Babiš zřejmě opět šokován po zveřejnění tvrdých dat. Tentokrát suchem, a zavětřil nové téma

14. 8. 2026 / Petr Waniek Horváth

Až po zveřejnění těchto dat začal premiér Andrej Babiš téma intenzivně komunikovat. 12. srpna večer zveřejnil video z Úřadu vlády, kde oznámil, že „je potřeba jednat“. Následující den, 13. srpna 2026, vystoupil na brífinku u vodní nádrže Slapy, společně s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem a vedením Povodí Vltavy. Tam oznámil obnovení „koalice proti suchu“ a představil plán na koordinaci opatření napříč resorty.

Co má koalice proti suchu dělat

Koalice proti suchu je mezirezortní platforma, která má koordinovat postup státu proti dopadům sucha. Poprvé vznikla v roce 2018 a jejím úkolem bylo sjednotit práci Ministerstva životního prostředí (MŽP), Ministerstva zemědělství (MZe), Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), krajů, obcí a státních podniků, jako jsou jednotlivá povodí. Koalice má vytvářet společné strategie, nastavovat jednotné indikátory, plánovat investice do krajiny, vody a retenčních opatření a vyhodnocovat jejich dopad. V praxi má být místem, kde se rozhoduje o tom, jak stát bude reagovat na sucho — od obnovy krajiny přes hospodaření s vodou až po velké infrastrukturní projekty.

Koalice proti suchu už jednou vznikla - a její výsledky jsou sporné

Koalice proti suchu není novinka. Poprvé vznikla v roce 2018,  za vlády Andreje Babiše a tehdejšího ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Měla koordinovat opatření mezi MŽP, MZe, MPO, obcemi a státními podniky.

Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) měla tato opatření zásadní problémy:

·      MŽP (kontrola 2022–2024): 1,6 mld. Kč pro 182 obcí, nesrovnatelné indikátory, nelze posoudit přínosy.

·      MZe (kontrola 2020–2024): 7,1 mld. Kč, u 3 z 8 programů nesplněny cíle, retenční kapacita naplněna jen z poloviny, ministerstvo snižovalo cíle.

·      MPO: NKÚ zjistil podvody u příjemců dotací a podal trestní oznámení na čtyři z nich.

Koalice tedy nefungovala tak, jak měla.

Nelze říci, že skončila „bez výsledků“ -  některé projekty vznikly, ale jejich dopad byl často neměřitelný nebo nedostatečný. To je přesná formulace odpovídající zjištěním NKÚ.

Proč je v Česku sucho - fakta místo politických gest

Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a Akademie věd České republiky (AV ČR) se průměrná teplota v Česku od 60. let zvýšila o více než 2,3 °C. Zimy jsou kratší, sněhu je méně, jarní tání dodává méně vody. Výpar z půdy je vyšší a srážky jsou nerovnoměrné — dlouhé suché periody střídají přívalové deště, které se nestihnou vsáknout.

Klimatická změna tedy sucho zesiluje, ale není jediným důvodem.

Druhým zásadním faktorem je stav krajiny. Velké lány, těžká technika, utužená půda, mizící meze a remízky. Od 50. let zmizely tisíce malých vodních toků a mokřadů. Krajina se změnila v rychlý odtokový systém.

Skutečné řešení neleží v betonu, ale v krajině.

Macinka a „konec klimatické krize“

Petr Macinka, předseda Motoristů sobě, koaliční partner ANO a současný ministr zahraničí, v minulosti krátce zastával funkci ministra životního prostředí (MŽP) (prosinec 2025 – únor 2026). A právě při nástupu do této funkce pronesl větu:

„Dnešním dnem skončila klimatická krize.“

Výrok, který nemá oporu v žádných datech. Je v přímém rozporu s měřením ČHMÚ, analýzami AV ČR i evropskými klimatickými modely. Je paradoxní, že zatímco Macinka tvrdí, že klimatická krize skončila, premiér Babiš současně oznamuje obnovení koalice proti suchu a mluví o „největší hrozbě pro české zemědělství“.

Dotace na sucho: miliardy bez jasného efektu

NKÚ opakovaně upozornil, že stát používal nesrovnatelné indikátory, snižoval cíle, financoval projekty s minimálním dopadem a nedokázal ověřit, zda dotace vůbec pomohly.

MŽP řešilo srážkovou vodu, MZe retenční opatření, MPO energetické dotace — ale výsledky byly často nejasné.

Zisk měli především stavební a energetické firmy, obce s projekty bez měřitelného efektu nebo příjemci, kteří vykazovali neexistující stavby. Krajina se nezlepšila tak, jak stát deklaroval.

Politika místo řešení

Babiš dnes zavětřil téma, které je mediálně silné a společensky citlivé. Umožňuje slibovat velké stavby, přesunout odpovědnost na minulé období a tvářit se jako ten, kdo jedná. Jenže sucho není PR příležitost. Je to strukturální problém, který se nedá vyřešit přehradami ani tiskovkami.

Pokud stát nezačne obnovovat krajinu, chránit půdu a měřit skutečné dopady dotací, bude se sucho vracet každý rok. A politici budou dál větřit příležitosti, místo aby řešili příčiny.