Česká republika / Poslanec české vládní koalice vyzývá své stranické kolegy k bojkotu předního liberálního deníku

20. 6. 2025 / Albín Sybera

čas čtení 4 minuty

Poslanec Marek Benda z neoliberální vládní strany ODS vyzval své stranické kolegy k bojkotu předního liberálního deníku v zemi DeníkN.

Kontroverzní komentáře zveřejnil DenikN a přicházejí v době, kdy je ODS pod zvýšenou pozorností médií kvůli skandálnímu daru 1 miliardy Kč (40 milionů EUR) v bitcoinech, který ODS obdržela od odsouzeného drogového dealera.

„Po dnešním útoku na [ministryni spravedlnosti] Evu [Decroixovou] doporučuji, aby se s nimi [novináři DennikN] přestali bavit, mají jediný cíl, zničit ODS. Už toho mám dost,“ napsal podle DeníkuN Benda ve zprávě adresované svým kolegům z ODS v parlamentu.

 

Benda reagoval na nejnovější zprávy DenikuN o vývoji na ministerstvu spravedlnosti, které otřásl bezprecedentní dar bitcoinů a následná dražba těchto bitcoinů. 

DenikN 18. června napsal, že Eva Decroixová, která nahradila svého předchůdce Pavla Blažka poté, co byl kvůli bitcoinovému skandálu donucen odstoupit, nesmí používat český přepis svého postgraduálního právnického titulu, který Decroixová získala ve Francii.

„Je to nešťastné z důvodu reputace,“ přiznala Decroixová Deníku, ale právě Bendova reakce, v níž vyzval poslance ODS k bojkotu deníku, vyvolala pobouření mezi liberály v zemi.

Benda „se inspiroval taktikou [slovenského populistického premiéra] Fica, který odmítá komunikovat s seriózními médii,“ napsal komentátor a pedagog Bohumil Kartous na své facebookové stránce a připomněl, že Ficova strana Smer se vyhýbá komunikaci s předními slovenskými médii, včetně deníků SME, DennikN nebo online zpravodajského serveru Aktuality.sk.

Na začátku tohoto týdne středopravicová vláda vedená premiérem Petrem Fialou z ODS přežila hlasování o vyslovení nedůvěry, které podala parlamentní opozice kvůli skandálu s bitcoiny, jak se všeobecně očekávalo.

Dva poslanci z klíčové koaliční strany ODS, centristické strany Starostové a nezávislí (STAN), však před hlasováním opustili parlamentní zasedání, místo aby podpořili vládu, a dali tak najevo svou nespokojenost s tím, jak Fiala skandál řeší.

Opoziční strany, populistická strana ANO miliardáře a bývalého premiéra Andreje Babiše, krajně pravicová SPD i liberální Pirátská strana, vyzývají ministra financí ODS Zbyněka Stanjuru, aby také odstoupil, poté co přiznal, že o daru věděl.

Pokračují také výzvy, aby ministerstvo spravedlnosti vedla nestranická autorita, která zaručí transparentní řešení skandálu. Dar a následné transakce jsou rovněž předmětem policejního vyšetřování.

V reakci na to vláda jmenovala právníka a bývalého ústavního soudce Davida Uhlíře externím poradcem pro dohled nad řešením skandálu.

Darované bitcoiny pocházely z nelegálního tržiště Nucleus, jak později informovala česká média, i když měly být legální.

Ministerstvo spravedlnosti již část bitcoinů prodalo v 78 aukcích mezi březnem a květnem s 10% slevou, což bylo poprvé, kdy veřejná instituce v České republice prodala kryptoměnu.

Skandál otřásl vládou necelé čtyři měsíce před říjnovými volbami, které podle všeobecného očekávání vyhraje ANO, která pravidelně získává v průzkumech více než 30 % hlasů a má více než 10% náskok před společnou kandidátkou SPOLU vedenou Fialou, která se snaží získat alespoň 20 % podpory.

Skandál by mohl snížit podporu vládních koaličních stran Fialova kabinetu, který je již nyní jedním z nejméně populárních kabinetů v historii. Mezitím se několik krajně pravicových a protievropských stran pohybuje v průzkumech nad nebo kolem 5% parlamentní hranice, včetně krajně pravicové SPD, protizelených Motoristů a červenohnědého seznamu STAČILO!

Během svého působení ve vládě měl Blažek pevnou podporu svého stranického kolegy z ODS Fialy, díky čemuž dokázal přečkat obvinění z vměšování se do soudního řízení s politiky ODS i z neoficiální schůzky s lobbistou spojeným s Kremlem.

Blažek je považován za klíčovou osobu, která zajistila podporu strany pro Fialu, když se v roce 2014 stal předsedou neoliberální ODS, v době, kdy ODS čelila existenční krizi po pádu vlády Petra Nečase v roce 2013 kvůli obviněním z korupce.

Původne vyšlo anglicky na serveru Intellinews ZDE

1
Vytisknout
684

Diskuse

Obsah vydání | 20. 6. 2025