Analýza:

In Iustitia: Nenávist na sociálních sítích

12. 8. 2017

Výsledky testingu hlášení nenávistně motivovaných příspěvků na  sociálních sítích

Česká republika ve srovnání EU


Kompletní dokumentace:  http://www.in-ius.cz/dwn/konias/zaver-zprava-final-verze-.pdf
 
Bylo zjištěno, že

- Obecně v EU došlo ke  zlepšení přístupu sociálních sítí k řešení rasistického a xenofobního obsahu.

- Facebook je neaktivnější sociální síť, co se týče odstraňování předsudečného obsahu, jak v EU, tak lokálně v ČR.

-  Youtube v ČR neodstranil ani jeden příspěvek, který mu byl oznámen.


-  Česká republika skončila  na pomyslném 16 místě (z 24) v množství odstraněných  příspěvků (46,5%). Nejlépe se umístilo Maďarsko s 94% odstraněnými příspěvky. Před  ČR skončilo i Slovensko (9. místo) a Polsko (12.místo)
 
-  Nejčastějším  terčem nenávisti na síti ve sledovaném období v ČR byli  uprchlíci/migranti, muslimové a Romové. Veřejné online útoky vůči LGBT menšině  téměř nebyly zaznamenány.

- Policejní online formulář k hlášení kyberkriminality je ve vztahu k řešení nenávistných projevů na internetu  nedostatečný.

- Nenávistné projevy šířené prostřednictvím sociálních sítí jsou orgány činnými  v trestním řízení  obecně podceňovány, jejich vyhodnocení je v některých  případech  minimálně sporné.

Nenávistný obsah byl většinou namířen  proti uprchlíkům/imigrantům (37 %). Často se také objevují příspěvky motivované  náboženstvím (24 %), z nichž 16 případů útočilo na islámské vyznání a 8 případů na židovské vyznání.  Romskou  národností/etnicitou bylo motivováno  19 % příspěvků. Dále bylo 15 % případů  motivováno politickým přesvědčením. Tři případy byly motivované barvou pleti a 1 případ motivovaný sexuální orientací.

Nejvíce příspěvků (88) bylo ohodnoceno jako spadající pod § 356  - Podněcování k nenávisti vůči  skupině osob nebo k omezování jejich práv a  svobod. V 6 případech je možné také hovořit o  vyhrožování, které zahrnuje skutková podstata § 352,  odst. 2. Ostatní případy zastupují slovní útoky, od  hanobení přes popírání genocidia po projevy sympatií  k nějakému nenávistnému hnutí.

K datu zpracování této verze zprávy (25. 7. 2017) vyhodnotila Národní centrála pro boj s organizovaným zločinem  (NCOZ)  pouze 27 oznámených útoků jako případný trestný čin a  postoupila je k dalšímu prověřování místně příslušnému  oddělení obecné kriminality.  Z dvaceti  sedmi oznámených útoků byl ad acta uložen jeden případ,  ve dvou byly zahájeny úkony  trestního řízení,  ostatní policie stále prověřuje.

Dle informací In IUSTITIA se policie prozatím neobrátila přímo na sociální sítě s žádostí o součinnost. To je přitom při objasňování kyberkriminality  zcela zásadní, především u příspěvků, které nejsou na sociálních sítích již dostupné.
60 oznámených útoků NCOZ vyhodnotil tak, že nenaplňuje ani skutkovou podstatu  některého trestného činu, ani skutkovou podstatu přestupku. Pachatelé zůstanou bez
potrestání.


 
Doporučení

- Stát by měl zviditelnit závazek postihu nenávisti na sociálních sítích a závazek podpory obětem online nenávisti.

- Metodicky by se měl v praxi policie a státního zastupitelství ustálit jednotný postup vůči nenávisti na internetu.

- Policie ČR by se měla zaměřit na efektivní stíhání trestné činnosti na online sítích tak, jak to ostatně předpokládá trestní zákoník. Nemělo by přitom docházet k tomu, že řešení online kriminality bude delegováno jednomu lokálnímu pracovišti policie. Situaci by mělo řešit pracoviště s celostátní působností a specializací v oblasti IT i  trestné činnosti z nenávisti (extremismu).

- Hromadné útoky (např. V rámci jednoho vlákna) by  neměly být řešeny individuálně, ale jako účinnější forma trestné činnosti (např. spolčení a srocení).

- Veškeré projevy nenávisti by neměly být podceňovány. Orgány činné v trestním řízení  by měly přestat interpretovat trestnou činnost na sociálních sítích jako jinou, zvláštní, nepostižitelnou.

- Stát by měl zahájit účinnou spolupráci s organizacemi věnujícími se jak bezpečnosti  na sociálních sítích, tak trestné činnosti  z nenávisti specificky. Spolupráce by měla  zahrnovat i podporu obětem a cílené odkazování obětí do specializovaných poradenských center.

- Jako součást generální prevence by měly být  důsledně zviditelňovány případy  stíhaných a odsouzených útoků prostřednictvím sociálních sítí.

- Stát by měl zahájit spolupráci se všemi sociálními sítěmi za účelem odstraňování  nenávistného obsahu.  Konkrétně je pak alarmující nečinnost Youtube.
 
 
0
Vytisknout
2357

Diskuse

Obsah vydání | 15. 8. 2017