Slováci zpochybňují podporu Ukrajiny, únava roste

27. 10. 2023 / Albín Sybera

čas čtení 8 minut


Slovensko je v EU v přepočtu na obyvatele jedním z největších příjemců Ukrajinců prchajících před ruskou agresí 



Když ukrajinská uprchlice Naďa Hončarová přišla po ruské invazi na Ukrajinu poprvé na Slovensko, byla překvapena soucitem, který jí obyčejní Slováci projevovali. "Lidé pomáhali obyčejným Ukrajincům, poskytovali jim jídlo [a] cítila se dobře," vzpomíná.

"Byla jsem ve velkém stresu, ale díky službám a možnostem, které mi poskytl slovenský stát, včetně humanitární pomoci a přístupu ke zdravotní péči, jsem to dokázala překonat," říká.

Hončarová se stala online učitelkou ukrajinských dětí, především uprchlíků, ale i dětí z Ruskem okupované zóny, v rámci projektu School To Go, který financuje EU a který má sídlo v Bratislavě.


Foto: Naďa Hončarová

 
Nyní však pochybuje o své budoucnosti poté, co minulý měsíc vyhrála volby levicově populistická strana Smer Roberta Fica s kampaní, která využívala toho, že Slováci už mají podpory Ukrajiny plné zuby, zpochybňovala pomoc uprchlíkům a slibovala, že Ukrajině "nedá ani náboj". Slovenská vojenská pomoc již byla pozastavena do nástupu nové vlády.

Fico papouškoval kremelskou propagandu, že válka na Ukrajině začala v roce 2014, "kdy ukrajinští fašisté vraždili civilisty ruské národnosti". Tento týden byl jmenován premiérem v čele vlády, jejíž součástí je i proruská Slovenská nacionalistická strana, což vedlo k pozastavení členství Smeru v zastřešujícím uskupení Strana evropských socialistů (PES).

"Přemýšlela jsem o odchodu do jiné země," říká Hončarová

Rostoucí únava

Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) ze září je počet Ukrajinců, kteří požádali o status uprchlíka na Slovensku, 109 116. Podle Eurostatu je toto číslo v přepočtu na obyvatele jedním z největších příjemců Ukrajinců prchajících před ruskou agresí v EU.

Z průzkumu veřejného mínění, který vypracovalo Centrum společenských a psychologických věd (CSPV) Slovenské akademie věd (SAV) a který byl zveřejněn na začátku tohoto měsíce, však vyplývá, že téměř polovina Slováků si myslí, že Ukrajincům "se pomáhá až příliš" a že by se měla stanovit časová hranice.

"V odpovědích [v průzkumu] jsme identifikovali únavu ze solidarity," uvedla sociální psycholožka Jana Papcunová z CSPV SAV. Dodala, že k této únavě přispěly ekonomické otázky a agresivní předvolební kampaň, která zahrnovala časté útoky vůči uprchlíkům obecně.

Její slova potvrzuje i Hončarova ukrajinská kolegyně z projektu School To Go Hana Trišyčeva, která  uvedla, že ačkoli "každá moje zkušenost [v zemi] je pozitivní", uznává, že i mnozí "Slováci touží po zlepšení" svých životních podmínek a že to sehrálo roli ve výsledku voleb.

Foto: Hana Tryšičeva

Rudolf Tesař, spoluzakladatel projektu School to Go spolu s Pavolem Riškou, přiznává, že slovenské finanční prostředky na jejich projekt klesly, což je možným projevem únavy dárců. "Ochota soukromých dárců klesla," říká. "Měli jsme štěstí, že jsme našli Evropskou komisi, která v projektu pokračovala."

Projekt School To Go začal tím, že v roce 2022 poskytoval online vzdělávání a podporu 300 ukrajinským dětem po celém světě, přičemž letos se jejich počet rychle zvýšil na 1 300.

"Umožňujeme dětem zůstat ve spojení s Ukrajinou," říká Tesař. "Děti si musí udržet silné spojení s Ukrajinou, aby tato země měla budoucnost."

Riška a Tesař sdělili, že někteří z jejich studentů jsou na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny a že zažili případy, kdy rodičům dětí Rusové vyhrožovali zastřelením a deportací dětí do Ruska, pokud budou jejich děti připojeny k jejich školské platformě.

Došlo také k "pokusům o proniknutí [do projektu] ze strany Rusů, kteří se vydávali za ukrajinské učitele," říká Riska a dodává, že museli učitele proškolit, aby přijali bezpečnostní opatření. "Zpočátku učitelé fotili citlivé údaje," vzpomíná Riska.

