minut



V sobotu 17. prosince uplynul jeden rok od jmenování vlády Petra Fialy (ODS) složené ze zástupců dvou koalic politických stran a hnutí: ODS, TOP 09, KDU-ČSL a Piráti, STAN. Proto je nyní namístě zhodnotit dvanáctiměsíční působení kabinetu v oblasti omezovaní korupce. Česká kancelář protikorupční nevládní organizace Transparency International (TI) tak přináší ucelený přehled týkající se protikorupční legislativy, komunikace a lobbistických jednání nad souvisejícími tématy a přehled nejvážnějších kauz.

Memorandum SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) a PIRSTAN (Piráti a STAN) po sněmovních volbách 2021. Zleva: Marian Jurečka, předseda KDU-ČSL, Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně TOP 09, Petr Fiala, předseda ODS, Ivan Bartoš, předseda Pirátů a Vít Rakušan, předseda STAN | zdroj: Seznam Zprávy

Politici reprezentující současnou vládní koalici během kampaně před sněmovními volbami 2021 deklarovali „Změnu“, která měla přinést řešení související mimo jiné se střetem zájmů expremiéra Andreje Babiše (ANO) a prohlubující se privatizací veřejného zájmu ze strany hnutí ANO či snahu o navrácení politické integrity do stojatého a bahnitého rybníku české politiky.

„Vládu Petra Fialy zaměstnávala kromě končícího předsednictví v Radě EU i řada problémů, které na začátku svého mandátu nemohla předvídat. Válku na Ukrajině, energetickou krizi nebo zpomalující ekonomiku nelze donekonečna používat jako výmluvu, proč ostatní důležité agendy, včetně té protikorupční, stojí. Vzhledem k pohodlné většině ve Sněmovně i v Senátu je obtížné pochopit, proč vládě tak dlouho trvá prosadit klíčové protikorupční zákony,” vysvětluje Ondřej Kopečný, ředitel TI.

„Zatím se zdá, že kritika Babiše kvůli korupci se koaličním stranám hodila hlavně v politické kampani, ale do plnění předvolebních slibů se jim už moc nechce. Zejména zástupci ODS přípravu protikorupčních zákonů spíš zdržují, případně prosazují úpravy, které významně snižují jejich účinnost. Je s podivem, že tento přístup nechává ostatní koaliční partnery v klidu,” hodnotí.

Vykostěná protikorupční legislativa

Nejpalčivějším bodem, kde aktuální vláda Petra Fialy zoufale zaostává, je právě naplňování protikorupční legislativy. Kromě TI neplnění závazků kritizuje ve svých reportech Evropská komise nebo také Skupina států proti korupci (GRECO) či Moneyval, komise při Radě Evropy zkoumající dodržování mezinárodních standardů v oblasti praní špinavých peněz a financování terorismu.

Pavel Blažek | fotografie: Filip Jandourek, zdroj: Český rozhlas

Zákon o ochraně oznamovatelů má už roční zpoždění od dvouleté lhůty pro transpozici evropské směrnice a jeho současné znění z pera ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) de facto nic neřeší. Věcné vymezení oznamovaných skutečností je zbytečně komplikované a návrh ani neumožňuje anonymní podání podnětu.

„Anonymní oznamování přitom není žádnou novinkou. Už nyní funguje ve státní službě a také mnozí zaměstnavatelé, především korporát vlastněný zahraničními matkami, má bohaté zkušenosti s oznamovateli – včetně anonymů pro které jsou vytvářeny i profesionální platformy, zajišťující nejvyšší úroveň ochrany identity,“ komentuje Jan Dupák, právník TI.

Novela zákona o střetu zájmů zapadla pod poslanecké lavice, ačkoliv to bylo jedno z hlavních témat nynější vlády. Paradoxně pak působí schválení novely evidence skutečných majitelů, která prošla legislativním proces za pár týdnů, a to jen proto, že bez jejího schválení by Česká republika přišla o stovky miliard z EU v rámci Národního plánu obnovy.

„Český zákon o střetu zájmů je děravý a ve srovnání se zahraničím jsme v mnoha otázkách pozadu. Doufali jsme v rychlé přijetí novely, která by vyřešila ty nejpalčivější problémy, abychom mohli začít debatovat o systémovějších problémech,” kritizuje Jan Dupák.

Podcast Stošestka | zdroj: TI 

Samostatnou kapitolou je novela zákona o státním zastupitelství předložená do meziresortního připomínkového řízení ministrem Pavlem Blažkem. Ani tento návrh nijak neřeší dlouhá léta diskutovanou otázku nutnosti garance nezávislosti nejvyššího státního zástupce na ministru spravedlnosti a vládě.

