Použít hlavu!
28. 8. 2023 / Beno Trávníček Brodský
(aneb způsob environmentálního přemýšlení)
Potřebujete auto. Objektivně. Koupíte si nejlevnější – s malým motorem – malou spotřebou, malou ekologickou stopou. Nechcete klimatizaci, protože tou cena i výrobní + provozní ekologická stopa auta naroste. Takže si koupíte auto bílé, které se díky vysokému albedu (odrazivosti) laku, od slunce tolik neohřívá. Při prvním horkém dnu ale zjistíte, že interiér jen hoří – jsa přehřátý od použitých černých materiálů – tedy (zpravidla) od recyklovaného standardu sjednoceného probarvením. Pak si i nenáročný řidič rád připlatí za klimatizaci, čímž zvedne ekologické stopy svého vozu a vyhodí zbytečné peníze. V globálním měřítku to pak musí být ohromná čísla spotřebované energie za to, že napřed energii „přijmeme“ (teplo) a pak spotřebujeme spousta nějaké druhé na to, abychom tu první vypudili!
Pokud tedy někdo chce vést zdravou úvahu o ekologizaci aut, neměl by tuhle okolnost minout. Jakékoli zvýšení albeda (odrazivosti) povrchů v autě na které dopadá přímý sluneční svit bude mít dalekosáhlé pozitivní účinky. Je jasné, že z recyklátů, jejichž využití je nasnadě, nevyrobíte palubku v jednolité světlé barvě a už vůbec ne bílou. Co je ale skutečně důležité – dokonalá barva – nebo něco víc? Pokud by došlo k veřejné shodě, že „in“ je mít světlá auta a v jejich interiérech co největlejší povrchy, a díky tomu pokud možno nepoužívat klimatizaci, automaticky a vždycky tu bude nějaký bonus pro životní prostředí.
Není to úžasná výzva pro recyklační technology, designéry a hlavně možná pro odborníky na public-relations? Možná se lidé jednou budou trumfovat, kdo má na palubce zajímavější šmouhy(?) Možná se to bude hodně líbit malým dětem(?) Možná to přispěje k větší pohodě jízdy a tím její bezpečnosti(?)
U lakování aut by se nabízelo podstatně jednodušší řešení – závazné nejnižší albedo, které smí povrch auta mít. Nebo-li můžete mít jakýkoli lak, ale bude přiměřeně světlý, což se dá vyčíslit. To by opět i přispělo k bezpečnosti – k viditelnosti aut. Samozřejmě je tu ještě jedna lepší alternativa – pokrytí vozu solárními články.
Plácáme často o ochraně životního prostředí. Co se více soustředit na postupy, které mohou v konečném důsledku přinášek obrovské součtové efekty, ale de facto nestojí žádné nové peníze nebo dokonce přinášejí jejich úspory(?)
Textík volně navazuje na jeden starší, o minimalismu. Pokud chceme, aby nám svět neshořel pod rukama, a aby nám moderní technika stále pomáhala v nějaké cestě vpřed, nikoli do pekel, nezbývá než se učit chovat minimalisticky. Tedy – CO NENÍ NEZBYTNÉ – JE ZBYTNÉ. Jen to může systematicky a trvale snižovat civilizační ekologickou stopu.
Asi 30 let jsem součástí „týmu“ obrovského množství lidí, který se snaží veřejnost přesvědčovat, že třídit již vzniklý odpad je to nejlepší, co se s ním dá udělat. Z různých i relevantních průzkumů vyplývá, že si to v Česku vzaly za své dvě třetiny až tři čtvrtiny populace – jak kde. Tedy pro tuhle poučitelnou většinu je dneska třídit odpad „in“ - kdo to nedělá je „out“ případně hovado. Bylo by hezké, a já se toho s jistotou nedožiju, aby za dalších 30 let aspoň dvě třetiny populace za „in“ považovaly rozumný minimalistický (nikoli nutně nedostatkový) život a opačný pohled na věc byl „out“ v některých případech i hovadský.
Možná nakonec přirovnání, když už se pohybujeme v oblasti aut - „potřebujeme přesednout z černých SUV do miniaturních, úsporných, levných, světlých elektromobilů dobíjených dostupnými domácnostními soláry“ - všichni!
Diskuse