Co válka na Blízkém východě znamená pro vztahy Číny s Íránem

1. 4. 2026

čas čtení 5 minut
Důsledky více než měsíční války na Blízkém východě zasáhly Čínu, kde ceny benzínu a plastů vzrostly a její diplomaté tlačí na mír.

Jak blízko k sobě mají ekonomiky Číny a Íránu?

Zatímco Čína a Írán jsou někdy považovány za součást širší protizápadní skupiny – spolu s Ruskem a Severní Koreou – jejich vztah je transakční.

"Čína má zájem především o Írán jako zdroj zlevněné ropy," uvádí William Figueroa, odborník na čínsko-íránské vztahy z Univerzity v Groningenu.

Silně sankcionovaný stát spoléhá na čínské nákupy ropy, aby naplnil svou pokladnu.

Peking loni koupil více než 80 % íránského vývozu ropy, což je podle analytické firmy Kpler pro Teherán zásadní zdroj příjmů, ale tato ropa představovala pouze 13 % čínského námořního dovozu ropy.

Čína je daleko od závislosti na Teheránu, jehož ropou bohatí sousedé v Perském zálivu "jsou obecně vnímáni jako ti, kteří nabízejí vše, co Írán má, v mnohem stabilnějším a k Americe přátelském prostředí," uvedl Figueroa.

Navzdory dohodě z roku 2021 o čínských investicích ve výši 400 miliard dolarů v Íránu během 25 let se z toho téměř nic neuskutečnilo.

Mezitím čínský obchod s Íránem měl loni hodnotu 9,96 miliardy dolarů, oproti 108 miliardám dolarů se Saúdskou Arábií a SAE a 51 miliardám dolarů s Irákem.

Poskytuje Čína vojenskou podporu Teheránu?

Tato ekonomická asymetrie vysvětluje zmírněnou reakci Pekingu na vojenské akce USA a Izraele a zdrženlivost poskytovat přímou vojenskou podporu íránskému režimu.

Zatímco Čína odsoudila zabití nejvyššího vůdce ajatolláha Chameneího, kritizovala také íránské útoky na Perský záliv.

"Peking se vyhýbal otevřenému vojenskému zapojení a kladl důraz na zdrženlivost a diplomacii," řekl John Calabrese, hlavní vědecký pracovník Middle East Institute ve Washingtonu.

Írán však možná používá čínský satelitní navigační systém BeiDou pro útoky drony a raketami, řekl bývalý francouzský ředitel zpravodajské služby Alain Juillet nezávislému podcastu Tocsin, protože jeho cílení se od loňské války s Izraelem stává stále přesnějším.

Čína dříve dodávala Íránu drony, chemikálie dvojího užití a podle Figueroy "pravděpodobně sdílela zpravodajské informace".

Američtí představitelé také obvinili čínského státního výrobce polovodičů SMIC z prodeje zařízení na výrobu čipů íránské armádě.

Ale Peking a Teherán nemají formální vojenskou dohodu a čínští vůdci nejsou ochotni být zataženi do blízkovýchodní bažiny.

Také odolali výzvám amerického prezidenta Donalda Trumpa o pomoc při znovuotevření Hormuzského průlivu.

Jaký diplomatický vliv má Čína?

"Priority Číny jsou stabilita a kontinuita: udržet otevřené energetické toky, chránit obchodní vazby a připravit se na poválečný vliv," řekl Calabrese.

To znamená tlačit na co nejrychlejší ukončení konfliktu.

Ministr zahraničí Wang Ji vedl hovory s hlavními regionálními hráči a zvláštní vyslanec Čaj Ťün navštívil region a vyzýval k příměří.

Čínský vliv je však omezený.

Peking se ocitl v "nepříjemné diplomatické pozici", kdy přímo neodsuzuje Írán, ale kritizuje porušování suverenity vůči zemím Perského zálivu, uvedla Andrea Ghiselli, lektorka mezinárodní politiky na Univerzitě v Exeteru a vedoucí výzkumu projektu ChinaMed.

"Čína doufá, že válka rychle sama skončí, možná i porážkou Američanů. Přesto by neměla být její schopnost a ochota ovlivnit situaci tímto směrem přeceňována," řekl Ghiselli agentuře AFP.

Peking chce, aby Írán přestal cílit na její partnery v regionu, ale zatím tomu nezabránil.

V roce 2023 se zdálo, že Čína signalizuje svůj rostoucí vliv v regionu tím, že zprostředkovala obnovení diplomatických vztahů mezi Íránem a Saúdskou Arábií.

Tento měsíc se jí však nepodařilo zastavit Írán, který bombarduje saúdskou ropnou infrastrukturu drony.

Jaké jsou příležitosti a rizika pro Peking?

Ačkoliv by Číně mohlo vyhovovat, aby americká armáda uvízla, válka představuje vážná rizika.

"Diplomaticky je válka velkým darem čínskému ministerstvu zahraničí, které prostě musí jen sedět a nechat USA poškodit vlastní prestiž a globální reputaci," řekl Figueroa.

Vysoké ceny ropy a devastace regionálních ekonomik však představují hrozbu pro rozvoj samotné Číny.

"Její největší zranitelností je dopad, který to bude mít na čínské exportní trhy," řekl Henry Tugendhat, odborník na Čínu z Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku.

Následky války pravděpodobně poškodí hlavní odběratele čínských produktů například v Evropě "v době, kdy čínská ekonomika zoufale závisí na zahraniční poptávce, aby udržela své domácí cíle růstu", uvedl.

Nakonec Peking vnímá Teherán jako užitečného partnera a trn v oku Spojených států, ale nechce jaderně vyzbrojený Írán ani další nestabilitu.

"Preferuje známý režim v Teheránu, ale je dostatečně pragmatický na to, aby se přizpůsobil politickým změnám, jak tomu bylo v mnoha jiných případech, například v Íránu po šáhovi," řekl Calabrese.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
356

Diskuse

Obsah vydání | 1. 4. 2026