Nová čínská jaderná doktrína alarmuje USA a posouvá svět na pokraj propasti

31. 12. 2025

Rychlé rozšiřování čínských jaderných sil, tlak na včasné varování a flirtování s odpalováním ihned po varování (LOW) znamenají rozhodující posun od minimalistického odstrašení k jadernému postoji, který by mohl redefinovat stabilitu krize od Tchaj-wanu po kontinentální USA.

Tento měsíc americké ministerstvo obrany zveřejnilo každoroční Zprávu o čínské vojenské síle (CMPR), která uvádí, že Čína pravděpodobně rozmístila více než 100 pozemních balistických raket třídy DF-31 na třech základnách s odpalovacími sily, pravděpodobně na třech nově vybudovaných polích blízko hranic s Mongolskem.

Tento krok znamená rozhodující změnu v rozsahu, připravenosti a operační logice jaderného odstrašení. Tato konfigurace úzce souvisí s čínským úsilím o postoj k včasnému varování (EWCS) – koncept ekvivalentní LOW.

V prosinci 2024 provedly raketové síly Lidové osvobozenecké armády (PLARF) rychlé, po sobě jdoucí odpaly mezikontinentálních balistických raket z výcvikového centra, což je podle zprávy v souladu s nácvikem postupů potřebných k odpálení více raket ze sil pod časovým tlakem.

Toto úsilí je posíleno paralelními investicemi do satelitů včasného varování ve vesmíru a velkých radarů s fázovým polem, které by společně mohly umožnit čínským velitelským orgánům detekovat přicházející úder a povolit odvetný start před detonací hlavic.

Ačkoli celkový počet dopravitelných jaderných hlavic Číny byl údajně v nízkých 600 až do roku 2024, zpráva zdůrazňuje, že toto rozšíření sil signalizuje kvalitativní transformaci, nikoli pouhý číselný růst, což umožňuje rychlejší reakční časy, vyšší přežití a důvěryhodnější schopnost druhého úderu.

Tyto události dohromady naznačují, že Čína se odklání od malého, uzavřeného odstrašujícího prostředku směrem k postoji navrženému tak, aby fungoval v podmínkách vážné jaderné krize, což zásadně mění dynamiku strategické stability.

Podle zprávy Bulletin of the Atomic Scientists z března 2025 je čínská DF-31 raketa na pevné palivo, silniční mobilní mezikontinentální střela, která poskytuje schopnost přežít druhý jaderný úder. Zpráva uvádí, že zbraň poprvé nasazená v polovině první dekády 21. století, má odhadovaný dolet asi 7 200 kilometrů a předpokládá se, že nese jednu jadernou hlavici s výkonem v řádu stovek kilotun.

Zpráva uvádí, že původní DF-31 již není v nedávných amerických hodnoceních výrazně zmiňována a předpokládá se, že bude postupně vyřazována nebo nahrazena vylepšenými variantami, jako jsou DF-31A a DF-31AG, které nabízejí delší dolet a větší operační flexibilitu.

Nicméně Aliance pro advokaci protiraketové obrany (MDAA) uvádí, že silniční mobilní varianty DF-31 mají pravděpodobnou kruhovou odchalku (CEP) 300 metrů, zatímco varianty založené na silu mají CEP 150 metrů, přičemž ta umožňuje přesnější zásahy.

V souladu s tím databáze ODIN americké armády uvádí, že varianta DF-31 zmíněná ve zprávě CMPR z roku 2025 by mohla být DF-31BJ, konstrukce optimalizovaná pro nakládání do podzemních sil, na rozdíl od silničních protějšků.

DF-31BJ může mít schopnost nesení vícenásobných samostatně naváděných hlavic (MIRV) a dolet 11 200–13 000 kilometrů, což jí umožní zasáhnout většinu kontinentálních USA, podle databáze ODIN.

David Logan a Philip Saunders uvádějí ve zprávě americké Agentury pro snižování hrozeb (DTRA) z července 2025, že varianta rakety umožní Číně zahájit jaderné útoky po zjištění blížícího se úderu, ale před dopadem.

