Trumpovi představitelé se snaží zmírnit prezidentovy výroky o „převzetí“ Gazy

6. 2. 2025

 

Palestinský prezident Mahmúd Abbás prohlásil, že Gaza je „nedílnou součástí Státu Palestina“ a že „nedovolíme, aby byla porušována práva našeho lidu...“.

Generální tajemník OSN António Guterres varoval před „jakoukoli formou etnických čistek“ a dodal, že je „nezbytné zůstat věrný základům mezinárodního práva“. Šéf OSN uvedl, že jakýkoli trvalý mír bude vyžadovat „hmatatelný, nezvratný a trvalý“ pokrok směrem k dvoustátnímu řešení, jakož i vytvoření „nezávislého palestinského státu, jehož nedílnou součástí bude Gaza“.

Mluvčí EU uvedl, že Gaza je „nedílnou součástí“ budoucího palestinského státu a že blok je i nadále „plně oddán“ dvoustátnímu řešení.

Britský premiér Keir Starmer řekl, že Palestincům „musí být umožněno obnovit se“ a usilovat o dvoustátní řešení, zatímco německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že Gaza patří Palestincům a jejich vyhnání by bylo „nepřijatelné a v rozporu s mezinárodním právem“.

Saúdskoarabské ministerstvo zahraničí odmítlo „jakékoli pokusy o vysídlení Palestinců z jejich země“, zatímco egyptský ministr zahraničí Badr Abdelatty vyjádřil podporu projektům obnovy Gazy, aniž by Palestinci území opustili.

OSN uvedla, že násilná deportace lidí z okupovaného území je podle mezinárodního práva „přísně zakázána“, zatímco organizace Human Rights Watch uvedla, že tato politika by byla „morální ohavností“.

Republikáni z Trumpovy vlastní strany reagovali na prezidentův návrh různě. Předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson Trumpův návrh týkající se Gazy uvítal s tím, že by mohl pomoci dosáhnout „trvalého míru v Gaze“. Rand Paul, senátor za Kentucky, řekl, že USA „nemají co uvažovat o další okupaci, která by zničila naše finanční zdroje a prolila krev našich vojáků“.

Bývalý izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir, který minulý měsíc na protest proti dohodě o příměří rezignoval, prohlásil, že „povzbuzování“ Palestinců k odchodu z Gazy je jedinou správnou strategií k ukončení války, a vyzval izraelskou vládu, aby tuto politiku „okamžitě“ prováděla.

Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar oznámil, že Izrael bude následovat kroky USA a ukončí spolupráci s Radou OSN pro lidská práva, den poté, co Trump podepsal exekutivní příkaz o stažení USA z tohoto orgánu OSN.

Odhadovaný počet mrtvých v Gaze od zahájení izraelských operací na tomto území po útocích ze 7. října dosáhl podle středečních údajů palestinského ministerstva zdravotnictví 47 552 osob.

Íránský prezident Masúd Pezeškán uvedl, že Írán má možnosti, jak se vypořádat s americkými sankcemi poté, co Trump obnovil svou kampaň „maximálního tlaku“ na zemi kvůli jejímu jadernému programu.

Trump však také vyzval k „ověřené mírové dohodě“ s Íránem, která by zemi umožnila „mírový růst a prosperitu“.


Blízkovýchodní vyslanec Donalda Trumpa Steve Witkoff uvedl, že americký prezident nechce do Gazy vyslat žádné americké vojáky.

Witkoff byl ve středu na Kapitolu, aby objasnil Trumpovy výroky z předchozího dne, během nichž nevyloučil rozmístění amerických vojáků na palestinském území.

„Witkoff řekl, že prezident nechce do Gazy umístit žádné vojáky a že nechce na Gazu vydávat žádné americké peníze,“ řekl podle listu Washington Post republikánský senátor za stát Missouri Josh Hawley.

Witkoff však nenaznačil, že by Trump upustil od svého návrhu, aby 2,2 milionu Palestinců žijících v Gaze bylo vysídleno ze své země, píše list. Citoval jednoho ze senátorů:

[Witkoff] vykreslil scénář, jak se gazanská rodina stěhuje zpět do stanů a myslí si: 'Za pět let se vrátím do obydlí', a to se prostě nestane. Je to pustina plná trosek.



Desítky britských labouristických poslanců a čtyři labourističtí peerové napsali ministru zahraničí Davidu Lammymu dopis, v němž návrh Donalda Trumpa na převzetí pásma Gazy odsoudili.

Dopis, který podepsalo celkem 68 poslanců, označuje Trumpovy plány za „etnické čistky“ a vyzývá Lammyho, aby uznal nezávislou Palestinu a vyjádřil nesouhlas vlády „bez jakýchkoli pochybností“.

Trumpovy plány se rovnají „násilnému odsunu a vyvlastnění celé populace“, uvedla podle LabourListu labouristická poslankyně za Tooting Dr. Rosena Allin-Khanová.


Podle Amnesty International Donald Trump ve svém popisu Gazy jako „demoličního místa“ zcela opomíjí odpovědnost izraelské vlády za způsobení devastace palestinského území.

Trump také nepřiznal „roli vlády USA při poskytování zbraní, které byly opakovaně použity k provádění smrtících a nezákonných útoků v Gaze“, uvádí se v prohlášení skupiny na ochranu práv.

