Rusko po Obamových hrozbách Sýrii varovalo Západ

21. 8. 2012

čas čtení 3 minuty

Rusko dnes varovalo Západ před jednostrannou akcí v Sýrii - den poté, co americký prezident Barack Obama pohrozil "enormními důsledky", pokud jeho syrský protějšek použije chemické nebo biologické zbraně. Syrská vláda opakovaně prohlásila, že tyto zbraně použije jedině v případě zahraniční intervence. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov během setkání s vysoce postaveným čínským diplomatem prohlásil, že Moskva a Peking jsou zavázáni "potřebě striktně dodržovat normy mezinárodního práva... a nepřipustit jejich porušování".

Rusko a Čína oponují myšlence vojenské intervence v Sýrii po dobu sedmnáctiměsíčního povstání proti prezidentu Bašáru Asadovi. Vetovaly tři rezoluce Rady bezpečnosti OSN podporované západními a arabskými státy, které zvyšovaly tlak na Damašek. Odůvodňují to okolnostmi, za nichž vloni došlo k intervenci v Libyi.

Spojené státy a jejich spojenci zatím neukázaly velkou chuť k vojenské akci proti Sýrii, ovšem americký prezident Barack Obama v pondělí na tiskové konferenci v Bílém domě varoval Asada, aby nepřekročil hranici v podobě použití nekonvenčních zbraní, protože to by mohlo americký postoj změnit.

Sýrie v červenci poprvé přiznala, že má k dispozici chemické nebo biologické zbraně, ale použije jich pouze v případě intervence. Není jasné, jak by syrské armádě použití těchto zbraní mohlo pomoci při boji s povstalci ve městech. (Existují zpravodajské informace o rozsáhlém syrském arsenálu chemických zbraní, jehož páteří má být údajně nervový plyn sarin vyrobený z importovaných prekurzorů. A existují vážné pochybnosti o tom, že by Sýrie dokázala vyvinout biologické zbraně bez rozsáhlé zahraniční pomoci - pozn. KD.)

Obama se zdráhá zapojit Spojené státy do další války na Středním východě a odmítá poskytovat přímou ozbrojenou pomoc povstalcům, částečně proto, že existují obavy, že proti prezidentovi podporovanému Íránem bojují islamističtí radikálové stejně nepřátelští vůči Západu. Povstalci kontrolují velké rozlohy území na severu při hranicích s Tureckem. To jim poskytuje podporu a zároveň vyzývá ke zřízení "bezpečné zóny" v této oblasti. Zde se nachází možná až 100 000 uprchlíků, ale také základny povstalců.

Vytvoření "bezpečné zóny" by ovšem předpokládalo vytvoření bezletové zóny, a to podle vyjádření amerického ministra obrany Leona Panetty pro Washington není na pořadu dne.

V Sýrii pokračují boje, při nichž v pondělí zahynulo zhruba 200 osob. Jednou z obětí byla japonská novinářka, která zemřela na následky střelného poranění během bojů v Aleppu.

Vojenští pozorovatelé OSN zemi opustili po čtyřměsíční misi, během které se nepodařilo realizovat mírový plán prosazovaný vyslancem Kofi Annanem. Ze selhání plánu jsou obviňovány obě strany konfliktu, které nedodržovaly své závazky. Podle aktivistů v pondělí nálety vládních sil způsobily smrt dvaceti čtyř osob nedaleko Damašku.

Povstalci si stěžují, že zahraniční mocnosti jim nedodaly ani dostatečné množství, ani typy zbraní, které potřebují k porážce Asada, zejména protiletadlové střely. Přesto v červenci obsadili velké části hlavního města Damašku a také obchodního centra Aleppa, příhraniční oblasti na severu a několik hraničních přechodů kolem celé hranice, než vládní síly zahájily protiofenzívu.

Diplomatické úsilí selhává a tak Sýrie čelí perspektivě dlouhé války sunnitské opozice podporované zejména ropnými státy Perského zálivu a Tureckem proti Asadově alávitské menšině, na jejíž straně stojí Írán. Ojedinělé sektářské boje téhož charakteru s několika oběťmi už se objevily v sousedním Libanonu.

Podrobnosti v angličtině:ZDE

0
Vytisknout
9416

Diskuse

Obsah vydání | 22. 8. 2012