Rozhovor Britských listů 714. Jaké státní dotace dostávají Křetínský a Tykač

13. 9. 2025

Albín Sybera: Vážení diváci Britských listů, vítám vás u dalšího pokračování Rozhovorů Britských listů. Dnes je se mnou Radek Kubala, který už v minulosti také byl v Rozhovorech Britských listů, z výzkumné organizace Re-set. A je tady se mnou mimo jiné proto, protože Re-set vydal nový report, který kvantifikoval objem veřejných prostředků, který teče do firem EP Group oligarchy Daniela Křetínského a do firem Sev.en Energy Group, další energetické firmy známého oliharchy Pavla Tykače. To jednak prostředky nejenom z veřejných zdrojů České republiky, ale i z unijních zdrojů v dalších zemích Evropské unie a nebo obecně vůbec v Evropě, protože to zahrnuje Velkou Británii.

Radek Kubala: To je na 277 miliard korun, které oba, i Sev.en Energy i EP Group pobraly v posledních 10 letech, protože my jsme sledovali období posledních 10 let, sledovali jsme hlavně přímé přímé dotace, případně nějaké kompenzace. Sledovali jsme kapacitní mechanismy a tady to je to finální číslo. Ono většinu z toho tvoří tvoří dotace do EP Group, protože je to velká celoevropská firma a má tam nějakých 253 miliard korun. Na toho Tykače připadá nějakých 23 miliard. Z čeho se to skládá? A co jsou ta nejdůležitější zjištění: tak Daniel Křetínský a jeho firma EP Group jsou největším odběratelem peněz skrze kapacitní mechanismy, což jsou peníze, které státy platí soukromníkům, aby udržoval elektrárny v takzvaném stand by režimu, aby bylo možné využít třeba v zimě, kdy je potřeba více energie. A tam je EP Group jako evropská jednička. Oni tam mají nasmlouváno 4 miliardy eur. A druhá, což je polský Orlen, mají 2,8 miliardy, takže tam je velký skok. Oni jsou suverénně první. Tady v tom tam spadá i Sev.en, který je dvanáctý s 843 miliony. Co se týče dalších důležitých čísel, tak my jsme samozřejmě pro nás jako tady v Česku jsou asi nejzajímavější čísla pro Českou republiku, kde U EP Group jsme spočítali nějakých 14,2 miliardy korun, přičemž ale většina z toho připadá na modernizační fond, který platí EP Group i nové plynové elektrárny.

Důležité je zmínit, ale že o dalších 7,3 miliardy ta EPG žádá, takže jako brzo to může narůst o dalších 7 miliard. U toho Tykače jsme počítali tady v Česku 2, 1 miliardy. Většina, velká část toho připadá na transformace, ale tady je důležité zmínit, co jsme tam nezapočítávali. Například tak jsou miliardové zakázky, které Sev.en v minulosti uzavíral se státními institucemi, jako je armáda, železnice, některá ministerstva, správa Hradu a tak dál. A to nám kvůli tomu vycházelo metodologicky, ale jenom to říkám proto, aby nevznikl dojem, že tady český stát dotuje primárně Křetínského, ačkoli jinými metodami, které nám tam metodologicky nezapadaly, tak financuje i udržuje při životě byznys Pavla Tykače. To jsou asi pro nás ta nejdůležitější zjištění. My tam pak máme čísla pro Slovensko, kde je to taky hodně, pro Německo, Velkou Británii. Máme tam dobře spočítané dotace na biomasu, které pobírá EP Group ve stovkách milionů eur v několika zemích, v Itálii. Ve Velké Británii, v Česku a ve Francii, no, takže toto všechno se dá v tom reportu najít a je to spočítáno celkem si myslím dobře.

Albín Sybera: Čili možná jenom takový dovětek tadyhle k tomu prvnímu dotazu: tím i říkáte, že to číslo s největší pravděpodobností je vyšší v reálu. S ohledem na to, že v tom právě, jak jste zmiňoval v té vaší metodologii, tak jste šli prostě po těch dvou subjektech EP Group a Sev.en Energy. Například na Britských listech i jinde v médiích se to probíralo, tak odpadová firma Av.cz, ve kterém má Daneil Křetínský velký podíl, tak je tak je vyšetřovaná policii, myslím, že podle posledního vývoje směřuje k soudu za krácení skládkovného, systematické a taky v obrovské výši 100 milionů, takže to se pořád bavíme jenom o tom segmentu v té energetice.

