NATO oznámilo připravenost přijmout Ukrajinu a pohrozilo "komplici" války, Číně

12. 7. 2024

"Všichni spojenci souhlasí s tím, že Ukrajina bude členem" NATO, ale je příliš brzy na to, abychom přesně řekli, kdy se tak stane, řekl generální tajemník organizace Jens Stoltenberg na středečním summitu. "Společně s Ukrajinou směřujeme k jejímu členství a podnikáme "konkrétní kroky", dodal.

Aliance bude i nadále podporovat Ukrajinu "na nezvratné cestě k plné euroatlantické integraci, včetně členství v NATO", uvádí se v návrhu komuniké. Spojené státy a Německo se přitom donedávna ohrazovaly proti formulaci "nezvratná cesta", na které trvala řada zemí, uvedl deník Financial Times. Postoj Berlína a Washingtonu byl formulován již dávno: Kyjev musí provést strukturální reformy, a to i ve vojenské oblasti, aby se zvýšila kompatibilita ozbrojených sil Ukrajiny s ozbrojenými silami aliance, a ke vstupu nemůže dojít až do konce války.

NATO bude moci "pozvat Ukrajinu, až s tím spojenci budou souhlasit a budou splněny podmínky," řekl agentuře Reuters zdroj obeznámený s diskusí.

Během příštího roku má aliance podle návrhu komuniké v úmyslu poskytnout Ukrajině 40 miliard eur.

Podle Stoltenberga bude připraven "podstatný" balík vojenské pomoci. Půjde zejména o novou strukturu v rámci NATO, která bude koordinovat dodávky zbraní, výcvik vojsk a spolupráci v oblasti zpravodajství a bezpečnosti. Budou oznámeny nové okamžité dodávky, včetně systémů protivzdušné obrany, dodal.

Summit také oznámil, že Nizozemsko a Dánsko již začaly posílat F-16 na Ukrajinu a stíhačky se začnou účastnit nepřátelských akcí letos v létě. Z více než 60 letadel přislíbených těmito dvěma zeměmi, stejně jako Belgií a Norskem, bylo Nizozemsko připraveno poskytnout 24 a Dánsko 19.

Členské státy NATO zaujaly tvrdý postoj k Číně. Návrh komuniké ji označuje za "rozhodného komplice" ruské války a systémovou hrozbu pro euroatlantickou bezpečnost. Aliance vyzývá Peking, aby přestal poskytovat materiální a politickou podporu Rusku v jeho vojenských akcích.

Spojené státy a Evropská unie začaly uvalovat sankce na čínské společnosti usvědčené z dodávek výrobků dvojího užití do Ruska. Ačkoli Čína, jak tvrdí, neprodává samotné zbraně, komponenty a stroje na jejich výrobu začaly do Ruska přicházet ve značných objemech po setkání Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga v Moskvě v březnu loňského roku, uvedl Washington. Nyní Spojené státy vyhrožují čínským bankám sekundárními sankcemi za servisní operace na vývoz těchto produktů. To vedlo k masivnímu zpoždění plateb v rusko-čínském obchodu.

Zdroj v angličtině: ZDE