Jak číst peníze

21. 3. 2012 / Petr Fiala

"Snad jenom pan Sedláček je schopen sesmolit podobou slátaminu, ale ten do toho přidá alespoň citáty..."
z čtenářských ohlasů na předchozí úvahu Petra Fialy

Začnu tím, že se vrátím k otázce NUTNOSTI: Je sice jisté, že se svět mění, jisté ale není, jakým směrem. O něco dříve než před sto lety se britská vláda podílela na dodávkách narkotik do Číny. Homosexualita byla v té době v Británii trestným činem. Dnes, po více jak sto letech, je nepředstavitelné, že by britská vláda mohla být zapletena do obchodu s drogami. Naopak, pokud jde o homosexualitu, došlo k jistému uvolnění: V Británii nejenže není trestná, ale homosexuálové se dokonce mohou domáhat soudní ochrany proti diskriminaci, pokud by byli diskriminováni pro svoji homosexualitu. Kdo by si asi něco takového před nějakými sto lety pomyslel...?

A nyní zpátky k penězům; i nadále si budu vypomáhat příklady:

Peníze jsou technickým vynálezem, povahou stejným, jako třeba psací pero nebo automobil. Objevují se na jistém stadiu technického rozvoje společnosti a v jistém stadiu nejspíš zaniknou. Myslím, že to je obecně uznáváno. Méně je už uznáváno, že naše schopnosti manipulovat s nimi se liší - mimo jiné - podle jejich velikosti: Je to trochu jako s dopravními prostředky, které ale jsou - víceméně podle velikosti - rozděleny do skupin. To, že někdo dokáže zaparkovat moped neznamená, že si bude vědět rady s kamionem. Kupodivu, platí to i naopak. A platí to i o penězích, i když ty do žádných skupin rozděleny nejsou. Bohužel!

A ještě něco: Je zvláštní, že zatímco k obsluze dopravních prostředků se vyžaduje řidičské oprávnění, k manipulaci s penězi jsou oprávněni všichni, kdo jsou právně způsobilí.

Stejně jako jiné technické prostředky, např. automobil, kterého je možné užívat k dopravě právě tak jako k zabíjení, také peněz lze užívat k velmi různým cílům: Jedním z cílů může být možnost informovat se. Jedním z velmi důležitých funkcí peněz je informace poskytnout.

Peníze ve své informační funkci

To, že peníze mají informační funkci, je obecně známo. Prezident Klaus mluvil kdysi o tom, že nemáme-li příslušná čísla o ziscích a ztrátách, jsme slepí, známá je i hláška pana Topolánka, že kdo nemluví v číslech, neví, o čem mluví. Jenomže ono je to složitější.

Lidé od jisté doby vědí, že je jejich smysly klamou. Vymysleli mnoho technických prostředků k odstranění těch klamů. Např. letecká doprava by byla bez technických prostředků, které pilotovi ukazují průběh letu, nepředstavitelná. Známý je ovšem případ, kdy došlo k havárii proto, že technické zařízení informující pilota namrzlo, a následně dodávalo pilotovi údaje, které neodpovídaly skutečnosti. Příčinou havárie tedy vlastně byla důvěra pilota v ono technické zařízení.

Jak jsem uvedl výše, peníze jsou technickým prostředkem, které se od ostatních technických prostředků neliší svou povahou. Lidé technické prostředky vymýšlejí, protože jim umožňují dělat věci, které by bez nich dělat nemohli. Tak je to i s penězi v jejich informační funkci.

Doporučoval bych opatrnost při posuzování vypovídací schopnosti finančních ukazatelů, tedy peněz. Je mnoho dalších cest, jakým lze získat klíčová ekonomická (ale i jiná) data! Nebo si je alespoň potvrdit! K penězům jako k ukazateli bude mít asi nedůvěru každý, kdo se kdy zabýval kulturou.

0
Vytisknout
5955

Diskuse

Obsah vydání | 6. 12. 2018