V pasti své nemocné hlavy DG 307….
24. 4. 2024 / Pavel Veleman
“Pokud chceš mluvit o čistotě, měl by ses nejdřív projít kanálama sraček.”
(Pavel Zajíček, 2021)
Dlouhý úřední den v práci - koukám večer tupě v televizi na úplně jiný svět reality v sociální oblasti vykreslovaný z úst ministra Jurečky a hlavou mi jde celý dlouhý úřední den a vše - co zažívám…Jak je možné, že mu žádný novinář alespoň trochu neoponuje…?
Cožpak ty pračky na úřadech práce o lístky u vyvolávacího systému v pondělí a středu vidím jen já? Vše stále více připomíná systém věznice. Sociální pracovník je již spíše bachař, vlastně se začínáme chránit už jen sami před klienty, kteří každý měsíc jsou více a více zoufalejší a pochopitelně i agresivnější. Dnes jsem to cítil i já opravdu hmatatelně, mé léta úspěšné pojetí humanistické sociální práce začíná narážet na své limity a lze již je velmi těžko aplikovat - začínám se bát vlastních klientů a to je zlé. Zbývá již jen neosobní, hraniční až represivní systém práce, pakliže nechcete ohrozit nejen sebe, ale HLAVNĚ své kolegyně a kolegy. Je toto však ještě vůbec sociální práce? Za mne ne!
Jsou municipality, které již celým sociálním odborům platí kurzy sebeobrany - sociální pracovník se stává bojovníkem proti vlastním klientům. Definitivní vítězství politika, který nás dostal konečně tam, kde nás chce mít, s klackem v ruce chránit vlastní bezmoc. Úřady práce jako vždy jsou v tomto předvoj. Dnes již už mimo přepážkový systém tam nelze prakticky jednat s pracovníkem, pakliže nejste speciálně objednán. Všude v hale stres, řev, hádky, prekarizovaní důchodci jako ochranka, lágrová kultura před i za přepážkou…Panebože, to fakt vidím jen já, mám snad blud v hlavě a vše vidím úplně opačně než mi líčí politici?
Jak je možné, že moje každodennost v tomto oboru je úplný opak toho, co mi večer líčí pan ministr? Já ten příběh s hrůzou sleduji v pondělí a středu několik let a je mi do pláče. Cožpak nikdo nevidí, jak nám v několika málo letech v Praze vyrostly masokombináty na lidské trápení? Jedna přeplněná pobočka za den je schopná odbavit (většinou na porážku) až 1700 kusů OBČANŮ. Běžte se tam podívat - vstup je volný. A řekněte mi, že mám jen já ten obrovský sociální blud paranoidní reality. Já budu vlastně rád, půjdu se konečně léčit a potom uvidím konečně ten opravdový svět sociální reality, který mi sdělují politici. Diagnóza 307 (přechodná situační psychická porucha) je věčná.
Diskuse