Švédsko opouští termín "islamofobie"

15. 6. 2026

Za touto terminologickou debatou však stojí hlubší vývoj. Zatímco evropské a mezinárodní instituce množí mechanismy zaměřené na boj proti "antimuslimskému rasismu" nebo "nenávisti vůči muslimům", v současnosti neexistuje žádný srovnatelný nástroj k boji proti nenávisti vůči křesťanům.

Dne 1. května 2026 švédská vláda oznámila záměr opustit termín "islamofobie" a nyní se snaží tento pojem postupně odstranit v rámci Evropské unie a OSN. "Koncept islamofobie je problematický," prohlásila ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle ní slovo "fobie" označuje iracionální individuální obavy, nikoli konkrétní projevy diskriminace nebo násilí. Především hrozí, že tato myšlenka bude zaměněna s legitimní kritikou islámského náboženství.

Švédská vláda nyní upřednostňuje výrazy jako "antimuslimský rasismus" nebo "antimuslimská nenávist". Tento vývoj částečně odpovídá postoji Evropského centra pro právo a spravedlnost (ECLJ), který dlouho hájí: lidská práva chrání osoby, nikoli samotná náboženství. Každý musí mít možnost svobodně praktikovat své náboženství, aniž by trpěl násilím nebo diskriminací. Ale každý musí mít také možnost debatovat, kritizovat, karikovat nebo zpochybňovat náboženství, včetně islámu, aniž by riskoval stíhání za rouhání.

Samotný pojem "antimuslimský rasismus" však také staví na zásadní nejednoznačnosti, protože jak vlastně definovat "muslima"? Odkazuje na věřícího praktikujícího islám, nebo na osobu, která je tak vnímána kvůli svému jménu, původu nebo vzhledu? Tento termín tak často spojuje náboženskou příslušnost, kulturní původ a etnické vnímání se stejným rizikem zachování záměny mezi ochranou jednotlivců a ochranou náboženství. Pokud jde o "nenávist vůči muslimům", není to samotný pocit, který lze odsoudit ve společnosti závislé na svobodě svědomí a názorů, ale spíše jeho vyjádření prostřednictvím činů nebo projevů zahrnujících diskriminaci, nepřátelství nebo násilí.

Za slovy se vrací zločin rouhání

Ale v zásadě musí Stockholm jít dál než tento terminologický boj. Změna slov nezmění základní dynamiku, která spočívá v tom, že islám je právně a politicky nedotknutelný, což je pozorovatelné v několika evropských zemích a v mezinárodních institucích. Tato dynamika je zvláště patrná ve Spojeném království. Během "Měsíce povědomí o islamofobii" vyzval labouristický poslanec Tahir Ali v listopadu 2024 premiéra Keira Starmera, aby zakázal "znesvěcení" náboženských textů a proroků abrahámovských náboženství. Dánsko již tento krok učinilo svým "Koránským zákonem", přijatým v prosinci 2023, který zakazuje určité zacházení považované za nevhodné vůči posvátným náboženským spisům.

Tyto události jsou součástí přímého pokračování rezoluce přijaté v červenci 2023 Radou OSN pro lidská práva, která výslovně odsuzuje "znesvěcení Svatého Koránu". Tato logika, prezentovaná jako opatření proti náboženské nenávisti v kontextu pálení Koránu ve Švédsku a Dánsku, ve skutečnosti vede k přímému znovuzavedení forem zákonů o rouhání.

Nebezpečí není teoretické. V několika muslimských zemích, zejména v Pákistánu, se zákony o rouhání pravidelně používají k pronásledování náboženských menšin, zejména křesťanů. Pouhá obvinění vedou k lynčování, svévolnému věznění nebo trestům smrti. ECLJ dlouhodobě varuje před rizikem zavádění této logiky do mezinárodních institucí pod záminkou boje proti "islamofobii".

Mezinárodní a evropská institucionální architektura věnovaná boji proti "islamofobii"

Terminologická debata tedy rozhodně není bezvýznamná. Za těmito slovy se postupně buduje skutečná evropská a mezinárodní institucionální architektura zaměřená na boj proti "islamofobii" s cílem chránit islám před kritikou. Státy jako Turecko a Pákistán, stejně jako politickonáboženská hnutí jako Muslimské bratrstvo, si to dobře uvědomují.

V roce 2021 zveřejnil zvláštní zpravodaj pro svobodu náboženství nebo přesvědčení zprávu s názvem "Boj proti islamofobii/nenávisti vůči muslimům za účelem odstranění diskriminace a nesnášenlivosti založené na náboženství nebo přesvědčení". Od roku 2022 má OSN Mezinárodní den boje proti islamofobii. V roce 2024 OSN přijala konkrétní rezoluci týkající se opatření proti islamofobii. V květnu 2025 dokonce jmenovala zvláštního vyslance věnovaného této záležitosti.

V Evropě má Evropská komise koordinátora pro boj proti nenávisti vůči muslimům. Dne 18. a 19. května 2026 Komise uspořádala v Bruselu třetí výroční koordinační setkání zaměřené na boj proti nenávisti a rasismu vůči muslimům, na kterém se shromáždili zástupci 28 zemí. V roce 2024 zveřejnila Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) zprávu "Být muslimem v EU", která se věnuje diskriminaci a vnímání muslimů v členských státech.

Rada Evropy má zvláštního zástupce pro antisemitismus, nenávist vůči muslimům a všechny formy náboženské nesnášenlivosti. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) má také zástupce odpovědného za boj proti nesnášenlivosti a diskriminaci muslimů.

380 milionů pronásledovaných křesťanů, přesto žádná srovnatelná ochrana

Naopak pro křesťany neexistuje žádný srovnatelný mechanismus, přestože zůstávají nejvíce pronásledovanou náboženskou skupinou na světě, s více než 380 miliony pronásledovaných křesťanů v roce 2025. Neexistuje:

• žádný mezinárodní den věnovaný boji proti nenávisti vůči křesťanům;
• žádný zvláštní vyslanec OSN;
• žádný evropský koordinátor za tuto záležitost není přímo odpovědný;
• žádná specializovaná zpráva OSN nebo Evropy.

Dokonce i v rámci OBSE se se křesťané zdají být odsunuti na druhé místo už v samotném názvu mandátu zástupce odpovědného za "boj proti rasismu, xenofobii a diskriminaci, včetně intolerance a diskriminace vůči křesťanům a členům jiných náboženství".

Přesto i v Evropě se protikřesťanské činy množí: pálení kostelů, znesvěcení, útoky na kněze, diskriminace konvertitů nebo rostoucí marginalizace křesťanských přesvědčení ve veřejné sféře. OIDAC zaznamenal v roce 2024 v Evropě 2 211 trestných činů z nenávisti vůči křesťanům. Ve své zprávě z roku 2025 "Christianofobie a nenávist vůči křesťanům v Evropě" ECLJ dokumentuje tuto převážně neviditelnou realitu a vyzývá evropské instituce k reakci.

Boj proti násilí a diskriminaci zaměřené na muslimy nesmí vést ani k tomu, že náboženství bude mimo kritiku, nebo k vytvoření institucionální nerovnováhy mezi různými vírami. V době, kdy v Evropě narůstají protikřesťanské útoky, je naléhavé, aby evropské instituce tuto realitu také uznaly a zavedly konkrétní mechanismy boje proti útokům a diskriminaci namířené na křesťany.

Zdroj v angličtině: ZDE