Exkluzivní: Izraelský voják svědčí o válečných zločinech izraaelské armády a o jejím masovém vraždění v Gaze
24. 4. 2024
čas čtení
12 minut
Reportér, Channel 4 News, úterý 23. dubna 2023, 19 hodin:
Izraelská válka v Gaze je jednou z nejničivějších a nejsmrtonosnějších
v moderní době. Izraelská armáda trvá na tom, že se zaměřuje pouze na
Hamás, ale je obviňována z brutálního kolektivního trestání celého
obyvatelstva.
„Myslíte si, že jste byl svědky toho, jak dochází k válečným zločinům?“ zeptal jsem se.
„Pravděpodobně
ano. Pravděpodobně ano. Základním předpokladem u armády je, že jsou to
příslušníci Hamásu, a pakliže jdete touto cestou, určitě zabíjíte i
lidi, kteří jimi nejsou.“
Jeden z izraelských vojáků nám ve vzácném rozhovoru svědčí o skutečnostech, který byl podle svých slov svědkem.
Jake - není to jeho pravé jméno - si již odsloužil povinnou vojenskou službu a byl odpůrcem izraelské okupace palestinského území. Po hrůze útoků ze 7. října, kdy Hamás zabil stovky Izraelců, převážně civilistů, se však cítil jinak. Byl to nejhorší jednotlivý útok, který Izraelci v historii země zažili.
„V Izraeli doslova chodí lidé, kteří zabíjejí nevinné civilisty, a to přímo všude kolem, a to je něco, co je třeba zastavit. A já jsem k tomu částečně potřebný také, zejména v prvních týdnech mi to připadalo správné. Takže ano, dávalo to smysl tak, jak to předtím nedávalo.“
Reakce Izraele v Gaze přišla záhy. Nejprve masivní a smrtící kampaň leteckého bombardování.
„V jaké fázi jste začal mít obavy z toho, jak se válka vede?“
„Sloužil jsem ve velitelské jednotce praporu, který bojoval v Gaze. V prvních několika týdnech tam nikdo nešel, že? Takže jsme jen seděli na zadku a v podstatě koukali na obrazovky. V podstatě ty drony, co lítaly nad Gazou, to prostě procházelo těmi kanály a vy jste se dívali, jak ty budovy prostě padají. Připadalo mi to jako Netflix. Prvních pár dní to vypadá jako videohra. Ale v jednu chvíli si uvědomíte, že je to šílený skutečný dům. Prostě to bylo úplně zničené a já nevím, ale asi tam byli nějací lidé. Možná to byli teroristé. Možná ne, nebo byli z Hamásu, to je jedno. Ale to nevíte. A pak si začnete klást otázku, jestli jsou všechny ty údery, letecké údery, nutné, nebo jestli tady máme jenom pravou ruku na spoušti a pak to začne, a jakmile to začne, tak už to nikdy nepřestane?“
„Když jste se díval na ty obrazovky. Jaká byla nálada ostatních lidí kolem vás?“ ptám se.
„Spousta lidí byla šťastná, že vidí, že jim to, víte, oplácíme, je to izraelská odveta.“
„A bylo to proto, že byli přesvědčeni, že zasahují bojovníky Hamásu, myslíte, nebo o to šlo dál?“
„Spousta izraelských vojáků nedělá hranici mezi tím, co nazýváme bojovníky nebo teroristy, a tím, co bychom nazvali civilisty. Například po 7. září lidé viděli ta videa, jak se ti lidé promenádují po ulicích kolem Gazy, že? A ti lidé jásají, nebo se dokonce účastní, ať už je to cokoli. Takže oni říkají, že jako všichni se toho účastní. Jako že to všichni podporují.“
„Byl to docela rozšířený názor, že všichni v Gaze jsou spoluviníci?
„Velmi silně. Pro spoustu lidí kolem mě to byla taková věc. Vycházelo to z toho, že se říká, víte, víte, to jsou ty děti, které jsme ušetřili ve válce v roce 2014, že jo. To jsou ty děti, které jsme tehdy ušetřili. Teď jsou to ti teroristé, kteří zabíjeli sedmého října, že jo?“.
„Vyplývá z toho, že když teď zabijete dítě, tak je to v pořádku?“
„Každ dítě. Jo, to bylo tak. Nechci říct, že většina, ale bylo to znepokojivě rozšířené v lidech kolem mě, kteří o tom mluvili.“
Při izraelském útoku v Gaze byly zabity tisíce palestinských civilistů. Armáda trvá na tom, že dělá vše pro to, aby se obětem vyhnula, a obviňuje Hamás, že se skrývá mezi obyvatelstvem. Ale záběry, jako je tento, které získala Al-Džazíra, dokumentují, jak jsou zdánlivě neozbrojení Palestinci občas záměrně pronásledováni. Izraelská armáda uvedla, že tento incident vyšetřuje, ale že k němu došlo v aktivní bojové zóně, kde bojovníci Hamásu, často oblečení v civilním oblečení. Když Jake sloužil, říká, že bylo jasné, že ke střelbě na budovy, jako jsou školy nebo mešity, potřebují zvláštní povolení, ale celkově pravděpodobnost neprávem zabíjenýchí civilistů nebyla hlavní obavou.
