Putinovo Rusko je ztělesněním "duálního státu"

2. 9. 2026

čas čtení 2 minuty
V roce 1941 Ernst Fraenkel, německo-židovský právní teoretik, popsal nacistické Německo jako "duální stát," v němž chování většiny upravovaly zákony a soudní rozhodnutí, ale stát si vyhradil právo jednat se svými nepřáteli, jakkoliv mu to jen vyhovuje.

Aaron Lea a Boruch Taskin, dva izraelští badatelé ruského původu, říkají, že Putinovo Rusko ztělesňuje zmíněnou teorii. Moskva právo používá tímto způsobem místo toho, aby právo zavazovalo všechny. Právo v uvedeném pojetí tedy funguje coby zbraň vládnoucí loajalistické kamarilly.

Ruská federace je moderním ztělesnění "duálního státu". Občanské soudy, rozhodčí tribunály a obchodní právo fungují s poměrně velkou předvídatelností – zajišťují ekonomickou stabilitu, kterou režim potřebuje k přežití. Po desetiletí zahraniční investoři spolupracovali s ruskými protějšky na základě tohoto spoléhání na "normativní stav".

Ale jak ukazují kauzy Navalného a Chodorkovského, existuje i druhá část státu, jak ji popsal Fraenkel. "Prerogativní stát", kde se vládci sami, bez právních norem, rozhodují, jak se chovat. I v těchto případech se Kreml snažil udržet "procedurální fasádu", ale za ní se pravidla rutinně porušovala.

Kriticky důležité je vyhnout se zaměňování normativního státu s prerogativním. To příliš zjednodušuje obraz toho, co se nyní děje v Putinově Rusku a jak moc se to liší od definice role práva v plně totalitních státech, které jednají, jako by bylo veškeré právo prostě zbraní vládnoucí třídy.

To je zvlášť důležité vzhledem k tomu, že dnešní "ruská 'vládnoucí třída'" není třída v obvyklém smyslu. Spíše připomíná to, co Max Weber nazval "patrimonální klientelou" – personalistickou sítí, kde loajalita k vůdci osobně převyšuje všechna ostatní kritéria.

Tato skupina není třída definovaná původem, bohatstvím nebo profesní příslušností. Spíše je to kolektiv definovaný jediným kritériem: uznáním práva centra stanovit hranice přípustného a ochotou jednat v těchto mezích.

Dnes se podpora Putinovy války na Ukrajině stala ultimátním lakmusovým papírkem pro členství v klientele. Ti kdo vyjadřují pochybnosti nebo výhrady vůči ruským činům na Ukrajině jsou bezprostředně a nezbytně vyloučeni z normativní sféry a vystaveni riziku, že s nimi bude zacházeno mimo právní režim.

Ruská federace tedy není totalitní stát, kde celý právní systém slouží jako politická zbraň. Místo toho je to duál ve státě, v němž vládnoucí klientela využívá výhodný sektor proti svým nepřátelům – zatímco si normativní sektor vyhradí pro sebe a své věrné.

Zdroj v ruštině: ZDE

0
Vytisknout
197

Diskuse

Obsah vydání | 2. 9. 2026