„Je škoda trvalá, nebo ji lze napravit?“ Konference listu Haaretz v New Yorku zkoumá rozdělenou demokracii Izraele během války v Gaze

12. 9. 2025

 
„Kroky izraelské vlády snižují bezpečnost Izraelců a vystavují židovské komunity po celém světě většímu riziku. Antisemitismus sílí, ale místo aby vás chránila, tato vláda jedná bezohledně a ohrožuje i vaše komunity,“ řekla členka Knesetu Naama Lazimi na konferenci Haaretz v úterý večer v Marlene Meyerson JCC Manhattan v New Yorku.

Lazimi z Demokratické strany dodala: „Po téměř dvou desetiletích vlád vedených Netanjahuem je Izrael na svém nejslabším bodě. Reformy soudnictví odhalily, jak křehká je naše demokracie. 7. říjen odhalil Netanjahuovu neúspěšnou politiku a prázdné sliby. Již více než dva roky všechny průzkumy veřejného mínění ukazují, že jeho vláda nemá důvěru veřejnosti. Tato vláda již dávno ztratila svou legitimitu.“

„Porážka Hamásu nestačí. Musíme také vykořenit a odstranit naše vlastní extremisty z vlády a mocenských pozic,“ řekla.

Akce s názvem „Zachování izraelské demokracie – proč je to stále důležité“, pořádaná ve spolupráci s J Street a Asociací pro občanská práva v Izraeli, se zabývala budoucností izraelské demokracie ve stínu války mezi Izraelem a Hamásem a přivedla dohromady řečníky z Izraele a Spojených států.

Šéfredaktorka anglické verze deníku Haaretz Esther Solomon zahájila akci slovy: „Jsme tu dnes večer, abychom se pokusili osvětlit stav izraelské demokracie, zda je poškození nevratné, nebo zda existuje naděje na nápravu.“

Šéfredaktor deníku Haaretz Aluf Benn argumentoval, že Netanjahu pokračoval ve svém programu oslabování demokratických institucí i po útoku Hamásu. „Když Hamás 7. října zaútočil na Izrael, Netanjahu místo toho, aby se snažil sjednotit izraelskou společnost čelící nepříteli, zdvojnásobil své antidemokratické úsilí.“

Dodal, že izraelské instituce a mainstreamová média se z velké části nedokázaly vyrovnat s důsledky války. „Pokud jde o válečné zločiny, masové ztráty na životech civilistů, zničení měst a vesnic v Gaze, hladovění a podvýživu, dívají se jinam. Pro ně masakr Hamásu ze 7. října ruší jakékoli palestinské nároky na lidská práva nebo spravedlnost.

Byl Izrael někdy skutečně demokratický?

Poslanec Ayman Odeh z Hadash, který zpochybnil téma konference o zachování izraelské demokracie, řekl: „Začnu nepříjemnou pravdou: v Izraeli nikdy nebyla skutečná demokracie.“

Za potlesku pokračoval: „Ano, jsou tu volby, aktivní tisk, politické strany a protesty. Ale Izrael je jediným státem v regionu, který vyhnal celý národ – můj národ – aby mohl zavést svou takzvanou demokracii.

„Jak můžeme hovořit o zachování demokracie v Izraeli, když jsme denně svědky ničení a zvěrstev?“ zeptal se Odeh.

Odeh hovořil o Netanjahuově vládě a řekl, že arabští občané Izraele „chtějí tuto fašistickou vládu poslat domů." Chceme se připojit k protestům proti soudnímu puči, ale ne proto, abychom se vrátili do takzvaného „krásného Izraele“. Ne do Izraele, který zavedl vojenskou vládu, provedl masakr v Kafr Qasem, zabavil naše pozemky, zastřelil arabské občany v říjnu 2000 a zakotvil občanství druhé třídy do zákona o národním státě z roku 2018.

Válka skončí a mezi řekou a mořem bude stále žít 7,5 milionu Palestinců a 7,5 milionu židů. Oba národy se musí společně postavit proti těm, kteří odmítají historické smíření,“ dodal.

„Proto jsme se my, skupina Arabů a židů, zavázali budovat mír prostřednictvím masového lidového hnutí založeného na respektu k národním právům obou národů a jejich právu na sebeurčení. Zvu vás, abyste se k nám připojili. Potřebujeme vás všechny. Bez skutečného partnerství mezi Araby a židy nemůže být mír.“

Protest proti Izraeli – nebo proti Netanjahuově vládě?

Konference zahrnovala panelové diskuse a rozhovory s izraelskými zákonodárci, americkými židovskými vůdci, aktivisty občanské společnosti a novináři, z nichž každý nabídl zcela odlišný pohled na demokracii, válku v Gaze a budoucnost izraelsko-amerických židovských vztahů.

Jeremy Ben-Ami, prezident J Street, v rozhovoru s Bennem řekl, že „zatímco antisemitismus existuje na okraji společnosti, drtivá většina studentů a progresivních skupin protestuje proti politice izraelské vlády, nikoli proti Izraeli nebo židům“.