Radek Kubala: Ano, přesně tak, je to segment v té energetice a jsou to jenom ty přímé dotace. My jsme nepočítali nepřímé dotace, jako jsou daňové úlevy, nebo vůbec to, že obě ty firmy, oba ty holdingy mají firmy, které daní třeba v Lucembursku na Kypru, a tak dál. Jsme na to nezahrnovali. A i tak si myslím, že ten objem těch peněz je poměrně hodně velký.

Albín Sybera: My v posledních letech prakticky od vypuknutí energetické krize můžeme sledovat i velký apetit Daniela Křetínského v dalších investicích v Česku, v Evropě. A to se možná menší míře dá říct i o Pavlu Tykačovi, řekl byste, že se tímto svým investičním apetýtem tak pro ně rozrůstá škála těch příležitostí jak sáhnou na další veřejné prostředky?

Radek Kubala: Určitě ano. My to vidíme, já jsem říkal, my jsme sledovali období od roku 2015, nicméně tam je jasně vidět, že ty největší dotace a ty největší veřejné peníze pobírají v posledních letech, právě ať jsou ty kapacitní mechanismy, nejvíc ten modernizační fond, tak to jsou peníze, které tečou v posledních letech. Je to právě skrze ty fondy, které jsou schopní využívat, ty fondy, které mají na dekarbonizaci. Dekarbonizační fond to jsou výnosy z emisních povolenek, které mají sloužit k nějakému snížení emisí, k dekarbonizaci a my tady za to platíme. Platíme Křetínskému, když to vezmeme poměrně, tak 3 miliardy, co jsme zjistili, tak 3 miliardy z toho šly obcím a nějakých jako v současnosti 11 šlo prostě na nové plynové elektrárny Křetínskému. Takže určitě, dá se to tak říct,součástí toho business modelu je schopnost jako vybírat ty peníze tady z těchhle fondů pro nějaké nové projekty.

Albín Sybera: Já se ještě v této souvislosti zeptám, já jsem někdy před rokem nebo před dvěma pro anglicky psaný server Intellinews pracoval na jdmé reportáži z Mostu, kde mi mnoho lidí na dotazy o energetické transformaci v Ústeckém kraji nebo obecně vůbec na tom českém severu v důlních regionech tak mně všichni opakovaně popisovali to, že tady v těch letech, kdy se měla dotovat energetická transformace, tak spousta těch prostředků skončila ve velkých firmách, místo toho, aby skončila prostě v tom regionu, tak vidíte, že tady to riziko, a to jsme se bavili o tom minulém rozpočtovém unijním období, takže tohleto riziko se opakuje?

Radek Kubala: Nejenom, že se to opakuje, ono to probíhá. I ten náš report ukazuje, že to, co říkají lidi na severu, tak je prostě pravda, ty peníze jdou z většiny přesně velkým firmám, ať už je to ten fond spravedlivé transformace, tak tam jsme popsali ty projekty Sev.enu. Ať je to ten Modernizační fond, kde to je výrazně. Víc než polovina těch peněz šla devíti velkým firmám, devíti největším firmám. On Křetínský není jediná velká firma, která z toho Modernizačního fondu pobírá ty peníze tam jsou ČSV, Olia a další hráči. A my si myslíme, že to jsou přesně peníze, které mají jít na rozvoj komunitní energetiky, na rozvoj projektů. Obecních projektů, čisté obnovitelné energetiky, rozvoj těch energetických družstev a tak dále a tady se to primárně neděje, primárně penězovody tečou tím velkým hráčům, a to vidíme jako velký problém.

Albín Sybera: Já se pak ještě musím zeptat na jeden takový paradox, když sledujeme Daniela Křetínského, jeho veřejná vystoupení, kterých není mnoho, ale přesto v německém tisku myslím, že během posledního roku kritizoval Evropskou unii, kritizoval její ekologickou politiku, protože je ideologická, a mně tím trošku,připomněl Andreje Babiše, bývalého premiéra, možná velmi brzy staronového premiéra České republiky, který je v českých médiích za ten svůj postoj kritický vůči Evropské unii kritizován, protože zároveň pobírá jeho Agrofert ohromné dotace. V čem se liší Daniel Křetínský od od Andreje Babiše? Pouze v tom, že není v politice na rozdíl od Babiše, nebo v objemu dotací, které pobírá EP Group?

