Skrýš se zbraněmi v německém lese má pravděpodobně spojitost s Ruskem

21. 8. 2026

 

Místní média již dříve informovala, že německé úřady před zhruba rokem objevily dvě ruční zbraně a střelivo v lesnaté oblasti nedaleko německého hlavního města poté, co agenti domácí zpravodajské služby obdrželi tip.

Tento nález byl předmětem utajených vyšetřování ze strany státní bezpečnosti a kontrašpionážních služeb kvůli podezření, že ruská rozvědka plánovala atentáty na německém území, jak vyplývá z oddělených zpráv časopisu Der Spiegel a investigativního týmu vedeného deníkem Süddeutsche Zeitung.

Místo toho, aby zbraně odvezly, německé úřady je na místě ponechaly poté, co je zneškodnily, v naději, že povedou k stopám během několikaměsíční operace elektronického sledování, uvedl Dobrindt.

Nebyl zaznamenán nikdo, kdo by se pokoušel zbraně vyzvednout, což vedlo vyšetřovatele k přesvědčení, že agent či agenti se o objevení úkrytu dozvěděli a ten je nyní „mrtvý“.

Dobrindt popsal podezřelého v Rumunsku, jehož státní příslušnost nebyla zveřejněna, jako „agenta nižšího stupně“ a poznamenal, že v letošním roce bylo dosud zadrženo několik dalších podobných agentů.

Ačkoli vyšetřování berlínského úkrytu již dlouho probíhá, tato odhalení zřejmě vedla Dobrindta k tomu, aby v pátek narychlo svolal tiskovou konferenci.

Sinan Selen, šéf Spolkového úřadu pro ochranu ústavy, německé vnitřní rozvědky, již několik měsíců varuje před agresivnějšími taktikami ruských tajných služeb, včetně plánů na cílené útoky na německém území.

Podle zprávy deníku Süddeutsche a veřejnoprávních stanic NDR a WDR by na potenciálním seznamu cílů Moskvy měli figurovat vedoucí pracovníci zbrojních firem, opoziční osobnosti v exilu a další významní příznivci Ukrajiny.

Spolkový úřad prokuratury a ruská ambasáda se k věci odmítly vyjádřit. Mluvčí BfV uvedl: „Zásadně se nevyjadřujeme k záležitostem týkajícím se konkrétních zpravodajských aktivit.“

Časopis Spiegel uvedl, že německé úřady vyšetřují možné souvislosti mezi skrýší zbraní – což byla během studené války běžná sovětská taktika – a sabotážní kampaní proti ukrajinským logistickým trasám, z níž je obviňováno Rusko.

V loňském roce polští bezpečnostní úředníci zadrželi několik osob, které údajně plánovaly zasílat balíčky obsahující zápalná zařízení nebo rozbušky, z nichž některé byly údajně odeslány z Rumunska.

Vyšetřovatelé se domnívají, že balíčky mohly být během přepravy na dálku zapáleny nebo odpáleny pomocí časovačů, aby způsobily vážné škody na vozidlech, nákladních letadlech nebo logistických centrech a vyvolaly strach v EU.

V roce 2024 explodovala zápalná bomba v balíku odeslaném prostřednictvím společnosti DHL v nákladním kontejneru na odbavovací ploše letiště v Lipsku. Pouze zpožděný let zabránil tomu, aby výbuch nastal ve vzduchu.

Podle oficiálních záznamů využívá Ukrajina zařízení v Lipsku jako alternativní místo pro přepravu vojenského materiálu od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022.

Tento měsíc německý deník Die Zeit informoval, že ruské tajné služby plánovaly útok na Stefana Thumanna, šéfa německého výrobce dronů Donaustahl.

Zpráva uváděla, že němečtí vyšetřovatelé na konci loňského roku obdrželi tip od zahraniční zpravodajské služby a letos na jaře zatkli ukrajinského muže a rumunskou ženu.

Thumann je údajně pod policejní ochranou. Případ připomněl zprávy z roku 2024, podle nichž americké zpravodajské služby zmařily ruský komplot na zavraždění generálního ředitele předního německého výrobce zbraní, což byl zjevný pokus o odvetu za roli této společnosti při dodávkách zbraní na Ukrajinu.

Plán na vraždu Armina Pappergera, generálního ředitele společnosti Rheinmetall, byl údajně jedním z několika plánů ruské vlády zaměřených na likvidaci vedoucích představitelů zbrojního průmyslu v několika zemích Evropy, které podporují ukrajinské válečné úsilí. Spiknutí proti Pappergerovi bylo považováno za nejpokročilejší.

Rusko opakovaně popírá jakoukoli účast na sabotáži, narušování činnosti či zastrašování vůči členským státům EU.

Zdroj v angličtině ZDE