Opatrný optimismus turecké opozice před "nejdůležitějšími volbami v dějinách země"

20. 6. 2018

Vítězství by znamenalo, že Erdogan zůstane prezidentem do roku 2023 - do stého výročí založení republiky, upevní svou roli "velkého vůdce" lidu.

Oponenti se obávají, že volby, které už byly ovlivněny uvězněním desetitisíců lidí, mohou představovat poslední relativně svobodné hlasování před dalším pádem do autoritářství.

Výsledek voleb, které proběhnou 24. června, bude mít veliký ohlas nejen v samotném Turecku, ale v celém regionu.

Erdoganův režim je angažován v konfliktu s kurdskými nacionalisty doma i v zahraničí. Jeho jednotky jsou déle než rok nasazeny v Sýrii a přávě vstoupily do Manbídže, města, které bývalo kontrolováno Kurdy.

Operace se šíří dále, když Ankara oznámila nálety na severní Irák nedaleko hranice s Íránem. Cílem je štáb Kurdské strany pracujících (PKK) v Kandilu, kde minulý týden bylo "neutralizováno" 26 oponentů.

Mezitím pokračuje zatýkání po nepovedeném puči před dvěma lety. Bylo vydáno více než 100 nových zatykačů na osoby údajně spojené s exilovým klerikem Fethullahem Gulenem, jehož Ankara obviňuje z vyvolání převratu.

Mezi čerstvě proskribovanými se nacházejí diplomaté, armádní imámové a akademici, včetně profesora Mehmeta Kantera. Zadržováno je více jak 50 000 lidí a dalších 140 000 bylo vyhozeno z práce nebo podrobeno výluce.

Loňské referendum schválilo změny ústavy zahrnující zkoncentrování autority kolem prezidentské kanceláře, na úkor parlamentu a justice.

Nicméně existují známky toho, že Erdogan možná přecenil touhu Turků po "záchraně". Výsledek loňského referenda byl těsnější, než se čekalo, a opozice těží z rostoucí únavy z Erdogana.

Opoziční strany se pomalu vyrovnávají s šokem drakonických vládních opatření a dávají najevo dosud neobvyklou ochotu strategicky spolupracovat. Existuje šance, že Erdogan nezíská 50 % nezbytných k plnému vítězství, což by ho přinutilo ke druhému kolu.

Existuje také určitá možnost, že koalice opozičních stran dokáže oslabit postavení vládní strany AKP v parlamentě a zrušit některá opatření, která vláda prosadila.

Opoziční strany se rozhodly maximálně využít řídkých příležitostí, kdy se dostaly do médií.

Kandidát prokurdské strany Lidové demokratické strany (HDP) Selahattin Demirtas vedl kampaň z vězení, kde již strávil 20 měsíců na základě obvinění, kvůli nimž byl odsouzen k 142 letům odnětí svobody.

V desetiminutovém vystoupení ve státní televizi TRT, na něž má podle volebního zákona právo, Demirtas prohlásil: "Jediný důvod, proč jsem zde, je ten, že AKP má ze mě strach. Myslí si, že když mi zde sváže ruce a bude postupovat z náměstí na náměstí, zatímco šíří obvinění na mou adresu, je to odvážné. Otevřeně porušují ústavu tím, že mě prohlásili za vinného, ačkoliv jsem nebyl usvědčen."

"V těchto volbách dejte šanci světlu, naději, míru a důvěře, nikoliv tmě, strachu nebo noční můře. Věřme, že to zvládneme, a udělejme to společně. Nepochybuji, že budu před zákonem očištěn co nejdříve, pokud se právní autority řídí zákonem a nikoliv očekáváním vlády."

Erdogan a jeho ministři se snaží obviňovat z ekonomických problémů, zejména ze soustavného pádu kurzu liry, mezinárodní spiknutí. Do jisté míry to funguje, rozhodně mezi jejich příznivci. Nedávný průzkum ukázal, že 65 % příznivců strany AKP věří, že úpadek národní měny je způsoben "operací cizích mocností proti Turecku".

Erdogan vyzval příznivce, aby bránili liru prodejem dolarů, eur a zlata. Někteří se tím nadšeně řídili. Během několika týdnů po této výzvě bylo na liry proměněno více než 440 milionů dolarů.

Avšak mnozí z těch, kdo se účastnili obrany měny, nyní čelí těžkostem, když lira kolabuje.

Zdroj v angličtině: ZDE