O placatosti Země a o vzdělání

2. 1. 2018 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

Chtěl jsem napsat, že žasnu, ale už vlastně nežasnu… kdo může žasnout dnes, že se zrovna dnes stala mediálním tématem placatost Země? Dnes je přece legitimní mít názor, jakýkoli. Tím ve 21. století postupně retardujeme pod úroveň středověku. Ve středověku, kdy např. vznikly první univerzity (za všechny jmenujme univerzitu v Oxfordu, založenou na začátku 11. století), bylo vzdělání naprosto elitářské a vyžadovalo fundovanou disputaci.


Ve středověku samozřejmě vzdělaní lidé věděli, a věděli to už z dob antiky, že Země je kulatá. Když Dante před zhruba sedmi sty lety psal svou Božskou komedii na základě obrazu vesmíru svatého Tomáše Akvinského, putuje v ní spolu s Vergiliemi do pekla tak, že klesá ke středu Země… a na její druhé straně pak vychází ven, aby spatřil Očistcovou horu. Pro kulatost Země existovalo už v antice a ve středověku drtivé množství důkazů. Od té doby se situace rozhodně nezhoršila, tedy pokud jde o důkazy.

Často klademe – a já to mívám v oblibě – osvícenství a moderní vědu na jedné straně do protikladu ke středověké scholastice, nicméně v tom základním je osvícenství nebo třeba také Albert Eisntein důsledkem středověké scholastiky: vzdělání a vědění je založeno na komunitě odborníků a vyžaduje odbornou diskusi. Einstein dokázal přesvědčit vědecký establishment své doby (velmi mu v tom pomohl Max Planck, etablovaný fyzik non plus ultra). Představa, že někdy nějaký génius spadl z nebe a něco vynalezl nezávisle na komunitě odborníků, je absurdní. Z ní může povstat pouze idiocie.

Jistě velké vynálezy a myšlenky minulosti musely velmi často podstoupit střet se zavedeným establishmentem, ale právě to, že je nakonec odborníci pochopili a přijali, byť by za to mohla generační výměna, z nich udělalo uznávané vědění, které se rozvíjí a dá se vyučovat a používat. Kdybychom skončili na tom, že názor stačí, tak máme místo vědění miliony názorů a lékaři na operačním sále nebo konstruktéři v továrnách nebo piloti v letadlech si budou házet kostkou, jakým nástrojem a kam právě říznout, jakou čáru narýsovat na výkres nebo jaké tlačítko zmáčknout při odletu letadla.

Každý asi pochopí, že dobrý řemeslník je málokdo. Těžko někdo bude chtít, aby mu dům nebo auto nebo zuby dával do pořádku někdo, kdo má prostě jen názor, kdo neprošel těmi či oněmi zkouškami, kdo se neosvědčil. V intelektuální sféře je to ale přece totéž. Jak se nám mohla tak zoufale vypařit představa vzdělání? Mějme šílené, šokující teorie, ale jako odborníci, kteří je prosadí v odborné diskusi, pak ať se dostávají do popularizace a učebnic. Názor nestačí. Věda, a zejména ta revoluční, vyžaduje naprostou výjimečnost talentu a vzdělání. Einsteinů je opravdu velmi málo, a to napříč dějinami fyziky.

0
Vytisknout
13609

Diskuse

Obsah vydání | 9. 1. 2018