„Nevyhnutelně obtížné“

16. 1. 2026

 

„Když jsem se dozvěděl, že se Alejandro nevrátil, jako první mě napadlo, že se mohl dostat do bombardování,“ řekl Vega.

Od září provedly USA desítky útoků proti podezřelým lodím údajně převážejícím drogy v Karibiku a východní části Tichého oceánu, při nichž bylo zabito nejméně 115 lidí a dva byli zraněni.

Americký prezident Donald Trump obvinil oběti, že jsou „narkoteroristy“, kteří pašovali nelegální drogy do Severní Ameriky a způsobili smrtící krizi předávkování.

Toto tvrzení je však předmětem zkoumání. Carranzovi příbuzní popírají, že byl pašerákem drog, a místo toho ho popisují jako celoživotního rybáře, otce čtyř dětí a stálou součást rybářské komunity v pobřežním městě Santa Marta, kde žil.

Nyní hledají odpovědi prostřednictvím Meziamerické komise pro lidská práva (IAHCR), regionálního orgánu, který vyšetřuje porušování lidských práv.

Jejich petice, podaná 2. prosince, představuje první významnou mezinárodní právní výzvu proti Trumpovým úředníkům kvůli americkému bombardování lodí.

„Porušili Alejandrovo právo na život tím, že ho bez soudu a bez zatykače bez milosti zabili,“ řekl  Dan Kovalik, americký právník zastupující rodinu.

Ale i když se kritika vojenské operace stupňuje, odborníci tvrdí, že přivést USA k odpovědnosti bude náročná právní a politická bitva.

„Bude to nevyhnutelně obtížné,“ řekl Juan Pappier, zástupce ředitele americké pobočky neziskové organizace Human Rights Watch.

Analýza důkazů

Naposledy, když Carranzova rodina o rybáři slyšela, nastoupil do autobusu ze Santa Marty do La Guajiry, kde se šířily zprávy o velkém – a lukrativním – hejnu ryb podél pobřeží.

Podle místních médií Carranza před vyplutím zavolal své nejstarší dceři Zaiře.

Varoval ji, že s ním možná nebude nějakou dobu možné se spojit. Není neobvyklé, že rybáři tráví dny na moři a loví mečouny a jiné velké ryby.

„Zairo, jdu teď rybařit. Nebudu k zastižení,“ vzpomíná si jeho dcera podle reportáže RTVC Noticias. Ani jeho rodina, ani přátelé o něm už nikdy neslyšeli.

USA nezveřejnily totožnost osob zabitých při útocích, ani nepotvrdily ani nevyvrátily tvrzení příbuzných, kteří tvrdí, že jejich blízcí byli zabiti.

Carranzova rodina je však přesvědčena, že zemřel při útoku 15. září, a to na základě jeho náhlého zmizení a údajného místa bombardování u kolumbijského pobřeží.

Dalším vodítkem je podle Vegy loď zachycená na zveřejněném záznamu.

Trump zveřejnil na sociálních sítích video z útoku, na kterém je vidět rozmazaný obrys mužů na palubě lodi těsně předtím, než loď pohltila exploze. Americký prezident ve svém příspěvku tvrdil, že „3 teroristé“ byli „zabiti v akci“.

Vega však poznamenal, že loď na videu má plochou příď, což je charakteristický rys kolumbijských rybářských plavidel.

Identifikace obětí útoku z 15. září však zůstává nadále problematická. Neexistují žádné zprávy o troskách nebo ostatcích vyplavených na břeh, což naznačuje, že zničená loď a její posádka se pravděpodobně potopily v mezinárodních vodách.

Bez definitivního důkazu o tom, kdo byl na palubě, by podle odborníků mohla Trumpova administrativa usilovat o zamítnutí žádosti rodiny s argumentem, že Carranza nebyl obětí amerických útoků.

Ale i bez těla by Carranzova rodina mohla argumentovat, že byl na lodi, řekl Andreas Schuller, spoluředitel programu Mezinárodní zločiny a odpovědnost v Evropském centru pro ústavní a lidská práva.

Uvedl, že by museli své tvrzení podložit důkazy, například svědectvím svědků, kteří viděli Carranzu nastupovat na loď nebo ho slyšeli říkat, že tak činí. Další možností by mohly být údaje o poloze mobilního telefonu získané od poskytovatele služeb.

Nové informace by se mohly objevit také po skončení kolumbijského vyšetřování bombových útoků, uvedla Diana Guzmanová, ředitelka kolumbijské výzkumné skupiny pro lidská práva Dejusticia.

„Absence těla a důkazů má na tyto případy vliv, ale pokud jde o porušování lidských práv, důkazy často chybí,“ řekla. „Důležité je vyšetřovat.“

„Život drogového překupníka“

Carranzovo zmizení šokovalo ty, kteří ho znali.

Vega ho popsal jako bezstarostného a přátelského člověka. Po dlouhém dni na moři měl Carranza ve zvyku setkávat se s kolegy rybáři u piva a talířů smažených drštěk. Přátelé mu dali přezdívku „coroncoro“ podle malého sumce.

Petice rodiny Carranzových za lidská práva však také odhalila rybářovu minulost s porušením zákona.

