Invisible Presence Jiřího Matějů na výstavě v Letohrádku královny Anny

9. 10. 2018 / Zdeňka Petáková

 

 

Mimořádně zdařilou instalaci současného umění mohou zájemci shlédnout až do konce letošního října v Letohrádku královny Anny (Belvederu) v areálu Pražského hradu. Výtvarník Jiří Matějů (*1960) se celoživotně věnuje výtvarnému stylu řadícímu se ke geometrické abstrakci a pod názvem Invisible Presence ji působivě a nezapomenutelně prezentuje v unikátních výstavních prostorách Belvederu. Ve zdejších rozlehlých výstavních sálech jsou umístěné výtvarné celky nazvané „Událost člověka“, „Událost Země“ a „Invisible Presence“.


Měla jsem možnost sledovat návštěvníky a návštěvnice, kteří přicházeli a dělili se na tři druhy. První halasně proběhli sály a celou dobu se divili, co tam vlastně dělají, nevěřícně kroutili hlavami a po pár minutách odbíhali zpět do svých vysokorychlostních životů, nezasaženi právě zhlédnutým. Druzí, snad by se dalo říci poučení a s vyhraněným zájmem, či přímo lidé od kumštu, procházeli sály tiše a klidně, občas se zastavili a výtvarný zážitek sdíleli v hovoru. Nejzajímavější pro mě byla skupina třetí. Lidé, kteří šli okolo Letohrádku královny Anny a zvědavě nahlédli. Čímsi přitaženi vstoupili, rozhodli se k prohlídce a tiše a zamyšleně vnímali díla po celou dobu svého setrvání ve výstavních prostorech. Výtvarný vjem je ztišil a přemístil tam, kde umělec pravděpodobně chtěl mít své diváky – do neviditelné přítomnosti duchovna.

Barvy, linie, plochy, hmota trojrozměrných výtvarných objektů, vzdušnost výstavního prostoru a světlo, nejen umělé, ale pronikající do sálů zvenčí a měnící se po celý den vlivem otáčení Země, vlivem zdánlivého pohybu Slunce po obloze… Pokud si uděláte dost času, výstava ve vás nepochybně evokuje pocit návštěvy chrámu, a téměř hypnotické účinky výtvarna Jiřího Matějů, deklarované v textech uměleckých kritiků, můžete zkusit zažít sami na sobě.

 

(Autor fotografií Martin Polák.)

0
Vytisknout
1482

Diskuse

Obsah vydání | 11. 10. 2018