„Nyní je čas sestavit národní nouzovou vládu. Udělám vše pro to, abychom se této úlohy zhostili důstojně,“ napsal Eisenkot na X ve své první reakci na oznámení svého jmenování.

Netanjahu bojuje o udržení se v úřadu poté, co jeho nábožensko-nacionalistická koalice při volbách 27. října ztratila většinu, ale i tak se stala největším blokem v parlamentu.

Pokud by se Eisenkotovi podařilo sestavit koalici, převzal by funkci premiéra po Netanjahuovi, nejdéle sloužícím izraelském premiérovi.

Eisenkotův široce založený opoziční blok získal v říjnových volbách 48 ze 120 křesel v izraelském parlamentu, zatímco Netanjahuův tábor si zajistil 53, což znamená, že ani jedna ze stran nezískala většinu.

Během stranických konzultací s Herzogem získal 66letý Eisenkot podporu obou kandidátních listin s arabskou většinou, které by nyní mohly hrát roli „královských tvůrců“ poté, co ve volbách dosáhly bezprecedentních zisků.

Eisenkot čelí na cestě k premiérskému křeslu významným výzvám. Má tři možnosti: dohodu o sdílení moci s Netanjahuem, podporu stran vedených Araby – což někteří členové jeho bloku nepodporují – nebo dohodu s ultraortodoxními stranami, které pro svou komunitu požadují výjimky z vojenské služby.

Eisenkot stanovil řadu podmínek pro vstup jakékoli arabské strany do jeho koalice, včetně uznání Izraele jako židovského státu a prohlášení palestinské militantní skupiny Hamas za teroristickou organizaci. Jeden z Eisenkotových partnerů, konzervativnější strana Yisrael Beiteinu, již prohlásila, že se nepřipojí ke koalici s arabskými stranami.

Eisenkot, bývalý náčelník generálního štábu, a jeho partneři učinili rovnou vojenskou službu ústředním bodem své kampaně. Konkrétně usilují o ukončení dlouhodobých výjimek z branné povinnosti, z nichž těží ultraortodoxní židé.

Netanjahu opakovaně tvrdil, že volby byly „ukradeny“ arabskými stranami, které zmobilizovaly své příznivce, aby šli ve velkém počtu k volbám. K podpoře těchto tvrzení však nepředložil téměř žádné důkazy.

Příznivci Benjamina Netanjahua v sobotu večer v Tel Avivu rozvinuli velký volební transparent strany Likud s nápisem „Pravice nebo Palestina“. Fotografie: Artur Widak/NurPhoto/Shutterstock

Očekává se, že Netanjahu bude pokračovat ve své taktice nátlaku na Eisenkota a bude tvrdit, že jakákoli koalice s arabskými stranami by byla aktem zrady.

Izraelská bezpečnostní služba Šin Bet zahájila vyšetřování možného zahraničního vměšování do voleb, avšak Ústřední volební komise – stejně jako Herzog – tvrdí, že volby byly platné a že i kdyby se zjistilo nějaké pochybení, nemělo by to významný dopad na výsledek.

Netanjahu v sobotu večer vyzval k vytvoření vlády „národní jednoty“ s Eisenkotem, ale zůstává nejasné, zda se tito dva rivalové dokážou dohodnout na rozdělení moci; tyto typy koaličních vlád jsou notoricky křehké a často se rozpadají.

Eisenkot, který v letech 2015 až 2019 zastával funkci náčelníka generálního štábu, se rozhodl sjednotit Izraelce po Netanjahuově rozporuplném funkčním období, během něhož se země výrazně posunula doprava.

Slíbil, že zakročí proti extremistickým osadníkům na Západním břehu, kteří beztrestně útočí na Palestince, a nedávné incidenty označil za „židovský teror“ podporovaný Netanjahuovou vládou.

Odmítá však vytvoření palestinského státu a slíbil, že ukončí vládu Hamásu v Gaze a zničí vojenské křídlo tohoto islamistického hnutí.

Eisenkot, který velel armádě během války s Hizballáhem v roce 2006, vypracoval takzvanou „doktrínu Dahiya“. Tato koncepce, pojmenovaná po předměstí Bejrútu, které bylo během té války těžce poškozeno, spočívá v tom, že Izrael slibuje použití masivní síly proti civilní infrastruktuře v oblastech ovládaných libanonským militantním hnutím Hizballáh.

Po svém jmenování bude mít Eisenkot 28 dní na to, aby získal 61 hlasů potřebných k sestavení vlády. Pokud se mu to nepodaří, může Herzog poskytnout 14denní prodloužení, než bude muset pověřit sestavením vlády někoho jiného.

Pokud ani jedné straně se to nepodaří, čekají Izrael nové volby. V letech 2019 až 2022 se v zemi kvůli opakovaným patovým situacím konaly patery volby.

Zdroj v angličtině ZDE