USA: 75 % osob tvrdí, že válka s Íránem nestojí za tu cenu, 61 % viní Trumpa z inflace

13. 8. 2026

To se zdá být jasné, i když je zároveň záhadou, co si vlastně Trump myslel, že v Íránu dokáže.

Výzkum také ukazuje, že 75 % respondentů má pocit, že válka s Íránem za ty náklady nestála.

Nejsem si jistý, v čem podle těch zbývajících 25 % spočívala výhoda této agrese. 

Na otázku, zda má Írán nyní větší kontrolu nad Hormuzským průlivem než loni v lednu před útokem Netanjahua a Trumpa, 41 % souhlasilo, že ano. Na druhou stranu 30 % si myslí, že Teherán má nyní menší kontrolu, a 29 % se domnívá, že kontrolu má stejnou. Těch 41 % má samozřejmě pravdu. Je však bizarní, že téměř třetina Američanů věří, že Írán ztratil část své kontroly nad Perským zálivem, a alarmující je, že více než čtvrtina si myslí, že se nezměnilo nic. 

Objektivním faktem samozřejmě je, že Írán neměl loni v lednu na Hormuzský průliv téměř žádný vliv a plavba jím byla volná. Denně jím proplouvalo asi 140 lodí. Dnes je to pouhých osm plavidel a pro kapitány je nejbezpečnější získat íránské povolení a zaplatit mýtné.

Íránské převzetí kontroly nad Hormuzským průlivem je událostí světového historického významu, srovnatelnou s egyptským znárodněním Suezského průplavu v roce 1956. To, že o tom drtivá většina Američanů ani neví, je smutným svědectvím o tom, jak nefunkční je náš informační systém.

Na otázku, zda si dotázaní myslí, že Trumpovo obnovení bombardování Íránu v červenci přispěje k dosažení míru, 72 % z nich odpovědělo, že si to nemyslí. Ding ding ding: to je správná odpověď.

Dalším důkazem zásadního obratu v americkém veřejném mínění ohledně Izraele je fakt, že 52 % Američanů si myslí, že mu dáváme příliš mnoho peněz.

USA poskytly Izraeli od října 2023 vojenskou pomoc a dodávky zbraní za 21 miliard dolarů. Během této doby Netanjahuova vláda spáchala genocidu v Gaze, provedla etnické čistky na palestinském Západním břehu, napadla a okupovala část Libanonu, napadla a okupovala část Sýrie, bombardovala Irák, Jemen, Katar – a nakonec bombardovala i Írán.

Šedesát jedna procent respondentů viní Trumpovu politiku za zvýšenou inflaci, což je pro republikány v souvislosti s volbami do Kongresu docela špatné znamení.

Podobný průzkum veřejného mínění Univerzity v Marylandu, vedený Shibleyem Telhamim a rovněž provedený koncem července, zjistil, že pouze 16 % dotázaných se domnívá, že USA vyhrály nebo vyhrávají válku s Íránem. Na druhou stranu 40 % si myslí, že žádná ze stran nevyhrála.

Padesát devět procent uvedlo, že dopad války s Íránem na Ameriku je spíše negativní než pozitivní, a 57 % si přeje, aby válka okamžitě skončila.

Třicet jedna procent si myslí, že USA by měly z Blízkého východu vytvořit bezjadernou zónu. To by se týkalo i izraelského jaderného arzenálu. Je překvapivé, že téměř třetina Američanů chce Tel Avivu odebrat atomové zbraně.

Pokud jde o zákonnost izraelsko-amerického útoku na Írán, který začal 28. února, 42 % Američanů se domnívá, že byl podle amerického práva nezákonný, a 27 % uvádí, že neví. To naznačuje, že méně než třetina Američanů věří, že do války USA vstoupily legálně.

Podobná procenta se objevují i při dotazu, zda byla válka oprávněná z hlediska mezinárodního práva.

36 % Američanů se dokonce domnívá, že USA dluží Íránu odškodnění za útok, a dalších 23 % neví, což podle mě naznačuje, že jsou k této myšlence přinejmenším otevření.

Celý článek v angličtině ZDE