Vnitropolitická bilance roku 2023: demokracie v podání demokratů

29. 12. 2023 / Boris Cvek

čas čtení 5 minut

S vítězstvím Petra Pavla v prezidentských volbách na začátku roku 2023 se zdálo, že Andrej Babiš je na ústupu z politické scény. Objevovaly se spekulace, že Hnutí Ano bude mít nového lídra. Dodnes ostatně je kandidátem na premiéra za tuto formaci nikoli Babiš, ale Havlíček.

Babiš byl nejen poražen, ale taky připraven o svého důležitého spojence na Hradě. Tandem vlády „demokratů“ s novým, prozápadním prezidentem sliboval, že konečně uvidíme, jak se má dělat politika. Výsledek? Katastrofa.

 

To, že jste demokrat, dokonce skutečný demokrat, ještě neznamená, že umíte dělat politiku správně. Demokracie potřebuje demokraty, kteří to umějí. Když to neumějí, fouká vítr do plachet těm, kteří demokracii ohrožují. A vidíme, jak na konci roku 2023 má Babiš plachty pořádně vypouklé mocnými poryvy příznivého větru. Zdálo-li se před rokem, že je už na kolenou, dnes v průzkumech preferencí naprosto dominuje. Demokraté to navíc zajistili tak, že demokracie u nás nemá žádnou demokratickou opozici (piráti jsou ve vládě zcela zbytečně a právě oni mohli být silnou demokratickou opozicí).

Ruku v ruce s rekordně vysokými preferencemi Babišova hnutí vidíme také rekordní nespokojenost s politickou situací a s vládou. Co se to vlastně stalo? Zažili jsme jednu z nejvyšších inflací v Unii, s tím související propad reálných příjmů širokých vrstev obyvatel, nerůst HDP v důsledku toho, že domácnosti přestaly nakupovat zboží, dokonce základní potraviny, a k tomu všemu řeči o tom, jak je ve společnosti strašně moc peněz a lidé si užívají dovolených v zámoří a požitků v luxusních restauracích. Jako slovo roku bych navrhl „my“. My zároveň nemáme na chleba a zároveň jezdíme na Kanáry.

Politickou kauzou roku je bezpochyby cena potravin. Dokonce i sám premiér demonstrativně nakoupil potraviny v Německu levněji a kvalitněji než u nás, aby i ty dosud nejvíce věrné příznivce vlády ujistil o tom, jak je vláda ve skutečnosti neschopná. Na konci roku stále nikdo neví, čím to je, že u nás máme tak drahé potraviny. Ani vláda se všemi svými ministry, odbory, analytiky, úřady. Víme, že soukromé firmy obecně mají příliš vysoké zisky, samozřejmě ne všechny. Nicméně v létě ministr financí mohl říci, že se na korporátních daních vybere o 40 miliard více, než se čekalo. Domácnosti si zase mohly utrhnout od úst také mnohem více, než čekaly.

Ještě se divíte, jaká je u nás nálada? Pokud to nestačí, máme tu zlatý hřeb. Vláda má za svou naprosto nejvyšší prioritu stabilizaci státního rozpočtu. Ne, pardon, škrtání. Kdyby totiž chtěla stabilizovat rozpočet, podojí pořádně pohádkové zisky firem, které se v době krize a utahování opasků běžných domácnosti jeví zvláště nechutně a obscénně. Škrtání v době krize a nerůstu, v době poklesu reálných příjmů, to je teprve eso. Říká se mu „odpovědnost“. Vysloužila si tak stávku učitelů a vážný, úspěšný protest lékařů. O nadšení na vysokých školách nemluvě. Nějakou dobu dokázala dokonce spojit odbory se zaměstnavateli v opozici proti svým plánům.

Špatný stav státního rozpočtu je přitom spojen především se snižováním daní bohatým lidem, které proběhlo v minulém volebním období v režii dnes hlavní vládní strany, která se v tom spojila s Babišem a krajní pravicí. Nízkopříjmoví z toho nic neměli, snad jen inflaci. Pokud byste se třeba někdy snažili zcela zdiskreditovat demokracii, tohle je dokonalá cesta, jak toho dosíci. Hlavně je lidem nutné pořádně ukázat, aby to pocítili na vlastní kůži a žaludek, že chudí mají stále chudnout, a střední třída s nimi – a nad nimi na obláčku rozpočtová odpovědnost, vysoká a naprostá rozumnost v objetí s obscénními korporátními zisky.

Jaký je v takovém případě výhled do příštího roku? Dočkáme se konečně lepších časů na křídlech vládního ozdravného balíčku? To je další velký spor roku 2023: o kolik vlastně lidem zdraží energie v roce 2024 v důsledku vládního balíčku? A zdraží potraviny? A co ještě zdraží? Prý porazíme inflaci. Prý začnou růst reálné příjmy. Komu? Brzy uvidíme.

Zdá se mi ovšem, že i v případě, že se věci začnou přece jen zlepšovat, celková inflace 40 procent od roku 2019 a drastický pokles reálných příjmů velké části populace zanechá dlouhodobé následky, včetně těch politických. Riziko, že vláda demokratů přesvědčí většinu občanů trvale o tom, že demokracie je něco, co nevede k prosperitě a lepšímu životu, je obrovské. Nic si pan Putin v Kremlu nemůže přát, pokud jde o Českou republiku, více. Jistě budeme mohutně zbrojit, to je pravda, na to jsou obrovské peníze, desítky miliard, ale komu vlastně bude naše armáda sloužit? O tom rozhodují volby. Orbán by mohl povídat.



2
Vytisknout
4924

Diskuse

Obsah vydání | 2. 1. 2024