15. 10. 2025
K nárůstu CO2 přispělo několik faktorů, včetně dalšího roku neúprosného spalování fosilních paliv navzdory slibu světových zemí z roku 2023 „odklonit se“ od uhlí, ropy a plynu. Dalším faktorem byl nárůst lesních požárů v podmínkách, které se v důsledku globálního oteplování staly teplejšími a suššími. Emise z lesních požárů v Americe dosáhly v roce 2024, který byl dosud nejteplejším rokem, historické úrovně.
Vědci se však obávají třetího faktoru: možnosti, že uhlíkové zásobníky planety začínají selhávat. Přibližně polovina všech emisí CO2 je každoročně odstraněna z atmosféry tím, že se rozpustí v oceánu nebo je absorbují rostoucí stromy a rostliny. Oceány se však oteplují, a proto mohou absorbovat méně CO2, zatímco na souši znamenají teplejší a sušší podmínky a více lesních požárů menší růst rostlin.
Bylo již známo, že uhlíkové zásobníky jsou méně účinné v letech El Niño, jako jsou roky 2023 a 2024, kdy změny v pacifických větrech a oceánských proudech vedou k vyšším globálním teplotám vzduchu. Lidmi způsobené globální oteplování však již zvýšilo průměrné světové teploty o přibližně 1,3 °C a vědci, kteří v letech 2023 a 2024 zaznamenali „bezprecedentní selhání suchozemských propadů“, se obávají, že by to mohlo oslabit propady.
Dr. Oksana Tarasova, vedoucí vědecká pracovnice WMO, uvedla: „Existují obavy, že pozemské a oceánské CO2 zásobníky jsou stále méně účinné, což zvýší množství CO2, které zůstává v atmosféře, a tím urychlí globální oteplování. Trvalé a posílené monitorování skleníkových plynů je zásadní pro pochopení těchto smyček.“
Rostoucí emise CO2 mají dopad nejen na současné globální klima, ale budou ho ovlivňovat po stovky let kvůli dlouhé životnosti tohoto plynu v atmosféře, uvádí WMO.
Ko Barrett, zástupce generálního tajemníka WMO, uvedl: „Teplo zachycené CO2 a dalšími skleníkovými plyny urychluje naše klima a vede k extrémnějšímu počasí. Snížení emisí je proto zásadní nejen pro naše klima, ale také pro naši ekonomickou bezpečnost a blahobyt společnosti.“
Koncentrace metanu a oxidu dusného v atmosféře – druhého a třetího nejdůležitějšího skleníkového plynu souvisejícího s lidskou činností – také v roce 2024 vzrostly na rekordní úroveň.
Přibližně 40 % emisí metanu pochází z přírodních zdrojů. Vědci se však obávají, že globální oteplování vede k větší produkci metanu v mokřadech, což je další potenciální zpětná smyčka. Zbytek pochází z těžby fosilních paliv, chovu hospodářských zvířat, jako je skot, hnijících odpadů na skládkách a rýžových polí. Emise oxidu dusného způsobené člověkem zahrnují emise z nadměrného používání hnojiv zemědělci a některé průmyslové procesy.
Diskuse