100 dnů Emmanuela Macrona: Rozpačité hodnocení

16. 8. 2017

čas čtení 3 minuty
Nejmladší prezident v dějinách Páté republiky je v zahraničí populární. Avšak doma Emmanuel Macron získal smíšené hodnocení.


Volební líbánky skončily. Po prvních 100 dnech jsou Francouzi k Macronovi mnohem kritičtější. Společnost Ifop zjistila, že s prezidentem je spokojeno jen 36 % dotázaných. To je horší než u nejméně populárních předchůdců. Nicolas Sarkozy měl ve stejné době podporu 66 % a Francois Hollande 55 %. V posledních týdnech nespokojenost rychle roste a tisk si všiml poklesu preferencí.

Kromě reforem je kriticky hodnocena také prezidentova osobnost, která je považována za autoritářskou. Veřejný spor s náčelníkem generálního štábu skončil jeho rezignací a na veřejnost nezapůsobil dobře.

Ve snaze napravit špatný dojem ze stávající politické kultury vláda opakuje fráze o uměřenosti a sebeovládání. Počátkem srpna Národní shromáždění zrušilo řadu parlamentních privilegií, včetně speciálního penzijního pojištění a pojištění v nezaměstnanosti. Parlament zrušil i tzv. parlamentní rezervu ("porcování medvěda").

Nový zákon o "zmorálnění politiky" omezuje zaměstnávání rodinných příslušníků v parlamentu. Konzervativní opozice však hodlá podat stížnost k Ústavnímu soudu, protože podle ní zákon porušuje antidiskriminační principy.

Pokud jde o reformu pracovního trhu, vláda se chce výrazně stáhnout a nechat rozhodovat odbory a zaměstnavatele.

Uvolnění regulace má podpořit tvorbu pracovních míst a omezit nezaměstnanost. O detailech se stále jedná a výsledky by měly být oznámeny koncem srpna. Parlament už vládě uvolnil cestu k prosazení reformy bez hlasování. Macron dále chce restrukturalizovat penze a pojištění v nezaměstnanosti, ale to bude odloženo na příští rok.

Po letech porušování unijních pravidel chce Francie opět získat v EU důvěryhodnost. Avšak ke splnění Maastrichtských kritérií musí vláda snížit výdaje. Výsledkem jsou škrty v obranných výdajích a grantech pro regiony i departmenty.

To však nestačí, takže se vláda rozhodla seškrtat i sociální programy. Od října má platit snížení měsíčního příspěvku na bydlení pro lidi v nouzi o 5 eur, což vyvolalo ostré protesty.

Dalším nepopulárním opatřením je zvýšení odvodů do sociálního pojištění. To nepříznivě zasáhne důchodce, protože ti nemohou snížit své daně. Dosud měli Francouzi možnost odejít do předčasného důchodu v 62 letech a vysoké penze znamenaly, že šlo o jednu z nejvíce privilegovaných skupin.

Macronovi předchůdci se snažili o reformy, ale tlak veřejnosti a stranických oponentů to nedovolil. Macron do reforem zapojil umírněné odbory, jeho strana drží linii a opozice se příliš obávat nemusí.

Prezident převzal zemi ve výjimečném stavu a 1. listopadu má tento stav skončit. Nicméně připravuje se zákon prodlužující některá výjimečná opatření a zvyšující pravomoci policie, zpravodajských služeb a justice.

Macronova snaha zřídit společný rozpočet EU a ministerstvo financí musí počkat na výsledky zářijových německých voleb.

Celý článek v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
7940

Diskuse

Obsah vydání | 18. 8. 2017