Trumpův návrh, že nahradí téměř 4 miliardy dolarů roční vojenské pomoci prodejem zbraní, naznačoval, že se v praxi toho moc nezmění – financování by pokračovalo a bylo by těžší ho sledovat. Bylo to však přesto významné uznání ze strany prezidenta, jak moc podpora Izraele klesla na pozadí poslední války v Gaze, která si vyžádala více než 70 000 palestinských obětí, byla široce popisována jako genocida a přetvořila americkou politiku způsobem, který byl ještě před třemi lety nemyslitelný.

V lednu bude v americké Sněmovně reprezentantů zasedat armádní lékař, který se zúčastnil lékařské mise v Gaze, právnička, kterou propustila její firma kvůli blogovému příspěvku kritizujícímu izraelskou válku, židovský zákonodárce, kterého nedávno zadržely izraelské síly, když pomáhal Palestincům při sklizni oliv na okupovaném Západním břehu, a komunitní organizátor, který se zúčastnil propalestinského studentského tábora a pod heslem „děti, ne bomby“ způsobil jedno z nejúžasnějších překvapení předvolební sezóny.

Pro-palestinské kandidátky – včetně palestinsko-amerických – zvítězily v nižších volebních obvodech. A v Michiganu se Abdul El-Sayed stal prvním muslimem zvoleným do amerického Senátu, a to po kampani, v níž AIPAC utratil více než 40 milionů dolarů ve snaze ho porazit, po dramatu na poslední chvíli a bezprecedentní úrovni islamofobní rétoriky a bigotnosti.

„Starý bipartisánský konsenzus ohledně Izraele skončil,“ uvedla Beth Millerová, politická ředitelka organizace Jewish Voice for Peace Action. Bez tohoto konsenzu by příští Kongres mohl prosadit řadu opatření, od zbrojního embarga vůči Izraeli až po sankce proti násilným osadníkům a úředníkům – i když Trump by si ponechal právo veta, aby je mohl zablokovat.

Hlasování bylo také odmítnutím Trumpovy války v Íránu – což ve středu označil i JD Vance za „zřejmé téměř pro každého“. Zahraničněpolitické otázky málokdy rozhodují o výsledku amerických voleb – tedy dokud tyto otázky nemají přímý dopad na život Američanů doma.

„Američané si při každé návštěvě čerpací stanice a obchodu s potravinami připomínali neúspěchy války v Íránu,“ řekl Yousef Munayyer, vedoucí programu pro Palestinu a Izrael v Arabském centru ve Washingtonu, D.C. „Izrael je ústředním prvkem tohoto příběhu.“

Po celé zemi a napříč volebními kandidátkami porazili bezostyšně pro-palestinští kandidáti ty proizraelské, a to navzdory tomu, že skupiny jako AIPAC nalily desítky milionů dolarů do marného pokusu zvrátit klesající popularitu Izraele mezi americkými voliči. Minulý měsíc AIPAC uznal, že jeho otevřená podpora proizraelským kandidátům spíše škodila, než jim pomáhala, a oznámil, že přestane poskytovat přímou podporu a příspěvky – což je pozoruhodné přiznání, i když s malými praktickými důsledky.

Vítězství El-Sayeda a několika dalších kandidátů, které pravice kvůli jejich podpoře Palestinců snažila vykreslit jako antisemitské, také znamenalo významné odmítnutí narativu, který proizraelské hlasy a Trumpova administrativa neúnavně prosazovaly v posledních třech letech – že kritika Izraele je automaticky antisemitská.

„Snaží se vás označit za nenávistné, pokud věříte, že palestinské děti by měly vyrůstat v zemi svých předků, aniž by byly zabíjeny za naše daňové peníze,“ řekl El-Sayed ve svém vítězném projevu, který i přes obrovský tlak, jemuž kvůli tomu čelil, nadále otevřeně hovoří o své podpoře Palestinců. „Pokud věříte v rovná práva na mír, důstojnost a sebeurčení, není to nenávist, je to láska.“

V Michiganu získal El-Sayed podle průzkumů u volebních uren většinu židovských voličů. Navzdory varováním, že Židé hromadně opustí Demokratickou stranu kvůli jejím změnám v postoji k Izraeli, organizace J Street uvedla, že její průzkumy ukázaly, že v úterý hlasovalo 72 % Židů pro demokraty, i když Republikánská strana od roku 2024 zvýšila svůj podíl na židovských hlasech.

To neznamená, že by Demokratická strana byla jednotná v otázce Izraele a Palestiny nebo v opozici vůči zahraničním válkám.

„Po celá desetiletí strana ‚vyloučila nebo marginalizovala kohokoli, jehož progresivní hodnoty sahají až k podpoře Palestiny‘,“ uvedla Lara Friedmanová, předsedkyně Nadace pro mír na Blízkém východě. „Američtí voliči, organizátoři a skupina nesmírně talentovaných kandidátů se spojili a vyrazili dveře.“

Matt Duss, výkonný viceprezident Centra pro mezinárodní politiku a bývalý poradce senátora Bernieho Sanderse pro zahraniční politiku, uvedl, že demokraté nyní musí využít příležitosti a stát se stranou, která se staví proti válce.

„Trump v roce 2024 kandidoval a zvítězil jako protiválečný kandidát, protože mu demokraté bohužel tuto cestu nechali zcela volnou,“ řekl. „Otázka zní: pochopí to demokraté konečně? Uvědomí si konečně, že Američané mají války dost a chtějí novou zahraniční politiku?“

Zdroj v angličtině ZDE