Trumpova administrativa vyhrožuje škrty v rozpočtu OSN, USA prosazují agendu „obchod a ne humanitární pomoc“

5. 5. 2026

 

Trumpova administrativa také do značné míry pozastavila podporu agenturám, včetně Světové zdravotnické organizace, Rady OSN pro lidská práva a kulturní organizace OSN UNESCO.

Minulý týden Trumpova administrativa představila v Organizaci spojených národů iniciativu „obchod a ne humanitární pomoc“, v níž nastínila odklon od rozvojové pomoci zaměřené na dárce směrem k větším soukromým investicím, nebo k tomu, co sama nazývá „vizí mezinárodního ekonomického rozvoje založenou na volném trhu“.

Zároveň zpravodajský web Devex informoval o dvou diplomatických nótách USA, které kolovaly v Ženevě a New Yorku a z nichž jasně vyplývalo, že USA jsou ochotny využít hrozbu dalších rozpočtových škrtů vůči mezinárodnímu společenství, aby prosadily svou agendu.

Jedna z not, kterou získal Devex, uváděla, že USA zaplatí pouze „významnou část“ svých příspěvků OSN, pokud tato mezinárodní organizace provede řadu reforem vedoucích k drastickým škrtům v rozpočtu, od revize penzijního systému OSN až po snížení cestovních nákladů. Dále se v ní uvádělo, že USA uhradí dodatečnou platbu do rozpočtů OSN na mírové mise pouze výměnou za 10% snížení počtu těchto misí, informoval Devex.

Trumpova administrativa propustila téměř všech 16 000 zaměstnanců USAID, když loni tuto agenturu zrušila. Odhaduje se, že o práci přišlo také 280 000 dodavatelů, partnerů a místních zaměstnanců po celém světě, protože dopad tohoto kroku se rozšířil do některých nejzranitelnějších skupin obyvatelstva.

Organizace Oxfam America odhaduje, že přinejmenším 23 milionů dětí by mohlo přijít o přístup ke vzdělání a až 95 milionů lidí by mohlo přijít o přístup k základní zdravotní péči. Oxfam odhaduje, že v důsledku tohoto uzavření by mohlo dojít k více než 3 milionům úmrtí ročně, kterým by se dalo předejít.

Poté, co se rozšířily zprávy o diplomatických nótách USA, generální tajemník OSN António Guterres minulý týden uvedl, že prostředky, které USA dluží, jsou „nevyjednatelné“. Na začátku tohoto roku Guterres varoval, že OSN čelí „bezprostřednímu finančnímu kolapsu“ kvůli neuhrazeným poplatkům, z nichž většinu dluží USA.

Není pochyb o tom, že OSN je na pokraji svých sil.

Agentura OSN pro uprchlíky, UNHCR, odhaduje, že od začátku války v Íránu před dvěma měsíci bylo vysídleno 3,2 milionu lidí v Íránu a 1 milion lidí v Libanonu. V kombinaci s loňským 30% snížením počtu zaměstnanců potřebuje agentura dalších 61 milionů dolarů na podporu 600 000 lidí jen v příštích třech měsících a její operace jsou „dramaticky podfinancované“, zejména v Libanonu, Sýrii, Íránu a Afghánistánu.

„Pokles globálního humanitárního financování má v tuto chvíli velký dopad na humanitární aktéry, protože potřeby prudce rostou,“ uvedla UNHCR v e-mailu zaslaném agentuře Associated Press na začátku tohoto měsíce. Kampaň Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí na získání 23 miliard dolarů na podporu 87 milionů lidí po celém světě v tomto roce je financována pouze z jedné třetiny.

Světový potravinový program OSN odhaduje, že téměř 45 milionů lidí navíc by mohlo čelit akutnímu hladu, pokud válka neskončí do poloviny roku a pokud ceny ropy zůstanou nad 100 dolarů za barel.

USA a OSN se často veřejně neshodovaly, ale nikdy v takovém rozsahu. V únoru na bezpečnostní konferenci v Mnichově kritizoval americký ministr zahraničí Marco Rubio OSN za to, že při řešení konfliktů „prakticky nehraje žádnou roli“, a vyzval k významným reformám.

V březnu Rubio nařídil americkým diplomatům, aby vyzvaly vysoké zahraniční úředníky k podpisu iniciativy „obchod místo pomoci“.

Americký velvyslanec Mike Waltz uvedl, že tato iniciativa neznamená, že by se USA vzdávaly mezinárodní pomoci, ale že jde o „změnu starých způsobů jednání“.

„Často se říká, že Spojené státy se vzdávají pomoci, nebo že se Spojené státy vzdávají OSN a obracejí se zády k světu. Mohu vám však říci, že nic nemůže být dále od pravdy,“ uvedl Waltz na zahajovací akci iniciativy „obchod místo pomoci“.

Akce se zúčastnili zástupci amerických korporací, včetně Walmartu, Bank of America, Goldman Sachs a technologického giganta Palantir. „Principy volného trhu zůstávají osvědčenou cestou k trvalé prosperitě, s lepšími a trvalejšími výsledky než jakákoli z alternativ,“ řekl Walz

Někteří tvrdí, že přechod od humanitární pomoci k obchodu může přinést výsledky. „Síla mezinárodního obchodu vytvářet přínosy díky větší konkurenci, větší rozmanitosti, vyšší produktivitě a růstu HDP je dobře prokázána,“ uvedla Amrita Saha z Institutu rozvojových studií.

Saha však varovala, že „obchod vytváří jak vítěze, tak poražené a přínosy jsou často nerovnoměrně rozloženy mezi zeměmi, regiony, sektory a sociálními skupinami. Pokud bude obchod dominovat rozvojové agendě bez doplňkových politik a podpory, výsledkem budou velmi nerovnoměrné zisky a posílené nerovnosti, které ohrožují budoucnost globální obchodní spolupráce.“

„Obchod nemůže fungovat odděleně od širších rozvojových cílů,“ dodala Saha.

Obchod namísto pomoci však není novou myšlenkou, uvedl Thomas Weiss, odborník na mezinárodní vztahy a globální správu se zvláštní specializací na politiku OSN, který nyní působí na City University of New York.

„Ironií tohoto postoje je, že ke vzniku Skupiny 77 (G77) došlo na plenárních zasedáních konference OSN o obchodu a rozvoji (dříve UNCTAD) v roce 1962 a tehdejší stranická linie zněla: chceme obchod, ne pomoc,“ řekl Weiss.

O dva roky později podepsalo těchto 77 rozvojových zemí deklaraci na podporu společných ekonomických zájmů.

Tento boj odrážel geopolitickou politiku té doby a spolu s vytvořením OPEC v roce 1960 dal více moci do rukou rozvojového světa až do 80. let. Weiss uvedl, že ironie amerického tlaku na výměnu obchodu za pomoc může být americké administrativě uniknout.

„Je to velmi složitá historie,“ řekl.

Navzdory této tradici však uvedl, že současný tlak administrativy není poháněn dlouhodobým pohledem na historii OSN, ale krátkodobou politikou.

„Myslím si, že jde hlavně o ospravedlnění pro zrušení nebo omezení USAID a všech forem pomoci, ať už humanitární nebo rozvojové, a mnoho evropských zemí se přidalo k USA,“ řekl Weiss.

Zdroj v angličtině ZDE