Gangy podporované Izraelem by mohly zničit příměří v Gaze

23. 10. 2025

Někteří již dokonce tvrdí, že tyto útoky by měly vést k obnovení války. „Hamás nadále dokazuje, že jeho barbarské a nezodpovědné činy představují největší hrozbu pro izraelský a palestinský lid,“ uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém prohlášení a dodal, že Izrael „důrazně zareaguje“ na „brutální vládu“ Hamásu.

Spojené státy Benjamina Netanjahua podpořily prohlášením, v němž varovaly před plánovaným útokem Hamásu na palestinské civilisty. „Pokud Hamás tento útok uskuteční, budou přijata opatření k ochraně obyvatel Gazy a zachování integrity příměří,“ uvedlo ministerstvo zahraničí. Redakční rada deníku Washington Post v editoriálu, v němž viní Hamás z možného zhroucení příměří, argumentovala, že „brutalita teroristů hrozí rozpoutáním palestinské občanské války“.

Tento nově se objevující narativ však opomíjí zásadní souvislosti: mnoho skupin, které nyní bojují s Hamásem, dostává zbraně od Izraele. A tato podpora pokračuje i přes rozhodnutí Izraele podepsat příměří. Jakmile se izraelské jednotky stáhly z některých částí Gazy, vedení mnoha z těchto skupin se stáhlo s nimi, čímž poskytlo militantům prostor k posílení svých sil a veřejným výzvám k boji proti Hamásu.

Odborníci, s nimiž RS hovořil, popsali podporu militantů proti Hamásu jako součást dlouhodobé izraelské politiky podněcování rozkolu v palestinské politice. Aby Izrael zabránil vzniku jednotného nacionalistického palestinského vedení, často nabízel pomoc menším, politicky méně angažovaným frakcím. V Gaze se tento přístup rozšířil i na velmi kontroverzní skupiny, včetně těch, které vedou zločinci a lidé s vazbami na Islámský stát.

Nyní se zdá, že tato strategie by se mohla vyplatit izraelskému vedení, které zůstává skeptické ohledně trvalého příměří. „Začínáme vidět, jak se tyto skupiny snaží zasít sémě občanských nepokojů, aby destabilizovaly situaci v Gaze,“ řekl Tahani Mustafa, odborník na palestinské záležitosti a vědec hostující v Evropské radě pro zahraniční vztahy. 

Zabránit palestinské jednotě „za každou cenu“

Izraelská strategie „rozděl a panuj“ sahá až do počátků okupace, kdy se izraelští vůdci pokoušeli vládnout na Západním břehu a v Gaze ve spolupráci s „vesnickými ligami“ složenými z apolitických palestinských vůdců. V té době bylo cílem najít alternativu k jednání s Organizací pro osvobození Palestiny (PLO), která se snažila osvobodit Palestinu.

Na konci 80. let začal Izrael také poskytovat určitou podporu islamistům v Gaze, které izraelští vůdci považovali za politicky méně nebezpečné než radikály z PLO. Tato rovnice se však obrátila, když Hamás, který Izrael zpočátku podporoval, začal provádět útoky na izraelské civilisty. Mezitím se PLO přeměnila na Palestinskou samosprávu, která nyní úzce spolupracuje s Izraelem v bezpečnostních otázkách. 

Po palestinské občanské válce v roce 2007 se Izrael zaměřil především na to, aby Palestinská samospráva a Hamás zůstaly ve vzájemném sporu. To někdy znamenalo tiché přijetí vlády Hamásu v Gaze, mimo jiné i prostřednictvím kontroverzní politiky Netanjahua, který povolil Kataru financovat Hamás v Gaze.

Od začátku současné války Izrael předložil plán pro poválečnou Gazu, v němž by záležitosti enklávy spravovali prominentní vůdci klanů. V rámci této politiky se izraelští představitelé se souhlasem USA pokoušeli navázat vztahy s vlivnými rodinami.

„Důstojníci Shin Bet aktivně kontaktovali lidi po telefonu nebo jim posílali prostředníky s jasným vzkazem: ‚Tady máte zbraně, tady máte peníze, vaším úkolem je bojovat proti Hamásu‘,“ uvedl Muhammad Shehada, hostující vědecký pracovník Evropské rady pro zahraniční vztahy.

Jednou z rodin, kterou se Izrael pokusil získat na svou stranu, je klan Doghmush, jehož několik členů Hamás veřejně popravil. Klan má ve vztahu s Hamásem komplikovanou historii, částečně kvůli tomu, že jeden vlivný vůdce Doghmushů vedl pobočku ISIS, která v Gaze bojovala proti Hamásu.