Místní média informovala, že Carranza byl v roce 2016 obviněn z krádeže zbraní z policejní stanice v Santa Martě.

Nikdy nebyl shledán vinným a vyšetřování bylo nakonec uzavřeno, uvedla Norma Vera, aktivistka za lidská práva, která případ sledovala.

Vera řekla, že některá média se snažila Carranzu vykreslit jako zločince tím, že ho spojovala s drogovou skupinou, která byla za loupež odpovědná.

Jejich zpravodajství však podle ní neposkytlo úplný obraz o případu.

„Pokud nebyl odsouzen, pak logicky není delikventem,“ řekla Vera a dodala, že Carranza má čistý trestní rejstřík. „Ve skutečnosti nemá ani jedinou pokutu za dopravní přestupek.“

Trumpova administrativa se přesto snaží kriminalitu v Latinské Americe vykreslit jako „ohrožení národní bezpečnosti“ USA.

V loňském roce označila několik latinskoamerických drogových kartelů za zahraniční teroristické organizace.

A v říjnu Trump údajně zaslal americkému Kongresu důvěrnou zprávu, ve které ospravedlňoval smrtící údery jako akce proti „bojovníkům“ v „ozbrojeném konfliktu“.

Podle mezinárodního práva existuje ozbrojený konflikt mezi státem a nestátním aktérem pouze v případě „dlouhotrvajícího ozbrojeného násilí“ proti státu.

Odborníci jako Pappier z Human Rights Watch však poukazují na to, že trestná činnost podle mezinárodního práva nepředstavuje nepřátelské akce.

Argumenty Trumpovy administrativy podle něj „nemají žádnou váhu. Jsou úplným zkreslením mezinárodního práva“.

Mnoho právních expertů, včetně expertů z Organizace spojených národů, naopak označilo bombardování za formu „mimosoudního zabíjení“.

Vega  pochybuje, že by se jeho přítel někdy podílel na obchodu s drogami.

Řekl, že rybář žil se svými čtyřmi dětmi a manželkou v skromném domě s hliněnou podlahou. Vega několikrát viděl, jak se jeho přítel potýkal s finančními problémy a nemohl zaplatit školní obědy pro své děti.

„To není život drogového dealera,“ řekl Vega. USA dosud nepředložily žádné důkazy proti Carranzovi.

Výzva k spravedlnosti

V rámci petice adresované Meziamerické komisi pro lidská práva požaduje rodina Carranzových odškodnění a zastavení útoků USA.

Komise má však omezené pravomoci. Může vyšetřovat údajná porušení zákona, určit odpovědnost státu a poskytnout doporučení, ale její rozhodnutí nejsou závazná, což znamená, že USA nejsou povinny je dodržovat.

„Může poskytnout určitou míru spravedlnosti v tom smyslu, že regionální orgán pro lidská práva řekne, že oběti mají pravdu a zaslouží si odškodnění,“ řekl Pappier.

„Ale neposkytne okamžitou náhradu škody ani plnou odpovědnost.“

Pappier dodal, že předložení případu americkému soudu by mohlo být nakonec produktivnější, ale také by to bylo podstatně náročnější.

Kovalik, právník rodiny, řekl, že v současné době zvažuje tyto výzvy.

Vysvětlil, že skutečnost, že se údajný zločin odehrál mimo území USA, by mohla být překážkou pro soudní spor. Stejně tak i právní ochrana poskytovaná americké vládě a nejvyšším úředníkům.

Americká vláda se ve většině případů těší suverénní imunitě a Nejvyšší soud v roce 2024 rozhodl, že prezident se těší „presumpční imunitě“ za jakékoli „úřední úkony“, které vykonává.

„Stále zvažujeme možnou soudní žalobu,“ řekl Kovalik.

Další výzvou je, že USA neprojevily ochotu vyšetřovat útoky nebo zveřejnit informace, které by pomohly ostatním tak učinit.

V prohlášení  kolumbijská generální prokuratura potvrdila, že zahájila vyšetřování amerických bombardování, ale odborníci varují, že omezený přístup k informacím by mohl vyšetřování omezit.

Kolumbie by potřebovala nahlédnout do rozhodnutí USA o útocích, aby mohla určit trestní odpovědnost, řekl Schuller, odborník z Evropského centra pro ústavní a lidská práva.

Bez spolupráce USA je však „nemožné získat informace potřebné k určení, kdo by mohl být za takový útok postaven před soud“, vysvětlil.

Kovalik uvedl, že rodina Carranzových je prozatím uklidněna vědomím, že „se alespoň něco děje“.

Od Carranzova zmizení nemohou příbuzní uspořádat pohřeb bez rybářových ostatků. Jeho rodina také čelí finančním potížím, protože Carranza byl živitelem rodiny a jeho žena má zdravotní postižení, které omezuje její schopnost pracovat.

Vega uvedl, že pokud byl Carranza podezřelý z pašování drog, americké úřady měly povinnost ho zatknout, nikoli zabít.

Důkazní břemeno by podle něj mělo ležet na americké vládě, nikoli na rodině.

„Alejandro byl jedním z našich rybářů. Nepřestane být rybářem, dokud se neprokáže opak.“

Zdroj v angličtině ZDE