Jak britské vlády postupně likvidují anglický univerzitní sektor
6. 2. 2025
/
Jan Čulík
čas čtení
7 minut
Za premiéra Tonyho Blaira opustila Anglie (ve Skotsku je situace jiná, rozumnější) základní civilizační princip evropských zemí: přestala řádně financovat anglické univerzity tak, jak to dělají všechny civilizované evropské země, které dobře vědí, že univerzity jsou pro každou zemi absolutně zásadním kapitálem a vnutila studentům placení školného. To nedávno vzrostlo pro domácí anglické studenty až na 9000 liber (270 000 Kč) ročně, po brexitu pro zahraniční studenty na absurdních 25 000 liber (750 000 Kč) ročně.
Ve Skotsku je situace jiná, tam vláda univerzity financuje a domácí
pregraduální studenti neplatí žádné školné. Před brexitem platila
zásada, že studenti z ostatních zemí Evropské unie musejí mít právo v
každé zemi studovat za podmínek, jaké tam platí pro domácí studenty, a
protože skotští studenti neplatili za univerzitní studium nic,
neoplatili tam nic ani studenti z EU a měli jsme obrovské množství
studentů z České republiky a ze Slovenska. Po brexitu bohužel bylo
zavedeno i pro studenty z EU, tedy i z ČR, ono absurdní školné ve výši
750 000 Kč ročně, což znamená, že v podstatě jsou britské univerzity pro
normální zahraniční studenty nepřístupné. Přicházejí jen studenti ze
zemí třetího světa, kde jim toto horentní školné uhradí místní státní
granty, takže Británie obscénně vykořisťuje tímto způsobem chudé země
třetího světa, namísto, aby si financovala své vlastní univerzity.
Mezitím
se finanční situace anglických univerzit ještě podstatným způsobem
zhoršila. Oněch 9000 liber ročního školného pro domácí studenty užrala
inflace, takže toto školné pro financování univerzit už nestačí. Kromě
toho předchozí polofašistická konzervativní vláda, posedlá nenávistí
vůči cizincům a imigrantům, začala různými způsoby stavět překážky
přichodu zahraničních studentů do země. Například zakázala doktorandům,
aby si během studia v Británii pro doktorát přivezli do země své rodinné
příslušníky, manželku, děti. Doktorandi jsou většinou starší studenti a
potřebují být s rodinou. Jakmile tento zákaz byl zaveden (a nynější
tzv. labouristická, ale ve skutečnosti hodně pravicová, a tedy
nepopulární nová britská vláda tento zákaz příchodu pro rodinné
příslušníky do země nezrušila!) zahraniční studenti se samozřejmě začali
Británii vyhýbat - proč jezdit studovat do země, která se vůči
zahraničním studentům chová nepřátelsky? Takže drasticky od školního
roku 2024-25 poklesl počet platících zahraničních studentů a anglické
univerzity jsou ve vážném průšvihu. Finančně krachují a jsou nuceny
likvidovat obory a propouštět profesory. No prostě je Anglie po brexitu
děsivá země na smetišti dějin, kde nic nefunguje a lidi chudnou. Viz
níže (JČ):
Hluboké kulturní škody v důsledku snižování počtu pracovních míst na britských univerzitách
Prof. Thea Pitmanová a prof. Emma Cayleyová píší, že škrty ve vysokém školství nejvíce postihují umělecké a humanitní obory, a Dr. Ronan McLaverty-Head a další autor komentují škrty na CardiffUniversity a na další univerzitě z "elitní" skupiny Russell Group
V reakci na šokující zprávu, která předpovídá až 10 000 hrozících ztrát pracovních míst v celém britském vysokoškolském sektoru (Quarter of leading UK universities cutting staff due to budget shortfalls, 1. února), píšeme, abychom upozornili na skutečnost, kterou článek do značné míry opomíjí: do jaké míry nesou hlavní tíhu těchto škrtů umělecké a humanitní obory.
Zatímco v článku je vyzdvihována ztráta zdravotnických oborů na Cardiffské univerzitě a uzavření chemických oborů v celé zemi, humanitní obory jsou v něm zmíněny jen jednou. Minulý týden to byly starověké dějiny, moderní jazyky, hudba, náboženství a teologie na Cardiffské univerzitě. Ještě nedávno to byly obory jako angličtina, historie, hudba a divadlo na Goldsmiths College a dějiny umění, hudba, filozofie a religionistika na University of Kent, abychom jmenovali alespoň dvě školy. A s každým dalším týdnem se škrtají další humanitní a umělecké obory a katedry.
Konečným výsledkem je - kromě ztráty zaměstnání pro profesory - pokles počtu studijních míst v celé zemi, což má za následek ztrátu příležitostí a potenciální sociální mobility pro místní studenty. Pro budoucí zaměstnavatele to znamená ztrátu silné skupiny absolventů s kritickým myšlením a schopností řešit problémy, které umělecké a humanitní obory tak dobře poskytují a které zaměstnavatelé vysoce oceňují. Pro společnost jako celek to znamená ztrátu sociálních, kulturních a ekonomických výhod, které přináší studium těchto oborů. A pro univerzity existuje nebezpečí, že poškození pověsti prohloubí jejich ekonomické potíže, což může vést k celkové ztrátě jednoho z nejcennějších národních aktiv. Nyní je čas, aby vláda podnikla rozhodné kroky.
Prof. Thea Pitmanová a prof. Emma Cayleyová
spolupředsedkyně Aliance pro umění a humanitní vědy
* * *
Pokud by univerzita chtěla studovat celek lidské zkušenosti, a ne být jen drahou technickou vysokou školou, jistě by podporovala výuku naší minulosti (starověké historie), naší víry (náboženství a teologie), našich moderních jazyků, naší kultury (hudba) a našeho zdraví (ošetřovatelství). Také by neslučovala předměty do nesmysln7ch celk;, jako je „akademie datových věd“ (Cardiff University to cut 400 staff and drop subjects including nursing and music, 28. ledna).
Pro vlajkovou loď toto velšské univerzity je to obzvláště pobuřující. Univerzita ponechá neprobádanou historii Walesu, jeho bohaté náboženské dědictví, jeho hudbu a místo velštiny mezi ostatními jazyky. Oslabí zdrovatnictví v zemi, kde vzniklo. V tabulce se může zdát, že některé předměty nemají velký přínos, ale všechny přispívají k „univerzitě“, jak jsme toto slovo kdysi chápali.
Není vinou Cardiffu, že britská vláda způsobila katastrofální pokles počtu zahraničních studentů, ale s finančními rezervami ve výši 188 milionů liber by univerzita měla tuto bouři přečkat. Pokud musí provádět škrty, měla by tak činit opatrně a chránit především výuku. Pravděpodobně by také neměla platit svému rektorovi mnohonásobek platu svých učitelů, ale to je problém, který přesahuje Cardiff.
Dr. Ronan McLaverty-Head
Malvern, Worcestershire
* * *
Pracuji také na velké univerzitě Russell Group, kde se chystají podobné škrty jako v Cardiffu. Nedávno jsem se zúčastnil finančního semináře, na kterém byly tyto škrty ve výzkumu a personálu vysvětlovány: prorektor byl tak laskav, že se k semináři připojil ze svého lustrem osvětleného hotelového pokoje v Indii, takže škrty se zjevně netýkají všech.
Jméno a adresa dodány
2134
Diskuse