Venezuelská politička María Corina Machado získala Nobelovu cenu míru

10. 10. 2025

čas čtení 4 minuty
 
Vůdkyně opozice v zemi obdržela ocenění po pečlivém posouzení výborem a po komentářích Donalda Trumpa
 


Venezuelská opoziční politička María Corina Machado získala Nobelovu cenu míru za svůj neúnavný boj za záchranu jihoamerické země před osudem „brutálního, autoritářského státu“.

Machado, 58, konzervativní politička často označovaná jako venezuelská Železná lady, strávila poslední rok v úkrytu poté, co její politické hnutí podle všeobecného přesvědčení porazilo prezidenta země Nicoláse Madura v prezidentských volbách v červenci 2024.

Maduro odmítl přijmout porážku od Machadové spojence, bývalého diplomata Edmunda Gonzáleze, a zahájil brutální politické represe, které donutily Gonzáleze k exilu a Machadovou k útěku do ilegality.


 

Při jednom ze svých posledních veřejných vystoupení v Caracasu Machadová řekla, že je přesvědčena, že Madurovy dny u moci jsou po jeho zjevně drtivé porážce sečteny. „Řekla bych, že jeho odchod je nezvratný.“  

Více než rok poté zůstává Maduro u moci a, co je zásadní, udržel si podporu venezuelské armády a klíčových mezinárodních spojenců, jako jsou Čína a Rusko. Donald Trump nařídil v posledních týdnech významné posílení námořních sil u karibského pobřeží Venezuely, což někteří považují za předehru k nějaké operaci vedoucí ke změně režimu.

Machado reagovala na udělení Nobelovy ceny ve videu, které González zveřejnil na sociálních sítích a ve kterém obě oslavují tuto zprávu. „Nemůžu tomu uvěřit! Můj Bože!“ říká nevěřícně Machado své spojence. „Je to zatraceně neuvěřitelné!“ odpovídá González.
 
Nobelova komise ocenila dlouhý boj Machado za demokracii v prohlášení, ve kterém ji nazvala „jedním z nejvýjimečnějších příkladů občanské odvahy v Latinské Americe v nedávné době“.

Komise také vzdala hold „inovativnímu a odvážnému, mírovému a demokratickému“ úsilí venezuelské opozice o změnu během loňských voleb, kdy se stovky tisíc dobrovolníků mobilizovaly, aby sledovaly volby a shromáždily podrobné výsledky, které ukazovaly, že González zvítězil.

„Režim však odmítl přijmout výsledek voleb a držel se moci,“ uvedla komise a vykreslila ponurý obraz života ve Venezuele, která se postupně propadla do diktatury od roku 2013, kdy byl Maduro demokraticky zvolen po smrti svého mentora Huga Cháveze.

„Venezuela se vyvinula z relativně demokratické a prosperující země v brutální autoritářský stát, který nyní trpí humanitární a ekonomickou krizí,“ uvedla komise.

„Většina Venezuelanů žije v hluboké chudobě, zatímco hrstka lidí na vrcholu se obohacuje. Násilný aparát státu je namířen proti vlastním občanům. Téměř osm milionů lidí opustilo zemi. Opozice je systematicky potlačována pomocí manipulace voleb, soudního stíhání a uvěznění.“

Machado, kterou mnoho Venezuelanů zná jednoduše jako „MCM“ nebo jako María Corina, se věnuje politice již více než dvě desetiletí a v letech 2011 až 2014 byla členkou venezuelského národního shromáždění. Svou reputaci nejúčinnější a nejvlivnější protivníčky chavismu si však upevnila během turné po ekonomicky zdevastované zemi v předvečer voleb v roce 2024. Její mítinky přilákaly obrovské, nadšené davy a mnoho příznivců projevovalo téměř náboženskou oddanost této charismatické katolické političce.

Machado původně doufala, že bude kandidovat na prezidentku, ale venezuelský Nejvyšší soud, který je nakloněn režimu, jí to zakázal, a tak její místo zaujal González, málo známý bývalý velvyslanec.

Výbor ocenil Machado jako „odvážnou a oddanou bojovnici za mír“, která udržela „plamen demokracie hořící během rostoucí temnoty“. Oslavil ji také jako „klíčovou, sjednocující postavu v politické opozici, která byla kdysi hluboce rozdělena“. Navzdory své popularitě však Machado není všeobecně oblíbená.

Někteří Venezuelané jí nedůvěřují kvůli jejímu sotva skrytému volání po zahraniční vojenské intervenci, která by v minulosti svrhla Madura. V roce 2019 tvrdila, že pouze „skutečná, věrohodná, závažná a bezprostřední hrozba“ použití mezinárodní síly přesvědčí Madura, aby opustil moc.

Jiní jsou podezřívaví vůči jejím vazbám na radikální pravicové politiky, jako je Trump a bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro. 

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
600

Diskuse

Obsah vydání | 10. 10. 2025