Napětí dále vyostřuje skutečnost, že několik členů klanu Doghmush na žádost Izraele nedávno začalo útočit na Hamás. Od zahájení příměří bylo při střetech mezi Hamásem a klanem Doghmush zabito nejméně 27 lidí.

Jak se válka v Gaze protahovala a Izrael se snažil získat rekruty z hlavních klanů, uchýlil se podle Shehady ke spolupráci s méně sympatickými osobnostmi. Nové důkazy naznačují, že Izrael podporuje nejméně čtyři různé palestinské ozbrojené skupiny v Gaze, které jsou nyní zapojeny do konfliktu s Hamásem.

Jednu z těchto organizací vede Yasser Abu Shabab, který je v Gaze známý jako „notorický zločinec“ kvůli své činnosti zahrnující pašování drog a zbraní a kvůli svým vazbám na ISIS na Sinaji. Abu Shababovy „lidové síly“ se staly v Gaze nechvalně známé kvůli údajnému rabování nákladních vozů s humanitární pomocí, aby mohly zásoby prodávat na černém trhu. 

Hamás se také nedávno ocitl v boji se skupinou známou jako „lidová armáda“, vedenou dosud neznámou osobou jménem Ashraf al-Mansi. Stejně jako lidové síly i lidová armáda provádí své operace v oblastech, které zůstávají pod izraelskou kontrolou. Podle Sky News videozáznamy silně naznačují, že Mansiho muži dostávají zásoby přímo od izraelských sil.

Tvrdošíjné zásahy proti těmto skupinám, byť brutální a mimořádné, se těší poměrně široké podpoře mezi Palestinci v Gaze. „Hamás se v podstatě spojil s dalšími silami, jako je Fatah, Lidová fronta pro osvobození Palestiny, Demokratická fronta pro osvobození Palestiny a další, aby se pokusil obnovit pořádek a zákonnost,“ řekl Mustafa a poznamenal, že velká část požadavků na tyto akce pochází od obyvatel Gazy, kteří mají už po krk „bezpráví“.

Přesný rozsah spolupráce těchto skupin s Izraelem je těžké určit, ale Shehada říká, že některé z nich úzce spolupracují s izraelskými obrannými silami a provádějí vojenské operace v jejich zastoupení. Benjamin Netanjahu veřejně přiznal spolupráci s některými z těchto skupin, aniž by konkrétně jmenoval kteroukoli z nich, čímž Hamásu ponechal široký prostor pro potírání údajných kolaborantů.

Pro Izrael je spojenectví s palestinskými spolupracovníky v Gaze cenné ze dvou hlavních důvodů. Jedním z důvodů je, že tyto skupiny nemají velký zájem o palestinský nacionalismus. „Mají své vlastní úzké zájmy, což Izraeli velmi vyhovuje,“ řekl Khaled Elgindy, hostující vědec na Georgetownu a bývalý poradce vůdců PA.

Izraelské bezpečnostní složky se kdysi snažily za každou cenu udržet stabilitu, ale nyní se zdá, že chaos vnímají jako výhodu, uvedl Elgindy. V krátkodobém horizontu poskytne nestabilita Izraeli spoustu příležitostí k návratu k plnohodnotné válce v Gaze. A v dlouhodobém horizontu posílí argument Izraele, že Palestinci jsou prostě příliš rozdělení – a militarizovaní – na to, aby s nimi bylo možné jednat v dobré víře.

Těžší je ale pochopit, proč USA tuto kontroverzní politiku i nadále podporují. Mike Casey, který v letech 2020 až 2024 působil jako diplomat v palestinské sekci amerického velvyslanectví v Jeruzalémě, tvrdí, že podpora Washingtonu izraelskému úsilí o rozdělení Palestinců povážlivě zhoršuje celkovou situaci. „Existuje jen neustálý cyklus násilí, který USA nechtějí zastavit, protože izraelská vláda se snaží za každou cenu zabránit vzniku palestinského státu a palestinské jednoty,“ řekl Casey pro RS.

Jedním z hlavních důvodů, proč Casey odstoupil z ministerstva zahraničí, byla jeho frustrace z toho, že Bidenova administrativa podpořila izraelský plán na vytvoření klanové vlády v poválečné Gaze. „Prostě jsme se řídili izraelskými pokyny, co máme dělat, a nepřemýšleli jsme o tom, co je nejlepší pro Spojené státy, pro naše zájmy, pro palestinské zájmy a pro izraelské zájmy,“ řekl Casey. „Prostě jsme dělali všechno, co nám Netanjahu a ostatní řekli.“

Celý článek v angličtině ZDE