Tváří v tvář nebezpečným výhrůžkám prezidenta Trumpa je pro zbytek mezinárodního společenství důležitější než kdy jindy tyto návrhy kategoricky odmítnout a urychlit diplomatické úsilí v souladu s mezinárodním právem o ukončení nezákonné okupace Izraele, odstranění apartheidu a dodržování lidských práv Palestinců i Izraelců.


Amnesty tvrdí, že Trumpův návrh týkající se Gazy je „otřesný“ a „flagrantně porušuje“ mezinárodní právo

Amnesty International odsoudila návrh Donalda Trumpa na deportaci Palestinců z Gazy do sousedních zemí a označila jeho komentáře za „podvratné, pobuřující a hanebné“.

Trumpův návrh „představuje flagrantní porušení mezinárodního práva“ a musí být „jednoznačně a široce odsouzen“, uvedla generální tajemnice této skupiny pro lidská práva Agnès Callamardová.

Jakýkoli plán násilné deportace Palestinců mimo okupované území proti jejich vůli je válečným zločinem, a pokud je spáchán jako součást rozsáhlého nebo systematického útoku na civilní obyvatelstvo, jednalo by se o zločin proti lidskosti.

Komentáře amerického prezidenta „nebezpečně dehumanizují“ Palestince, uvedla a poznamenala, že většina Palestinců v Gaze již byla „opakovaně vykořeněna a vyvlastněna Izraelem“, a přesto nadále „bojuje za setrvání na své půdě a obranu svých lidských práv“.


Výroky Donalda Trumpa, že USA „převezmou“ Gazu a palestinské obyvatelstvo přesídlí jinam, vyvolaly pobouření a kritiku ze strany palestinských a arabských Američanů napříč USA.

Skupina arabských Američanů, která Trumpa podporovala ve volbách v roce 2024, se po Trumpových výrocích o vysídlení Palestinců přejmenovala z „Arabských Američanů pro Trumpa“ na „Arabské Američany za mír“.

V prohlášení skupina uvedla, že sice stále věří, že Trump „je odhodlán dosáhnout trvalého míru na Blízkém východě, který by vyhovoval VŠEM stranám“, ale „nesouhlasí s prezidentovým návrhem na zabrání Gazy a vystěhování jejích palestinských obyvatel do jiných částí arabského světa“.

Skupina dodala, že je „rozhodně proti představě přesunu Palestinců mimo historickou Palestinu z JAKÉHOKOLI důvodu“.


Egyptský prezident Abdel Fattáh as-Sísí řekl svému francouzskému protějšku Emmanuelu Macronovi, že mezinárodní společenství musí nést svou odpovědnost za podporu realizace dvoustátního řešení.

Elysejský palác ve svém přečtení tohoto telefonátu uvedl, že oba lídři se prý shodli na tom, že jakékoli „nucené vysídlení“ palestinského obyvatelstva v Gaze nebo na Západním břehu Jordánu by bylo „nepřijatelné“, a dodal:

Bylo by vážným porušením mezinárodního práva, překážkou dvoustátního řešení a významnou destabilizující silou pro Egypt a Jordánsko.


Německý prezident Frank-Walter Steinmeier uvedl, že návrhy na deportaci Palestinců z Gazy vyvolávají „v některých lidech hluboké znepokojení, ba dokonce zděšení“.

Steinmeier po jednání se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem prohlásil, že takové návrhy jsou „nejen nepřijatelné z hlediska mezinárodního práva“, ale neslouží ani jako „seriózní základ pro jednání“ mezi regionálními aktéry a USA.


Návrh Donalda Trumpa na trvalé vystěhování milionů Palestinců z Gazy, aby byla umožněna její rekonstrukce pod „vlastnictvím“ USA, by se mohl rovnat válečnému zločinu nebo zločinu proti lidskosti, uvedli odborníci na mezinárodní právo.

Podle odborníků je to, že americký prezident svůj plán formuloval bez jakéhokoli odkazu na mezinárodní právo, nebezpečným precedentem, který by mohl povzbudit další světové lídry k podobnému postupu a přispět k celosvětovému rozpadu míru a bezpečnosti.

Dvěma nejzjevnějšími kodexy, které Trumpův plán potenciálně porušuje, jsou Ženevské úmluvy - mezinárodní smlouvy sjednané v roce 1949, které upravují zacházení s civilisty a vojenským personálem během konfliktů - a Římský statut z roku 1998, který zřídil mezinárodní trestní soud, jenž má postavit před soud osoby podezřelé z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy v případech, kdy tak státy nemohou nebo nechtějí učinit samy.

Podle obou kodexů je svévolný a trvalý násilný přesun obyvatelstva trestným činem.

Kanadská ministryně zahraničí uvedla, že postoj Kanady ke Gaze se nezměnil a že je odhodlána dosáhnout dvoustátního řešení.

V prohlášení zveřejněném na sociálních sítích Melanie Jolyová napsala:

Dlouhodobý postoj Kanady ke Gaze se nezměnil. Jsme odhodláni dosáhnout dvoustátního řešení, v jehož rámci budou moci Izraelci a Palestinci bezpečně žít v mezinárodně uznaných hranicích.

Hamás nehraje ve správě Gazy žádnou roli. Podporujeme právo Palestinců na sebeurčení, včetně toho, aby nebyli z Gazy násilně vysídleni.


Pete Hegseth uvedl, že Pentagon je připraven zvážit „všechny možnosti“, pokud jde o Gazu.

Podle agentury Reuters se Hegseth takto vyjádřil ve středu před zahájením schůzky s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Pentagonu.