Brutální útok na životní prostředí a památkovou péči v ČR

14. 8. 2026

čas čtení 5 minut
Senát PČR bude od 19. srpna projednávat novelu stavebního zákona. Napište své senátorce/senátorovi!

Dnes jsem se zúčastnil a jménem SZKT promluvil na jednání senátního Výboru pro územní plánování, veřejnou správu a životní prostředí, na jehož programu bylo projednání novely stavebního zákona, píše Ondřej Feit, ředitel společnosti.

O čem jsem mluvil? O tom, že největší profesní organizace svého druhu v ČR, zastupující specialisty státní ochrany přírody, státní památkové péče či tvorby veřejného prostoru považuje tento návrh za největší oslabení právní ochrany životního prostředí a památkové péče od roku 1989.

 
Co nám na novele vadí nejvíce? V Poslanecké sněmovně PČR byla přijata jako poslanecký návrh, bez řádné meziresortní odborné diskuse. Ďábel je v tomto případě skryt v detailu. Novela obsahuje řadu dílčích pozměňovacích návrhů, jejichž konkrétní dopady a důsledky nemůže žádný z poslanců vůbec dohlédnout. Odstranění nebo zmírnění sporných ustanovení dokáže provést právě řádná diskuse s odborníky. Ta se ale vůbec nekonala.

Příkladem takového ďábelského detailu je změna režimu povolování kácení u dřevin rostoucích v OP vodovodů a kanalizací. Nově nebude třeba ke kácení těchto stromů povolení, bude stačit jen oznámení, na jehož základě nemůže být uložena náhradní výsadba. Tento návrh se při tom dotýká stávajících stromořadí a stávajících vodovodů a kanalizací a s novými stavbami vůbec nesouvisí. V některých městech se dle našich odhadů dotkne 60-80 % všech stromořadí!

Co nám vadí dále? Argument o zkvalitnění stavebního řízení integrací specialistů do jednoho (stavebního) úřadu považujeme za zcela lichý. Naopak považujeme tuto integraci za naprostou ztrátu nezávislosti těchto specialistů (ochrana přírody, památková péče,….). Tento úředník bude mít sice povinnost dbát při hájení veřejných zájmů o vyváženost, ale jak to bude prakticky dělat, když jeho kariéra i plat bude záviset na lidech, kteří mají politické zadání rychle stavět?

Otázkou je také samotná aplikační praxe. Kteří specialisté na stavební úřad dobrovolně přejdou a bude jich opravdu dostatek, aby se stavební řízení mohlo zrychlit? Z osobních jednání s našimi členy víme, že mnozí to vůbec neplánují, nebo již mají nabídky od měst, aby u nich zůstali na výkon samosprávné působnosti.

Tato novela zásadně eroduje právní ochranu přírody. Dosavadní pravomoc orgánů ochrany přírody vydávat závazná stanoviska k záměrům povolovaným podle stavebního zákona z hlediska ochrany přírody zanikne, nebo bude rozpuštěna do pravomocí nových státních stavebních úřadů. Veřejný zájem ochrany přírody tak již nebudou hájit dotčené orgány formou závazných stanovisek, budou to dělat specializovaní úředníci pouze formou neformálních a nezávazných názorů. Tito úředníci budou podřízeni řediteli stavebního úřadu a v souladu se zákonem o státní službě budou vázáni jeho (závaznými) příkazy. Lze to tedy chápat tak, že uděláme kozla zahradníkem. Jde přitom o odborné vyjadřování k významným krajinným prvkům, (rybníky, lesy, významné aleje stromů, apod.), vzrostlým stromům, chráněným druhům živočichů a rostlin, apod.

Obdobně alarmující je i situace v právní ochraně památkové péče, kde příslušné orgány např. ztrácí pravomoc vydávat závazné stanovisko ke stavbám v památkových rezervacích (Praha, Český Krumlov, Telč, Kroměříž, Holašovice,…) či památkových zónách (Lednicko-valtický areál, Karlovy Vary, Zlín, Luhačovice,…). Nově budou vydávat pouhé vyjádření, které pro stavební úřad nebude závazné. Úvodní fotka Apollonova chrámu v jedné z největších komponovaných kulturních krajin na světě, Lednicko-valtickém areálu je sice vygenerovaná AI, ale v kontextu navržených změn se spíše než o fikci jedná o velmi blízkou realitu.

Podle našeho názoru je navržená novela zákona v této podobě neopravitelná a jedinou možností je takový návrh zamítnout.

Pokud s tímto názorem souzníte, napište prosím osobní dopis vašemu senátorovi/senátorce a požádejte je, aby v rámci hájení veřejného zájmu ochrany přírody a veřejného zájmu na zachování našeho kulturního dědictví hlasovali pro zamítnutí návrhu.

Ondřej Feit, ředitel Společnosti
S

0
Vytisknout
173

Diskuse

Obsah vydání | 14. 8. 2026