Kadyrov odmítl posílat Čečence do války na Ukrajině kvůli "ruskému světu"

14. 8. 2026

"Ať už jsou zájmy Moskvy na Ukrajině jakékoli, máme k nim nekonečně daleko," uvedl zdroj. Podle něj přestože se Kadyrov označuje za "Putinova pěšáka", nechce obětovat obyvatelstvo republiky kvůli "ruskému světu".

Na setkání s Vladimirem Putinem v dubnu tohoto roku veřejně prohlásil, že republika vycvičila a vyslala na frontu více než 70 tisíc vojáků. Toto číslo odpovídá 9 % celkové mužské populace Čečenska a mohlo by být nejvyšší ze všech ruských regionů. Podle Mediazony bylo od začátku vojenského konfliktu potvrzeno pouze 540 úmrtí Čečenců. To představuje 0,2 % celkových ruských ztrát, zatímco Čečensko tvoří 1,1 % ruské populace. Takové zanedbatelné ztráty ve srovnání s počtem vycvičených vojáků lze vysvětlit náborem dobrovolníků z jiných regionů do čečenských jednotek.

Po vypuknutí války na Ukrajině byla v Čečensku vytvořena dobrovolnická "speciální jednotka Achmat", která verbuje lidi z celého Ruska. V květnu loňského roku velitel Achmatu Apti Alaudinov přiznal, že pouze čtvrtina vojáků v jednotce byli Čečenci. Současně je obyvatelům Čečenska, kteří se účastní války v rámci Achmatu, "nařízeno nebýt příliš horliví a starat se o sebe," uvedl zdroj blízký čečenskému vedení.

Kadyrov skutečně dokázal zabránit nucenému náboru do války v Čečensku. To mu umožnilo posílit obraz "otce národa", který chrání své krajany.

Zároveň mají Čečenci zvláštní důvody být vůči válce nepřátelští – obyvatelé republiky starší 35 let si pamatují bombardování a vyčišťovací operace doprovázené masakry, které ruské jednotky provedly v Čečensku v polovině 90. let a na počátku 21. století.