„Současné vládní strany před volbami slibovaly změnu v mnoha oblastech. Nezávislé státní zastupitelství následně zmínily i v programovém prohlášení vlády tak, že do konce roku 2022 bude dokončen návrh novelizace zákona o státním zastupitelství, který mimo jiné přinese zpřesnění podmínek pro odvolání nejvyššího státního zástupce. V tomto ohledu návrh nerespektuje ani doporučení mezinárodních institucí, ani programové prohlášení vlády,“ říká Adam Jareš, vedoucí právník TI.

„Návrh ministra spravedlnosti na jakoukoliv nezávislost nejvyššího státního zástupce zcela rezignuje, a jeho postavení oproti současnému stavu v některých ohledech naopak zhoršuje. Z tohoto návrhu ani dřívějších kroků ministra Blažka se nezdá, že nezávislost státního zastupitelství nebo soudů je to, o co by současný ministr spravedlnosti skutečně stál,” dodává.

Mezi opomíjenou protikorupční legislativu dále patří nutná regulace lobbingu, nebo dlouhodobě neřešená aktualizace volebních zákonů.

(Ne)strategický vládní přístup k řešení korupce v ČR

Přístup současné vlády k omezování korupce by se dal jednoduše shrnout takto: „Nemluvte nám do toho, teď tady vládneme my!” Takřka chybí jakýkoliv strategický protikorupční plán, který by udával směr.

Ve vládní koncepci na čtyřleté období není v podstatě nic hmatatelného a jedná se o sbírku nápadů k dotažení z minulých let, která je doplněná dokonce o věci, které zpracovává např. Transparency International, jako jsou Pakty integrity.

Velmi omezeně dochází k dialogu se zástupci občanské společnosti a nezávislými experty mimo jiné z řad nevládních organizací.

Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí se nesešla až do 14. listopadu 2022, tedy více než rok a půl. V současné době ji předsedá ministr pro legislativu Michal Šalamoun (za Piráty). Pod jeho vedením je diskuse zatím věcná a konstruktivní. Skutečnost, že Radě předsedá ministr, a ne předseda vlády, jak bylo v minulosti zvykem, vypovídá, jakou váhu této agendě současná vláda přikládá. Petr Fiala doporučení své protikorupční rady navíc ignoruje.

Dalším problémem Fialova kabinetu je netransparentní proces související s přerozdělováním veřejných financí z národního rozpočtu a dotačních programů EU, resp. Fondu pro spravedlivou transformaci (Just Transition Fund) a Národního plánu obnovy (NPO).

Jezeří | zdroj: Pixabay fotografie: ivabalk

„Za Babišovy vlády probíhala koncepční nastavování obou finančních nástrojů za zavřenými dveřmi a za účasti hrstky vyvolených. Rok po výměně kabinetu je plnění Plánu spravedlivé územní transformace i nadále zatíženo nízkou transparentnosti a významnou informační asymetrií,“ objasňuje Jana Stehnová, vedoucí projektů TI a expertka na oblast dotačních programů.

„Národnímu plánu obnovy od počátku chybí vize, systematičnost a ambice. Jestliže se nyní občanská společnost dostává ke slovu a začíná se podílet na jeho tvorbě, musí už pracovat se zabetonovanými základy, na kterých chybně postavil NPO v roce 2020 tehdejší ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Ani za Fialovy vlády přitom nemůžeme vyloučit přetrvávající prvky klientelismu,” dodává.

Transparentní výběr vedení klíčových státních dohledových institucí je také velkou slabinou současné vlády. Například Finanční analytický úřad (FAÚ), který mimo jiné řeší sankce, byl od března 2022 tři měsíce bez plnohodnotného ředitele.

„Kvalitní výběr a správné nastavení vedení českých dohledových úřadů by měly být v době míru samozřejmostí a v čase probíhající války na Ukrajině urgentní prioritou. Západ včetně ČR se snaží eliminovat ruský vliv v EU, posílit boj proti praní špinavých peněz a omezit financování evropské politiky z Ruska. To ale musí jít ruku v ruce s fungujícími a nezávislými státními institucemi,“ apeluje Petr Leyer, právník a člen Správní rady TI.

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSH) byl také opět řešen na poslední chvíli, nad to v době žhavé fáze běžících prezidentských kampaní. ÚDHPSH totiž právě v době nejvyhrocenější kampaně čeká zásadní personální obměna. Šestiletý mandát předsedy ÚDHPSH uplyne 31. prosince 2022. V následujících měsících pak do března 2023 skončí mandáty také všem čtyřem dalším členům vedení Úřadu.

