Katastrofa v nemocnicích v Gaze
8. 1. 2024
čas čtení
6 minut
"Když vidím každodenně děti jako Mahmúda, kterého jsem včera potkala,
devítiletého chlapce, který byl právě zasažen po celém těle šrapnelem, a
další dítě, které bylo zasaženo náletem a netuší, kde je jeho rodina,
tváří v tvář těmto příběhům a očím těchto dětí, které nesou strach a
trauma, je velmi těžké mít naději, a proto stále apelujeme na každého,
kdo nás vyslechne, a na každého, kdo má vliv, že prostě toto
bombardování musí přestat."
Gemma Connell, OSN: Situace v nemocnici byla včera děsivá. Přicházelo mnoho nových obětí, zrovna když jsem tam byla, zejména dětí, zasažených šrapnely, zasažených střelbou, zasažených leteckými údery a nálety, které byly blízko míst, kde se zdržovali, a k tomu zoufale malý zdravotnický personál, který se snažil reagovat na tyto ohromné potřeby. Pouze dva chirurgové, kteří zvládali všechny chirurgické případy v nemocnici, a pouze jeden lékař pohotovosti, který byl schopen zvládnout pohotovost s touto záplavou obětí.
Moderátorka: A to proto, že byl stažen mezinárodní personál?
Gemma Connell, OSN: Je to kombinace dvou věcí, Sarah. Jednak kvůli ofenzívě, kterou nyní izraelské síly podnikají v centrální oblasti, řada mezinárodních organizací musela stáhnout své týmy z této nemocnice, ale také, a to je ještě důležitější, personál, který tam je, palestinský personál musel odejít, aby se pokusil odvést své vlastní rodiny do bezpečí, protože, jak si dokážete představit, pracují nepřetržitě, nespí, spí uvnitř nemocnice, ale nyní se také vážně obávají o bezpečnost svých vlastních rodin, protože tato ofenzíva v centrální oblasti pokračuje.
Moderátorka: Ředitel nemocnice mluví o 600 lidech, kteří jsou nezvěstní. Co to znamená?
Gemma Connell, OSN: No, znamená to, Sarah, že tito lidé z nemocnice Al Aksa utekli ve strachu o své životy, protože se k nim blíží boje. A že nevíme, kam odešli. Mnoho z těchto lidí je v zoufalém stavu. Zatím jsme je neviděli dorazit do nemocnic tady v Rafáhu, někteří tu cestu zvládli, ale mnozí ne. A tak doslova nevíme, kde tito pacienti jsou, že?
Moderátorka: Takže jsou to i pacienti, kteří byli také evakuováni?
Gemma Connell, OSN: Ano, pacienti, personál a samozřejmě vysídlení lidé, kteří zůstali v areálu nemocnice.
Moderátorka: Takže, jak míří na jih, nemocnice přichází o tyto kvalifikované síly.
Gemma Connell, OSN: Přesně. A to je obrovská obava. Takže to, co teď vidíte, když jste uvnitř té nemocnice, jsou dobrovolníci, kteří se snaží dělat to nejlepší, co mohou, ale kteří nejsou kvalifikovaní zdravotníci. A vzhledem k rozsahu obětí a k tomu, že stále chybí ochrana civilistů a zejména dětí, to, co právě teď potřebujeme, je to neuvěřitelné množství odborných znalostí, abychom vyřešili problémy, abychom pomohli dětem, abychom uzdravili děti, abychom provedli operace. Ale to, co je potřeba nejvíce, je samozřejmě ukončení bombardování.
Moderátorka: Co se stane s nemocnicí, pokud bude bombardování pokračovat?
Gemma Connell, OSN: No, to je teď naše nejvážnější obava, tam. Všechny tři zbývající nemocnice, které jsou jižně od Wadi Gaza a které mohou poskytovat traumatologickou péči v plném rozsahu, jedna z nich je al Aksa, kde jsem byla včera. Další je nemocnice EU Gaza, která je nyní uvnitř jednoho z posledních příkazů k evakuaci, který byl vydán včera, a další je nemocnice Nassir. Obě tyto nemocnice, EU Gaza a Nassir, se nacházejí v Chán Júnisu. Pokud o tyto tři nemocnice přijdeme, nebudeme mít v podstatě žádnou možnost úrazové péče. V době, kdy zuří válka.
Moderátorka: Měli jsme pocit, že se situace uklidňuje, že se nápor zmírňuje. Vidíte to na dopadech na obyvatele Gazy?
Gemma Connell, OSN: Ne, to rozhodně ne. Když jsem byla včera v této nemocnici, přibývalo obětí takovým tempem, že by to nezvládla žádná pohotovost, natož ta, která operuje jen s kostrou personálu. A myslím, že to, co jste slyšeli a od mnoha lidí venku, je stahování sil ze severu Gazy. Ale to, co vidíme tady na místě a doslova fyzicky, včera večer jsem to viděla ze střechy penzionu, je zintenzivnění konfliktu a ostřelování a nálety na oblasti jako Chánus. A na střední oblast.
Moderátorka: Existuje nějaká iniciativa, něco, co slyšíte, co vám dává důvod k naději, že dojde ke změně?
Gemma Connell, OSN: Důvod k naději je velmi obtížný. Když vidím každodenně děti jako Mahmúda, kterého jsem včera potkala, devítiletého chlapce, který byl právě zasažen po celém těle šrapnelem, a další dítě, které bylo zasaženo náletem a netuší, kde je jeho rodina, tváří v tvář těmto příběhům a očím těchto dětí, které nesou strach a trauma, je velmi těžké mít naději, a proto stále apelujeme na každého, kdo nás vyslechne, a na každého, kdo má vliv, že prostě toto bombardování musí přestat.
Zdroj v angličtině ZDE (od minuty 29.30)
1962
Diskuse