„Nikomu to vůbec nevadilo. Nikdo se neptal. Jako by bylo samozřejmé, že pokud je někdo v této oblasti, že jsme v ní my, protože všichni měli být evakuováni. Pokud tam někdo je, tak je to Hamás.“
„Ale ty případy, kdy se následně ukázalo, že to byli civilisté nebo že nebyli alespoň ozbrojeni?“
„Byl tam muž, který držel něco bílého nebo měl bílé tričko. To bylo jako, co se děje v rádiu a blížil se k jednomu z míst, kde byla jedna z jednotek. A pak ti vojáci začali křičet arabsky, jakože stůj, stůj, nebo tě zastřelím. A pak ten člověk začal utíkat pryč. A oni ho při tom zastřelili a zabili ho a pak se ptáte sami sebe, jako jestli jsme právě zabili někoho, kdo byl, víte, byl prostě v pasti situace?“.
„Měli ostatní vojáci kolem vás strach z toho, co se stalo? Znepokojilo je to?“
„Ani ne. Nepamatuju si, že by o tom někdo mluvil. Myslím, že tady jde o to, aby Palestinci sami dokázali, že nejsou nepřátelé. Základní předpoklad je, že jsou Hamás. A pakliže se vydáte touto cestou, chystáte se zabíjet lidi, kteří jimi nejsou. Je to tak.“
Izraelští vojáci sami dokumentují válku v Gaze. Na sociálních sítích TikTok a Instagram. Některá videa ukazují, jak vojáci demolují palestinské domy.
Jiná oslavují masivní míru destrukce nebo se jí vysmívají. Armáda uvedla, že bude trestat ty, kteří poruší pravidla chování.
Armáda nařídila srovnat se zemí úřední budovy i jednotlivé domy po celé Gaze, což je podle jejích slov součástí úsilí o likvidaci rozsáhlé sítě tunelů a infrastruktury Hamásu. Tyto scény však vojáci často glorifikují na internetu.
„Byl to běžný přístup?“
„Určitě, jako oslava ničení, a mnoho lidí z toho má prostě jako velkou radost. Mají pocit, že my - to je odplata. Ukázali jsme jim, co dokážeme, a oni se nás teď budou bát a už to neudělají. Je to směšné. Taky se nám v určitém okamžiku stalo, že lidé začali tak trochu s turistikou. Něco jako jít se podívat na tu zkázu, vyfotit si ji, vyfotit se také s, víte, s výstrojí, víte, cítit se jako ten velký voják, o kterém víte, že byl součástí tohoto boje.“
„Takže jste měl pocit, že se dělají rozhodnutí, která jsou přiměřená, nebo ne?“
„Ne, myslím, že některá rozhodnutí nebyla přiměřená. Některá rozhodnutí v sobě měla i ten skrytý motiv, aby se udělala ta extra destrukce, aby se udělala ta extra zpráva pro ty lidi, co tam jsou.“
„Sloužilo ve vašem okolí hodně vojáků, kteří byli stoupenci extremistických politiků, Ben Geviera, Smotricha a podobných postav?“ zeptal jsem se.
„Jsou, a někdy na poměrně vysokých pozicích, lidé, kteří žijí na Západním břehu Jordánu, nebo lidé, kteří žili v Gaze a v Guš Qatifu. A když je slyšíte mluvit, tak z toho mrazí. Když mluví o Palestincích, když mluví o řešení, které vidí v tomto konfliktu, tak ty věci jsou opravdu, ale opravdu děsivé.“
„Jaké věci říkali?"
„Neexistují žádní nezúčastnění, pouze neozbrojení.“
„To byla běžná fráze?“
„Nebyla to běžná fráze. Slyšel jsem ji od několika lidí. Stala se jakoby běžnou v určitém kruhu.“
Zatímco konflikt v Gaze stále zuří, Jake se potýká s rolí, kterou v něm sehrál.
„Cítíte se sám zodpovědný?“
„Jo, je to něco, co si samozřejmě ponesu po zbytek života. A dívám se na to tak, že můj způsob, jak se vykoupit, je udělat cokoli, co je v mých silách, aby v této oblasti zavládla spravedlnost a mír.“
„Jste dost emotivní.“
„Je to.na hovno situace, že? Když jsem tam byl, tak jsem to dělal. Teď se to páchá mým jménem. Je to hrozné a je to velmi frustrující a zoufalé, když vím, že k tomuhle směřujeme, že? Protože se musíte podívat na sedmého října, že jo, což byla taky strašná událost, a v podstatě na to, jak se cítíte. Připadá mi, že naše vláda a jejich vláda, Hamás, že jo, jsou vlastně na stejné lodi. V podstatě chtějí, aby tenhle kus země byl prostě nasáklý krví.“
No, jsem si jistý, že naprostá většina izraelských vojáků by stejně jako mediální křídlo armády odmítla tvrzení, že buď úmyslně, nebo bezcitně zabíjejí palestinské civilisty.
Kritizovat jednání armády je právě teď v izraelské společnosti opravdu něco jako tabu. Ale názory, které jste slyšeli v této reportáži. Hněv nad zabíjením a únosy, které provedl Hamás 7. října, touha po pomstě, myšlenka, že velká část Gazy je nějakým způsobem spoluvinna, to všechno je tady docela běžné, a dokonce i mezi těmi Izraelci, kteří jsou kritičtí k premiérovi Netanjahuovi, zůstává podpora armády vysoká navzdory hrozným scénám, které z Gazy stále vidíme.
1978
Diskuse