Chybí jakákoliv veřejná diskuze nad kandidáty ucházející se o řízení těchto úřadů a nad samotným procesem výběru. Vše je realizováno bez jasné koncepce se zpožděním a za zavřenými dveřmi pro novináře a širokou veřejnost.

Jediným pozitivem je pak vcelku rychlé znovujmenování Miloslava Kaly prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).

Jak probíhala lobbistická setkání?

TI za období od nástupu vlády Petra Fialy absolvovala 17 lobbistických setkání s politiky reprezentující vládní pětikoalici (ODS, TOP 09, KDU-ČSL a Piráti, STAN) a také úředníky státní správy.

Zástupci Transparency se tak mimo jiné setkali s Janem Farským (STAN), Ivanem Bartošem (Piráti), Janem Jakobem (TOP 09), Markem Výborným (KDÚ-ČSL) či Markem Bendou (ODS).

„Schůzky, pokud už se uskutečnily, probíhaly věcně. Nicméně bylo znát, že každý z politiků má zcela jiný zájem o danou agendu. Někdo ji chce aktivně řešit, někdo k ní je otevřený, ale nezná příliš detailů a někdo k ní v lepším případě skeptický. To celkem dobře ilustruje též fungování celé koalice, pro kterou je pak těžké se domluvit a prosadit funkční řešení,“ hodnotí Petr Leyer.

Na základě naší praxe a četných lobbistických schůzek se jako hlavní „blokátoři“ kvalitní legislativy související s omezováním korupce řadí politici ODS. Zejména předseda jejich poslaneckého klubu Marek Benda a již několikrát zmíněný ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

Korupční imunologie, díl čtvrtý: lobbing | zdroj: TI

Naše lobbistické schůzky najdete online v rámci Otevřeného lobbistického diáře TI, který vedeme už od roku 2015.

Vláda „Změny” utopená ve vlastních kauzách

Současný vládní kabinet za uplynulý jeden rok u moci čelil celé řadě kauz a případů, které testovaly jeho předvolební odhodlání navrátit důvěru veřejnosti v politiku a zvýšit politickou integritu. Podle červnových dat střediska empirických výzkumů STEM důvěřovalo v České republice prezidentu republiky 37 % lidí, Senátu taktéž 37 %, Poslanecké sněmovně 36 % a členům vlády pouhých 30 %.

Loňské jmenování Pavla Blažka ministrem spravedlnosti v nově formované vládě „Změny“ nejprve budilo rozpaky a poté potvrdilo obavy – vzhledem k jeho zásahům do fungování Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, které dozoruje kauzu kupčení s městskými byty v Brně, v níž může být podle dostupných informací sám zapletený.

V roce 2022 pak následovala kauza týkající se sponzorů hnutí STAN, které akceptovalo milionové dary od trestně stíhaných osob či subjektů operujících v daňových rájích. STAN také musel vysvětlovat, proč nejmenuje na post ministra průmyslu a obchodu Věslava Michalika (STAN), kterému hrozil střet zájmů.

Další úder už tak nízké důvěře ve volené představitele uštědřila kauza Dozimetr, směřující z pražského magistrátu do nejvyšších pater celostátní politiky. Europoslanec Stanislav Polčák (STAN), který jezdil na dovolenou s Michalem Redlem, překupníkem s vlivem a jednou z hlavních postav kauzy, pozastavil v červnu tohoto roku členství v hnutí STAN.

Stanislav Polčák | zdroj: ČTK

Pan Polčák už předtím čelil kritice za finanční odměnu spojenou s prosazením zákona o odškodnění pro obce postižené výbuchem ve Vrběticích a vzdal se postu místopředsedy Starostů a nezávislých, v Evropském parlamentu ale nadále zůstává.

Podobný postup zvolil i Petr Gazdík (STAN), který s podnikatelem Redlem vedl šifrovanou komunikaci. Pan Gazdík rezignoval z postu ministra školství, ale poslanecký mandát si ponechal. V kontrastu s ministrem Blažkem jeho odchod z funkce ministra působí skoro až jako ukvapené a přehnané rozhodnutí.

Dalším podobným případem je prozatímní nejmenování Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministrem životního prostředí, a to z důvodu podezření, že exnáměstek brněnské primátorky ovlivňoval privatizaci majetku města Brna. I přes závažné informace o možném napojení na hlavní obviněné v této kauze, zůstává Petr Hladík kandidátem na ministerský post.

