Osmdesáté výročí Jalty a otázka, zda to konečně pochopíme

5. 2. 2025 / Boris Cvek

Stalin a Roosevelt, Churchilla jako představitele do bezvýznamnosti upadající mocnosti nechám stranou, si rozdělili Evropu. Ještě v době sjednocování Německa dávno po válce panovaly v Británii a Francii obavy, co z toho bude. Sjednocené Německo, po desítky let vychovávané k pacifismu a sebereflexi, není dodnes vůbec samozřejmost. A vidíme, že v mnoha zásadních ohledech stále sjednocené není.

Ptám se v poslední době často, jak vlastně u nás v Česku učíme dějiny 20. století. Lamentuje se nad tím, že se málo učí moderní dějiny, ale téměř vždy se to děje v kontextu, že si máme uvědomit zločiny totalitních režimů, hrdinský boj proti nim, morální hodnoty disentu atd. Jenže z toho plyne iluze, neustále dokola šířená různými komentátory a politiky, dokonce odborníky, že ty naše hranice, ten náš stát je něco, co vzniklo díky nám. Naši hrdinové nám to zařídili.

Proti tomu stále opakuji, že zrovna Československo je dokonalým příkladem toho, že rozhodují velmoci. Vzniklo z vůle velmocí v roce 1918. Obrovské výdaje na obranu před rokem 1938 mu byly z vůle velmocí k ničemu. Osvobozeno bylo velmocemi, po válce připadlo do sovětské sféry vlivu, v roce 1968 bylo okupováno a v roce 1989 bylo puštěno stejně jako celá východní Evropa Gorbačovem na svobodu. Kam spadneme příště? Co pro to děláme? Vyprávíme si o suverenitě? Možná kdyby se na školách učili skutečné dějiny, Češi by dávno podporovali federalizaci Unie. Došlo by jim to.

Dnes se často ozývají zejména ve východní Evropě hlasy, které popírají dějiny. Jako by Evropa (když pomineme, že žádný takový stát neexistuje) seděla v Jaltě za jednacím stolem, jako by už dávno měla být tou silnou mocností jako USA. Jako by stačilo pár let a už tam budeme. Rusko jistě velmi dobře ví, co bylo těch čtyřicet poválečných let jeho, jistě to vědí dobře i Spojené státy, jak byl ten svět tehdy rozdělen. Trump by na Jaltě asi Stalinovi vyšel mnohem více vstříc než Roosevelt. Možná by řekl Evropě: žádný Marshallův plán, plaťte! Ale dnes přece jen asi i on chápe, že Paříž, Londýn a Kodaň byly jejich.