Radek Kubala: To je jedna z věcí. On je přímo otevřeně v politice, Babiš a ty věci ovlivňuje na příjmu, zatímco ten Křetínský je spíš víc jako v pozadí, ale ty věci ovlivňuje stejně, ale jinými metodami. Například i tím, že vlastní média tak ovlivňuje celou tu debatu. My tam máme jedno zajímavé srovnání, když jsme počítali dotace , které šly v letech 2022 až 2024 do Agrofertu a do EP Group, tak do EP Group v těch letech šly dvojnásobné dotace. A to připomeňme, že to je období, ty roky 2022-2024, kdy jsme procházeli takzvanou energetickou krizí a kdy ty energetické firmy zaznamenaly rekordní zisky. Myslím, že Křetínský ztrojnásobil svůj vliv v těch letech a ve stejném období v podstatě ta EP Group měla, když to srovnám s tím Agrofertem, dvojnásobný příjem z dotací, což mi přijde jako zajímavé srovnání i v kontextu toho, jak moc se řeší způsob, jakým Andrej Babiš dostává veřejné zdroje, takže není jediný v tomhle a jsou lidi, který to umějí i výrazně líp. Co si myslím tak, že ta kritika Křetínského vůči té Evropské unii, tak je na rozdíl od toho Babiše taková chytřejší, sofistikovanější, řekněme. Ale ten vychází i z toho, že prostě Babiš si skrze to nahání nějak politické body, což ten Křetínský nemusí dělat, protože on ovlivňuje přímo ta rozhodnutí. A on je hráčem na té celoevropské úrovni, nejenom tady v Česku, takže podle toho vypadá tn způsob, jak on tu kritiku vede, takže je taková kultivovanější, ale ty výsledky jsou dost podobné.

Albín Sybera: Vy jste mně tím ještě připomněl tady tou vaší odpovědí, že v průběhu posledního roku, jsme mohli zaznamenat, že Daniel Křetínský navýšil svůj podíl v elektrárnách na Slovensku. Až někam k 70 procentům, kdy odkoupil podíl i italské skupiny NEL Group a tady takový zajímavý moment, bych řekl, že opozice na Slovensku za to populistického premiéra Roberta Fica kritizovala docela ostře, včetně myslím si, že bývalého ministra Hirmana, který je ze strany demokratů bývalého premiéra Hegera, se kterým současný český premiér Petr Fiala měl dobré vztahy. Byly to, řekl bych, politicky, ideologicky stejně zaměřené pozice, ale na jednu stranu, tohleto můžeme sledovat na Slovensku, ale v Čechách od Petra Fialy, tak jsme směrem k Danieli Křetínskému žádnou kritiku, pokud já si dobře vzpomínám, neslyšeli. Vnímáte i tohleto? Možná součást trošku takové, řekněme, jak jste zmínil, chytré strategie Daniela Křetínského odvrátit tu pozornost, že zkrátka u nás z těch pozic, ze kterých se v jiných zemích kritizuje, tak se nekritizuje.

Radek Kubala: Je to tak. Je to i tím, že historicky má Křetínský blízko k ODS, ať už k Topolánkovi, ale i další lidi, kteří mají pořád slovo.uvnitř té strany, takže tam to nepřekvapuje, že Petr Fiala nekritizuje Křetínského. A taky skrze to, že tady vlastní média, což na Slovensku nevlastní a nicméně, co se týče konkrétně těch slovenských elektráren, tak tam už to bylo dlouhodobě domluvené, že v momentě, kdy se dostaví Mochovce, tak EPH převezme 33 dalších. Takže tam to nebylo ničím překvapivé a nemám úplně nastudovanou tu kritiku opozice, proč kritizovali Fica, ale myslím si, že zrovna tady to bylo součástí toho dealu už od začátku, takže tam jsem čekal, že se to stane.