Trišyčeva říká, že školení se vztahuje i na děti, které platformu používají, a poukazuje na to, že "první věc, kterou Rusové udělali, když okupovali části Ukrajiny, bylo, že nutili děti navštěvovat ruské školy". Dodala také, že "Rusové kontrolují jejich [dětské] mobily, zda neobsahují znaky ukrajinského jazyka nebo symboly".

Trišyčeva i Hončarová považují práci pro School To Go za víc než jen práci.

"Rusové se bojí ukrajinského školství," říká Trišyčeva a vysvětluje, jak Ukrajinci na okupovaných územích "čekají na ukrajinskou vlajku" a na návrat právoplatných orgánů a že "počet dětí, které vyhledávají naši platformu, rychle roste".

Zdůrazňuje také, že Ukrajinci začali být více "hrdí na to, že jsou Ukrajinci", a "začali se více vzdělávat o Ukrajině".

Slovanští bratři

Na Slovensku je však mnoho, hlavně starších voličů, kteří nadále sympatizují s Ruskem a nechtějí, aby jejich země pomáhala Ukrajině v obraně.

Na rozdíl od proevropsky orientovaných mladších Slováků "starší lidé, kteří pamatují Sovětský svaz, nechápou, proč bojujeme proti Rusům, a říkají, že jsme bratři," říká Hončarová.

Tito voliči také viní válku z prudkého růstu životních nákladů. Podle Hončarové její  lékárnice viní Ukrajinu ze zdražení plynu a elektřiny a stěžuje si, že "před válkou na Ukrajině bylo u nás všechno levnější".

Bezpečnostní analytici, úředníci a politici říkají, že proruská propaganda a konspirační teorie se smísily s místní extremistickou politikou a jsou výrazně posilovány digitální "informační infrastrukturou", přímo do počítačů a mobilních telefonů lidí.

Tomáš Křížák, manažer technologické společnosti Gerulata Technologies, která poskytuje nástroje pro boj s dezinformacemi a propagandou, upozorňuje, že "máme co do činění s divokým rozvojem technologií".

Fico dokázal této informační infrastruktury využít a ze své stránky na Facebooku  udělal  svůj osobní televizní kanál. "Fico nepotřebuje média", aby oslovil svou základnu, říkají Beata Balogová, redaktorka liberálního deníku SME, a Eva Mihočková, redaktorka slovenského deníku Foreign Policy.

V novém kabinetu je ministr životního prostředí Tomáš Taraba z SNS zastáncem krajně pravicových konspiračních teorií a ministryně kultury Martina Šimkovičová je moderátorkou dezinformační televize Slovan.

Válka proti nevládním organizacím


Po svém volebním vítězství Fico prohlásil, že "dnešním dnem skončila vláda politických nevládních organizací na Slovensku", čímž potenciálně ohrozil podporu občanských projektů financovaných ze zahraničí, s nimiž nesouhlasí.

Riška říká, že očekává, že pomoc ukrajinským dětem "klesne ještě níže na žebříčku vládních priorit", ale jeho projektu by se to dotknout nemělo.

"Neočekáváme žádnou podporu od nové vlády, ale ani žádné překážky [v naší práci]," říká a dodává, že "zatím bereme [Ficovy hrozby] s rezervou".

Analytici tvrdí, že Ficova bezprostřední pozornost bude pravděpodobně zaměřena na protikorupční nevládní organizace, které kritizovaly již předchozí kabinety vedené Směrem, a že za Ficova kabinetu by mohly být uplatňovány různé formy ekonomického a legislativního nátlaku na tyto organizace.

"Sledujeme pokračování agendy "hledání nepřítele", kterému [Fico] přičítá svůj pád v roce 2018," řekl Voxpotu politolog Jozef Lenco, načež předpověděl, že Fico by mohl jít po nevládních organizacích jako Zastavme korupci, Transparency International nebo Otevřená společnost.

Učitelé z projektu School To Go se snaží zůstat pozitivní.

Hončaovár říká, že "pro Slovensko je výzvou překonat toto stresující [období] a pokročit k něčemu novému", zatímco Trišyčeva dodává: "Nedokážu předpovědět, co se stane, ale možná se situace skutečně zlepší", protože slovenským občanům začne Ficova vláda pěkně jít na nervy.

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
4689

Diskuse

Obsah vydání | 1. 11. 2023