Haaretz | Větší hrozba než Írán: Izraelská média a opozice se přidaly k Bibiho válce
20. 6. 2025
Obrovské množství Izraelců již týden uvízlo v zahraničí. Mají v Izraeli děti, rodiny a práci. Někteří z nich pracují na klíčových pozicích. „Záchranné lety“, které je mají dopravit zpět do Izraele, však tento šabat neletí. Ministryně dopravy Miri Regevová se v této věci obrátila na vrchního rabína, který však nesouhlasil s tím, že se nejedná o případ „pikuach nefesh“, kdy židovské náboženské právo povoluje porušení sabatu, aby byl zachráněn život.
Proč vlastně existuje funkce vrchního rabína a kdo se ho vůbec ptá? Jak je možné, že v zemi, jak ji představovali Theodor Herzl a Ahad Ha'am a jak ji založili Chaim Weizmann a David Ben-Gurion, rozhodují o zásadních národních otázkách náboženští kněží? A pak v Izraeli ještě pohrdavě mluví o „režimu ajatolláhů“, píše Uri Misgav.
Ministr dopravy a vláda také rozhodli, že držitelé izraelských pasů nesmějí do odvolání opustit zemi – ani prázdnými letadly, která odlétají pro Izraelce. Je to šílené, drakonické a protidemokratické. Je to brutální omezování základních individuálních svobod. A přesto se to děje bez protestů, jako vždy v „mimořádné situaci“.
Soudy jsou paralyzované. Média a reportéři, kteří odmítají podřídit se orgiím radosti, jsou vybráni, aby byli umlčeni. Policistka brání hrstce demonstrantů protestovat proti válce a ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir spěchá, aby jí poslal „velké objetí – ode mě a celého izraelského národa“. Rozumný, státnický politický tábor se musí okamžitě vzpamatovat a zeptat se, co z nás zbude, až válka skončí?
A koneckonců, nikdo neslibuje, že se do „poválečného období“ vůbec dostaneme. I v Gaze jsme už 622 dní zakopáni bez plánu na ústup. Vojáci jsou zabíjeni, rukojmí jsou opuštěni. Izraelské miny a kulky každý den zabíjejí civilisty a vyhladovělé děti, které se s posledními silami vrhají na nákladní vozy s moukou. Je toto země, o které jsme snili?
Za poslední týden se všichni stali odborníky na odstředivky, štěpný materiál, procentuální obohacení uranu, bomby schopné prorazit bunkry a americké bombardéry schopné proniknout do zařízení ve Fordow. Otázka: A co samotný život? Ekonomika, vzdělání a budoucí generace?
Představme si nejoptimističtější scénář těch, kteří tuto válku obdivují: Donald Trump se připojí k bombardování, íránský jaderný program bude zpomalen, Íránci vyprázdní celé své zásoby raket na Izrael. Scénáře obětí předložené bezpečnostní radě se naplní jen částečně. A co pak?
Koneckonců, současná chuť je zde neukojitelná. Podívejte se, jak rychle jsme se dostali od snahy o zastavení jaderné hrozby k bombardování televizní stanice a univerzity a k deliriu o „překreslení regionu“ a nahrazení režimu. A co náš režim? Kdo se postará o obnovu ruin a o život v nekonečné válce na vyčerpání? Benjamin Netanjahu a Yinon Magal z Channel 14? Miri Regev a Ben-Gvir? Vrchní rabíni?
Herzl varoval před garnizonovým státem, který žije mečem, a řekl, že musí existovat oddělení náboženství a státu. Ve své knize „From Beirut to Jerusalem“ z roku 1989 Thomas Friedman argumentoval, že Izrael se stává Yad Vashem s letectvem. Stručně řečeno, tvrdil, že židovská minulost porazila sionistickou revoluci a může ji převzít. Holokaust je vlivem, který formuje izraelskou společnost, včetně židů, jejichž rodiny pocházely z arabských zemí. Tento existenciální strach vysvětluje, proč Izraelci téměř bez protestů přijímají obtížnou politiku, kterou jim vláda vnucuje.
Írán ještě nebyl na scéně. Friedman byl ovlivněn válkou v Libanonu a přemýšlel, jakým druhem země se Izrael stane a jaké budou jeho hodnoty. Stane se židovskou verzí apartheidu v Jižní Africe, která bude navždy vládnout Palestincům? Židovským Pruskem, které se pokusí porazit všechny své sousedy na bojišti? Nebo moderní demokratická země usilující o existenci v rámci bezpečných hranic a diplomatických dohod?
Diskuse