Krize na Blízkém východě: Trump tvrdí, že Írán chce, aby USA co nejdříve otevřely Hormuzský průliv

28. 4. 2026

Saúdská Arábie v úterý přivítala lídry a představitele z celého Perského zálivu, aby projednali pokračující krizi v regionu vyvolanou americko-izraelskou válkou proti Íránu.

Rozhovory v pobřežním městě Džeda přicházejí v době, kdy Bílý dům zvažuje nejnovější návrh Íránu na ukončení dvouměsíčního konfliktu a znovuotevření Hormuzského průlivu.

Touto klíčovou vodní cestou procházelo zhruba 20 procent světové ropy a zkapalněného zemního plynu, než válka do značné míry ochromila námořní dopravu.

Vůdci a představitelé z celého Perského zálivu byli při příjezdu do Džiddy přivítáni saudským korunním princem Mohammedem bin Salmánem, jak dokládají snímky zveřejněné saudskými státními médii.

Spojené arabské emiráty vystoupily z ropného kartelu OPEC po 60 letech členství, což je těžká rána pro skupinu a jejího de facto vůdce, Saúdskou Arábii, zatímco globální energetické trhy čelí největší krizi v dodávkách v historii.

Očekává se, že šokující ztráta SAE, třetího největšího producenta ropy v rámci OPEC, oslabí skupinu, která po desetiletí spolupracovala s cílem využít svou kolektivní produkci ropy k ovlivňování cen na globálním ropném trhu.

SAE v úterý představily plán na přerušení vazeb s kartelem během několika dní, zatímco trh vstupuje do devátého týdne americko-izraelské války proti Íránu – která zablokovala průtok pětiny světové námořní ropy od producentů v Perském zálivu přes Hormuzský průliv, což způsobilo rekordní volatilitu na ropném trhu.

Prohlášení ministerstva energetiky SAE uvádí, že odchod z OPECu mu poskytne větší flexibilitu při reagování na „novou energetickou éru“ v souladu s jeho „dlouhodobou strategickou a ekonomickou vizí“.

SAE vstoupily do OPEC v roce 1967 prostřednictvím emirátu Abú Dhabí a v organizaci setrvaly i po vzniku SAE v roce 1971. Jejich odchod odhalil dlouhodobé napětí mezi SAE a Saúdskou Arábií ohledně přístupu skupiny k omezením těžby ropy a geopolitice.

• Americký prezident, Donald Trump, v novém příspěvku na Truth Social tvrdí, že Írán „právě informoval“ Washington, že se nachází ve „stavu kolapsu“. Trump také uvedl, že Írán chce, aby USA „co nejdříve“ otevřely Hormuzský průliv, zatímco se snaží „vyřešit“ svou „vedoucí situaci“, což podle něj je možné.
• Spojené arabské emiráty oznámily, že vystupují ze skupiny producentů ropy OPEC. V nečekaném kroku opouštějí SAE od 1. května OPEC a OPEC+ (který zahrnuje spojence jako Rusko), což by jim – teoreticky – mohlo umožnit těžit více ropy a plynu.
• Šéf izraelské diplomacie uvedl, že Izrael neusiluje o získání území v Libanonu, zatímco jeho armáda pokračuje v operacích na jihu proti Íránem podporovanému Hizballáhu navzdory příměří. „Izrael nemá žádné územní ambice v Libanonu. Naše přítomnost v oblastech u naší severní hranice slouží jedinému účelu: ochraně našich občanů,“ řekl ministr zahraničí Gideon Saar na společné tiskové konferenci se svým srbským protějškem Markem Djuricem.
• Írán zakázal vývoz ocelových výrobků, informovala v úterý místní média s odvoláním na celní úřady poté, co se v rámci války s Izraelem a Spojenými státy staly terčem leteckých útoků na ocelářský průmysl země. Agentura Fars informovala o směrnici celních orgánů Islámské republiky „týkající se zákazu vývozu“ ocelových výrobků, která vstoupila v platnost 26. dubna.
• Superjachta ruského miliardáře Alexeje Mordashova mohla proplout blokovanou Hormuzskou úžinou poté, co prošla údržbou v Dubaji, protože ani Írán, ani Spojené státy nevznesly námitky, uvedl v úterý zdroj blízký Mordashovovi. Není jasné, jak tato vícepatrová výletní loď v hodnotě přes 500 milionů dolarů získala povolení k plavbě v sobotu přes tuto obchodně důležitou vodní cestu v samém srdci konfliktu mezi USA a Íránem, kde je provoz od února přísně omezen, informovala agentura Reuters.
• Izraelská armáda nařídila obyvatelům 16 měst a vesnic v jižním Libanonu, aby se okamžitě evakuovali do oblasti Sidonu. Mezi postižená města a vesnice patří: Ghndouriyeh, Burj Qlawiyeh, Qlawiyeh, al-Sawana, al-Jumayjima, Safad al-Batikh, Braashit, Shaqra, Aita al-Jabal, Tibnin, al-Sultaniyya, Bir al-Sanasil, Dounin, Khirbet Silm, Salaa a Deir Qifa, podle příspěvku na sociálních médiích arabsky mluvícího mluvčího IDF Avichaye Adraeeho, který tvrdil, že útoky jsou prováděny kvůli porušení dohody o příměří zprostředkované USA, kterou Izrael podepsal s libanonským státem v polovině dubna, ze strany Hizballáhu.
• Libanonský ministr životního prostředí obvinil izraelskou armádu z „ekocidy“ v předmluvě k zprávě podrobně popisující škody způsobené přírodním zdrojům země během invaze v letech 2023 až 2024. Izraelská vojenská agrese „změnila fyzickou i ekologickou krajinu“ jižního Libanonu, uvádí zpráva, která nezohledňuje dopady nejnovější vlny izraelských útoků z letošního jara.
• Americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že íránský ropný průmysl začíná omezovat těžbu kvůli americké blokádě Hormuzského průlivu, klíčové námořní trasy, kterou obvykle prochází asi 20 % světové ropy a zkapalněného zemního plynu. „Těžba brzy zkolabuje. Následovat bude nedostatek benzínu v Íránu,“ dodal v příspěvku na X.
• Ve své nejnovější zprávě zveřejněné v úterý uvedlo ministerstvo zdravotnictví v Gaze, že od 7. října 2023 bylo při izraelských útocích na Gazu zabito nejméně 72 594 Palestinců a dalších 172 404 bylo zraněno. Podle ministerstva, jehož údaje OSN obecně považuje za spolehlivé, bylo od vstupu příměří mezi Hamásem a Izraelem v platnost v říjnu 2025 při izraelských útocích zabito nejméně 818 Palestinců.
• Saúdská Arábie dnes v Džiddě hostí zasedání Rady pro spolupráci v Perském zálivu, které bude prvním osobním setkáním lídrů zálivských států od doby, kdy se jejich země zapletly do války. Jeden z představitelů zálivských států sdělil agentuře Reuters, že cílem setkání je vypracovat reakci na tisíce íránských raketových a dronových útoků, kterým zálivské státy čelí od 28. února, kdy USA a Izrael zahájily válku proti Íránu.