Logan a Saunders tvrdí, že LOW formálně neopouští čínskou politiku nepoužití jako první (NFU), protože odveta stále následuje po odhalení útoku. Nicméně poukazují na to, že v praxi NFU mění tím, že zkracuje čas rozhodování, zvyšuje riziko špatného výkladu nebo falešných poplachů a potenciálně vyžaduje předem delegovanou pravomoc ke startu – což podkopává tradiční politickou zdrženlivost spojenou s NFU.

Současně s těmito událostmi Čína také rozvíjí schopnosti protiraketové obrany. Alex Richter tento měsíc v článku pro Bulletin of the Atomic Scientists zmiňuje, že vývoj schopností LOW v Číně úzce souvisí s umožněním strategické protiraketové obrany, nikoli pouze s rychlejší jadernou odvetou.

Richter poznamenává, že efektivní zničení v průběhu letu proti balistickým raketám dlouhého doletu vyžaduje stejnou sofistikovanou architekturu včasného varování – infračervené satelity a dálkové radary – která je potřeba pro obranu proti raketám v závěrečné fázi letu. Říká, že výstavbou této architektury Čína připravuje základy pro komplexní, vícevrstvý systém protiraketové obrany.

Nicméně upozorňuje, že důvěryhodná čínská protiraketová obrana by mohla oslabit vzájemnou zranitelnost, podpořit plánování pro nejhorší možné případy ze strany protivníků a zesílit dynamiku zbrojení, zatímco USA hledají způsoby, jak proniknout do budoucího čínského protiraketového štítu.

Tyto události by měly zásadní dopad na krizi v Tchajwanském průlivu. Rostoucí síly čínských mezikontinentálních balistických raket posilují důvěru v přežitelný druhý úder, což umožňuje větší jaderné riziko v tchajwanském konfliktu, aby odradilo americkou intervenci a zvládlo eskalaci během války, uvádí zpráva Atlantic Council z listopadu 2023.

Zpráva tvrdí, že Čína může zvýšit jadernou připravenost, vydat skryté jaderné hrozby nebo signalizovat důraz na svou pozici NFU pod krizovým tlakem a posílit odstrašení, i když to přináší rizika eskalace.

Současně čelí čínská jaderná modernizace významným výzvám. Malá zásoba vysoce obohaceného uranu (HEU) v Číně, přibližně 14 tun v květnu 2025 podle Mezinárodního panelu pro štěpné materiály, bledne ve srovnání s odhadovanými americkými 481 tunami v roce 2024 a ruskými 680 tunami neozářeného HEU v roce 2024.

Tato relativně malá rezerva by mohla omezit počet čínských jaderných hlavic – což by Čína mohla vyvážit zlepšením přesnosti nebo experimentováním s alternativními koncepty doručení, včetně systémů frakčního orbitálního bombardování (FOBS).

Čína se také potýká s vojenskou korupcí, která by mohla podkopávat její jadernou modernizaci. Ve svém CMPR Ministerstvo obrany USA za rok 2025 uvádí, že pokračující obvinění z korupce od roku 2022 ovlivnila vrcholové vedení LOA, zejména v oblastech souvisejících s nákupem zbraní a vývojem vybavení.

Zpráva zdůrazňuje odvolání bývalého ministra obrany Li Šang-fua kvůli korupci spojené s jeho působením v oblasti vývoje vybavení Ústřední vojenské komise (CMC) a varuje, že taková narušení by mohla mít krátkodobé dopady na připravenost a modernizaci, včetně strategického odstrašení a nákupů jaderných zbraní, i když PLA usiluje o dosažení svých cílů pro rok 2027.

Společně čínský nárůst počtu raketových sil, včasného varování a postupující logika LOW signalizují nejen větší arzenál, ale mnohem riskantnější jaderný postoj – který zostřil odstrašení a tiše narušil zábrany, jež kdysi bránily vývoji krize ve vztazích velmocí směrem ke katastrofě.

Zdroj v angličtině: ZDE