Albín Sybera: Ještě když se vrátím k vašemu reportu, vy jste tam zmiňoval v průběhu té metodologické části, že ten sběr dat nebyl úplně jednoduchý v tom smyslu, že ta data nejsou vždycky k dispozici, nebo ta, co jsou k dispozici, tak jsou nekompletní, nebo se na ně nedá úplně spolehnout. A to když se bavíme o České republice, tak o dalších zemích. Chtěl byste také tohleto okomentovat? Ukazuje to i na tu skutečnost, že zkrátka není tolik investigativních skupin z médií nebo výzkumníků, kteří by se této problematice věnovali? Mám na mysli tomu, jak se zacházelo s veřejnými prostředky a kolik z nich končí ve velkých korporacích postav jako je pan Křetínský a pan Tykač.

Radek Kubala: Je to tak. Já si myslím, že by v dnešní době nebylo zas tak složité mít nějaký nástroj, ať už celoevropský, nebo jenom národní, který by fakt detailně schraňoval ty informace, v dnešní podobě digitální. Který by garantovala nějaká státní instituce, ve které by se člověk jednoduše doklikal k těm informacím. Jsme to museli dělat hodně složitě tady u nás, kdežto třeba registr dotací, kde těch dotací je spíš míň než víc a informace k nim tam nejsou skoro žádné. Je nějaký hlídač státu, který je ale dělaný občanskou společností a kde ty informace nejsou tolik validní a člověk, když to chce fakt jako potvrzovat, tak musí procházet stránky ministerstev jednotlivých, těch dotačních programů, musí procházet závěrečné zprávy firem a tak dál. Hodně nám pomohly žádosti o informace. Ale myslím si, že není tak složité vytvořit nástroj, který by plnil tuhle funkci a bylo by to demokratičtější, transparentnější a lidi by věděli, na co jsou využívány ty veřejné prostředky. Jo, to by dávalo logiku. A co se týče Evropy, zjistil jsme třeba, že ve Francii je hodně těžké dostat se k informacím, což mi pak potvrzovali i výzkumníci dalších organizací. Že třeba ve Francii to fakt hodně složité. Třeba naopak v Itálii to bylo výrazně jednodušší, což překvapilo.

Je různá míra kvality. Ty informace je hodně těžké je nějak srovnávat, ale myslím si, že v dnešní době by nebylo těžké vytvořit nástroj, který by umožňoval tady ty analýzy dělat fakt rychle, třeba do týdne nebo tak, já jsem na tom pracoval tři měsíce.

Albín Sybera: Už máme málo času, ale já si přesto dovolím ještě poslední otázku, jestli si můžeme na závěr takhle zafilozofovat? Chtěl byste nějakým způsobem okomentovat, jak tadyhleten vývoj a činnost EP Group a Sev.en Group, jak to vnímáte nejenom v kontextu České republiky, ale možná i světa. A já bych řekl v kontextu posledních třiceti let Česka mně to trošku připadá, jako kdybychom se posunuli někam od státního socialismu do státního kapitalismu, ale na druhou stranu je asi je potřeba vnímat, že i ve světě se velké korporace dostávají do politiky nebo respektive rozšiřují svůj vliv do politiky AA. Dokáží tak ovlivňovat politická rozhodování.

Radek Kubala: Já myslím, že to je klíčová otázka dneška. Jsou demokracie s oligarchií, s takto vlivnými skupinami, které přesně jsou schopny otáčet pravidla ve svůj prospěch, jsou schopné v podstatě ty klíčové penězovody otáčet k sobě. Přesně toto dokazuje. Tady máme nějaké dotační programy, jako je Modernizační fond, které mají sloužit nějaké ideální demokratizaci energetiky. K ozdravění, k snížení emisí. Ale ty velké firmy jsou schopné ten proces nabourat tak, že z něho většinu vysají pro sebe. Takže tohle je podle mě klíčová otázka dneška a je to spor, který si myslím definuje dnešní dobu, i když často to tak není v politickém prostředí popisováno, protože ten boj vypadá tak, že je to spor nacionalistické krajní pravice s nějakou liberální praxí, tak ten spor takhle není . Za oběma těmi skupinami jsou stojí oligarchové, akorát, že jiného typu. A reálně ten jako spor naší budoucnosti je mezi občanskou společností a demokracií a oligarchií.

Albín Sybera: Já vám mockrát děkuju a budu se těšit na další pokračování našeho rozhovoru. Na shledanou.