„Změna, kterou strany vládní koalice slibovaly před volbami, se nekoná. Nejde jen o frekvenci a vážnost kauz, které se za poslední rok v souvislosti s vládními stranami objevily, ale jde i o vyvození politické odpovědnosti daných osob. Dotčení politici vládních stran pokračují v trendu, který v České republice vidíme již desetiletí, tedy buď vyvození jakékoliv odpovědnosti zcela odmítají, anebo ji vyvozují jen částečně,” komentuje vedoucí analytik TI Marek Chromý.

„Na politiky, kterých se dotkne nějaká kauza, by se vždy měla vztahovat presumpce viny a takový politik by měl odejít z politického života, dokud svoji kauzu nevysvětlí. Představitelé vládní koalice rádi tvrdí, že vyvozují svoji politickou odpovědnost nejsilněji v historii ČR. Laťka je ale nastavena neuvěřitelně nízko a vládní představitelé nejsou ochotni ji příliš zvednout,“ uzavírá.

Na komunální úrovni dále zarezonovalo jméno zastupitele Jana Wolfa (KDU-ČSL). Ten je aktuálně obžalovaný v kauze machinací se sportovními dotacemi na Magistrátu hlavního města Prahy.

Celou dotační kauzu v roce 2017 otevřela Transparency International, a kromě zastupitele Wolfa v ní najdete i další známé postavy pražské politiky.

Pan Wolf se i přes obžalobu překvapivě znovu ucházel o místo v pražském zastupitelstvu a v letošních komunálních volbách uspěl. Donedávna byl jedním z bodů sváru ve vyjednáváních mezi současnou koalicí SPOLU pro Prahu a Piráty Zdeňka Hřiba.

Z pohledu TI je tak politická sebereflexe a snaha o nastolení politické integrity v České republice stále na velmi nízké úrovní a jedná se tak pouze o předvolební proklamace a hesla bez jasného vyvození odpovědnosti.

Jak politici komunikují s TI?

TI se dlouhodobě snaží vést na téma omezování korupce v České republice s jednotlivými vládami otevřený, expertní a konstruktivní dialog. Snažili jsme se o to v možné míře, dokud nevypukly dílčí skandály a korupční kauzy, které např. odhalila právě naše protikorupční organizace, už za vlád Mirka Topolánka (ODS), Petra Nečase (ODS), Bohuslava Sobotky (ČSSD) či Andreje Babiše (ANO). A snažíme se o to i nyní.

Pokusili jsme se současným premiérem Fialou navázat komunikaci, ať už formou otevřených dopisů např. k předsednictví ČR v Radě EU nebo iniciací osobního setkání. Bohužel na dopisy předseda vlády nereagoval a na osobní setkání místo sebe nominoval svého hlavního poradce Jakuba Kajzlera, který ale protikorupční téma nemá ve svém portfoliu.

Petr Fiala | zdroj Jan Handrejch, Právo

„Na českou kancelář Transparency se tradičně o informace a konzultace obrací OECD, GRECO, Evropský parlament či Evropská komise, resp. jednotlivá generální ředitelství v rámci EU. Udržujeme vztahy se zástupci celé řady velvyslanectví zemí, které jsou partnery a spojenci ČR. Jsme také jednou z mediálně nejcitovanějších expertních nevládních organizací u nás. Účastníme se jednání komor a rad, jak v tuzemsku, tak i zahraničí. Přesto premiér Fiala na naše podněty k debatě nereaguje,“ objasňuje vedoucí komunikace TI David Kotora.

Nesmíme také zapomenout na současného ministra spravedlnosti Blažka, který s TI chtěl sice navázat dialog a zval nás v loňském roce před jeho jmenováním na osobní setkání, to se však netýkalo protikorupční agendy, ale čistě jeho soukromé kauzy spojené se střetem zájmů a kritikou TI. Schůzku jsme tak jako nerelevantní odmítnuli.

V rámci současného kabinetu lze vyzdvihnout zájem o komunikaci ze strany ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše, s ním jsme jednali o agendě v oblastech prevence korupce dotýkající se veřejných zakázek a dotací, či ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), se kterým jsme řešili témata jako služební zákon, správa voleb a financování volebních kampaní.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) také reaguje na naše podněty a zajímá se o aktivity naší protikorupční organizace spojené s bojem proti praní špinavých peněz, sankcemi v souvislosti s válkou na Ukrajině a ruskou agresí a zahraničními projekty TI.

Index vnímání korupce 2022 se blíží

Je třeba dodat, že 31. ledna 2023 mezinárodní sekretariát Transparency International v Berlíně přinese nové výsledky v rámci globálního žebříčku zemí „Index vnímání korupce“ (Corruption Perceptions Index – CPI) za rok 2022.

1
Vytisknout
4905

Diskuse

Obsah vydání | 27. 12. 2022