Předčasné volby, noví generálové a přímá demokracie

9. 8. 2013 / Milan Daniel

čas čtení 3 minuty

Nikdy nic není definitivní. Duo Němcová a Kalousek se o tom přesvědčilo, když mávalo drtivou stojedničkovou většinou. Definitivní není ani to, že se sněmovna v pátek 16. skutečně rozpustí, jakkoliv se zdá, že už jí za daných poměrů nic jiného nezbývá.

K volbám by mělo dojít v říjnu nebo listopadu, což je fakticky za pár týdnů. Dost času na to, aby si politické strany financované z kapes českých daňových poplatníků, zaplatily profesionální předvolební kampaň a výsledek voleb tak dokázaly zásadním způsobem ovlivnit. Především ovšem strašením. Zatím největší šanci má levice, což je v současných parlamentních poměrech KSČM a především ČSSD. Očekává-li však volič zásadní změnu systému v tom smyslu, aby měl i on šanci podílet se v příštím volebním období aktivně na rozhodování, na výběr prakticky nemá. Alternativní politické subjekty jsou především špatně organizované a také podfinancované.

Kromě politických stran zastoupených ve sněmovně, lidovců a Zemanovy SPOZ tak má šanci snad jen Babišovo ANO 2011, hnutí, které jeho zakladatel a lídr v jedné osobě řídí jako firmu. A řídí je úspěšně -- jeho základní programové teze jsou srozumitelné, opírá se o zemitý segment voličů na českém venkově, s pomocí svého manažerského týmu vybudoval funkční územní strukturu , najal pro volby americkou poradenskou agenturu, vlastní významnou část tištěných médií a disponuje kapitálem, jenž je s prostředky, jimiž disponují partaje, více než souměřitelný. Babišův podnikatelský projekt usiluje o to, aby země byla řízena kompetentně, demokracie je v něm však stejnou Popelkou jako ve stávajícím politickém systému: občane zvol nás a už nám do toho nemluv. My všechno zařídíme za tebe.

Okamurův Úsvit přímé demokracie, který si naopak dal změnu systému dal i do svého názvu, Babišovy pevné kramfleky postrádá. Úsvit stojí především na Okamurovi, prezentuje se na svém webu jeho -- někdy kontroverzními -- komentáři, územní struktura hnutí je slabá (pouze čtyři krajské "organizace", což mj. vypovídá i o organizačním potenciálu) stejně tak zjevně i finanční základna hnutí.

Přímá demokracie je doménou Hnutí za přímou demokracii, které za Okamurovým slušně nastartovaným, ale dále neošetřovaným projektem evidentně vidí osobní zájmy. Jinak sympatické HzPD do celostátních voleb pravděpodobně nepůjde, protože mu k tomu rovněž chybí nutný potenciál. Možná by pomohlo, kdyby se pokusilo spřízněné subjekty spojit.

Ke změně systému tedy ani po předčasných volbách pravděpodobně nedojde. Brání tomu neochota nejsilnější levicové strany podělit se o moc s ideově spřízněnými alternativními subjekty, neschopnost těchto minihráčů zastřešit se jedním jasným a srozumitelným názvem + několika principiálními tezemi a nabídnout tak znechucenému voliči možnost skutečné volby. Platforma, která by stála na půdorysu tří "S" -- slušnosti, spravedlnosti a solidarity a spoléhala na svéprávnost voličů by přitom měla dobrou šanci se prosadit a postupně tuto zemi měnit.

Škoda. Hrozí nám další čtyři roky v ....?

0
Vytisknout
14767

Diskuse

Obsah vydání | 9. 8. 2013