Dodal: „Proč by někdo, kdo nemá žádné osobní vazby na Západ, sledoval politiku a kroky této [izraelské] vlády za posledních 20 let a řekl: ‚Ale já stále miluji Izrael‘? Ne. Když vidíte, že více než 80 procent demokratů nyní odmítá dodávat zbraně Izraeli, je to přímá reakce na chování Netanjahua a jeho vlády. Nezakládá se to na žádné vrozené nenávisti k Izraeli nebo jeho obyvatelům.“

Na otázku, zda lze tento trend zvrátit, Ben-Ami vyvolal smích, když odpověděl: „Ano. Chovejte se jinak.“

V rozhovoru o občanských právech s rabínkou Sharon Kleinbaumovou, ředitelkou The Beacon a emeritní rabínkou kongregace Beit Simchat Torah, rabínka Noa Sattathová, výkonná ředitelka Asociace pro občanská práva v Izraeli, řekla: „Po 7. říjnu jsme byli svědky úplného kolapsu lidských práv a základních norem. První měsíce byly pro nás jako organizaci židů a Palestinců obzvláště obtížné a donutily nás přehodnotit naši práci a naše chápání války. Vynaložili jsme obrovské množství energie a zdrojů, abychom se prostě udrželi pohromadě. Dnes se to však stalo naší největší silou: vědomí, že naše budoucnost závisí jeden na druhém.“

„Zdá se, že to nikdy nebylo horší – ale ve skutečnosti to bylo horší. Bylo to mnohem horší a my jsme generace, která se na tento život připravila více než jakákoli jiná generace před námi. Jsme vzdělanější, silnější, lépe organizovaní. Není to boj, který jsme si přáli, ale je to boj, kterému musíme čelit se vší silou, kterou máme,“ řekla.

„Izraelský a palestinský smutek musí být sdílen“

Šéfredaktor časopisu The New Yorker David Remnick v rozhovoru se Solomonem přemýšlel o tom, čeho se nejvíce obává, pokud jde o dopady války.

„Za prvé, desítky tisíc mrtvých, Gaza v troskách, izraelští rukojmí stále zadržovaní. Antisemitismus je reálný a trvalý. Někteří židé v Americe – mezi nejšťastnějšími židy v historii – byli otřeseni, když viděli, jak se antisemitismus projevuje otevřeněji. Je ale také pravda, že tisíce lidí odmítají izraelskou politiku, aniž by byli jakýmkoli způsobem antisemitští. Mnozí z nich jsou ve skutečnosti motivováni tím, co chápou jako židovské hodnoty.“

Remnick vzpomíná na svou návštěvu Izraele jen několik dní po 7. říjnu: „Zúčastnil jsem se pohřbu celé rodiny, do země bylo spuštěno pět rakví. Nikdy jsem nic podobného neviděl. A zároveň v dálce již začalo bombardování Gazy. Dvě hrůzy najednou, smutek Izraelců a katastrofa, která měla pohltit Palestince. Obě jsou skutečné. Obě je třeba brát dohromady.“

„Ano, antisemitismus mě znepokojuje. Ale mnohem více mě znepokojuje způsobená škoda: dopady na celé generace, šíření nenávisti, tón diskuse na všech stranách a politická atmosféra, která bude přetrvávat dlouho po válce.“

V rozhovoru s americkým korespondentem Haaretz Benem Samuelem řekl Mickey Gitzin, výkonný ředitel New Israel Fund, manhattanskému publiku: „Jsme mezinárodní organizace a jsme na to hrdí. Pravice buduje své sítě v zahraničí už léta; proč bychom měli být umlčeni, když děláme totéž? Otázka není, zda pracujete na mezinárodní úrovni, nebo ne, otázka je, jaké hodnoty prosazujete.

„Co můžete dělat ze zahraničí? Podporovat občanskou společnost prostřednictvím darů, organizování, zvyšování svého hlasu. Změna nikdy nepřichází tak, jak předpovídají stratégové. Ale když změna přijde, musíme být připraveni. To znamená nejen blokovat hrůzné reality, ale také budovat vizi jiného zítřka.“

„Musíme se podívat do zrcadla“

Akci zakončila panelová diskuse se Samuelsem, Esther Sperberovou z Faithful Left (Smol Emuni) a Dr. Nasreen Haddad Haj Yahya z NIF Israel, kterou moderoval Solomon. Haj Yahya řekla: „Jako palestinská občanka Izraele jsem nikdy nezažila demokracii, o které mluvíte, ani já, ani moje rodina, ani moji bratři a sestry na Západním břehu nebo v Gaze. Pro nás to není demokracie.“

„Je snadné obviňovat Netanjahua, Ben-Gvira a Smotriche. Ale musíme se také podívat do zrcadla. V roce 2020 Benny Gantz odmítl vytvořit koalici se Společnou listinou. Takzvaný liberální tábor ignoroval 20 procent izraelských občanů. Pokud nebude arabské zastoupení považováno za legitimní alternativu k této vládě, nebude existovat skutečná demokracie ani budoucnost.“

K nedostatku vize v politice USA vůči válce a Izraeli Samuels řekl: „Trumpovi je jedno, co se stane s izraelskou demokracií. Zajímá ho jen jeho zisk a to, zda je něco v jeho nejlepším zájmu.“

„Chci zdůraznit nebezpečí nezainteresované Ameriky. Amerika, která nechápe, o co skutečně jde, se v této oblasti jen dále zaplete, a to způsobem, který si nepřeje, i když si myslí, že si vytváří odstup.“