Turecké jednotky ostřelují děti

16. 10. 2019







Jonathan Rugman, Channel 4 News,  Sanliurfa, Turecko : Jsme nyní svědky rostoucích ambicí a oportunismu silné vojenské mocnosti. A nejsou to Spojené státy, je to Rusko. Protože ruské jednotky se přesunují k turecké hranici s cílem udržet mír a s cílem zabránit tureckým jednotkám překročit hranici. Prezident Trump požaduje od Turecka, aby okamžitě začalo dodržovat příměří a posílá v nadcházejících čtyřiadvaceti hodinách do Turecka viceprezidenta Pence se stejným požadavkem.  Ale Američané tady nerozhodují. Rozhodují tady Rusové. Syrští Kurdové jsou vděčni nyní za jakoukoliv ochranu. Musím vás varovat, že někteří diváci mohou považovat některé záběry v mé reportáži za znepokojující.



Sílící odsouzení vojenských akcí Turecka přichází pro tyto děti příliš pozdě. Jsou to syrští Kurdové. Žijí v městě Manbídž. A zranilo je turecké ostřelování. Zatímco prezident Erdogan vzdoruje americkým sankcím, evropskému zákazu vývozu zbraní a veškerému úsilí ho přesvědčit, aby své jednoyky stáhl.


Americké jednotky Kurdy opouštějí pod rouškou noci. Nechávají je napospas buď ofenzívě Turků, anebo prezidentu Asadovi a jeho podporovatelům z Ruska. A tak, v Manbídži, tato ruská vojenská hlídka vyplňuje vakuum, které Rusku věnoval Donald Trump. Je to tady dramatická změna v rovnováze moci. A na bývalé americké vojenské základně v tomto městě se příjezdem ruských jednotek vychloubá na kameru: "Včera tady byli ještě Američané," říká, "ale teď jsme to my."

Prezident Asad také přebírá stovky kilometrů území bez jediného výstřelu. Muž, odsouzený pro užívání chemických zbraní proti vlastnímu obyvatelstvu, pozvaný do této oblasti Kurdy jako jejich nejméně nejhorší alternativa.

A to se stalo  po tomto: po sobotní popravě několika Kurdů, které zastřelili arabští ozbrojenci bojující za Turecko. Vyšetřuje to OSN a varuje, že Turecko je možná odpovědné za válečné zločiny.

Rozhodnutí Donalda Trumpa se stáhnout dalo prezidentu Erdoganu zelenou. O týden později americký prezident uvalil na tureckou ocel dovozní cla a potrestal sankcemi turecké ministry. I když mnozí ve Washingtonu poukazují na to, že nezašel dostatečně daleko.

Senátor Lindsey Graha: Já obviňuju Turecko, Kongres na ně uvalí ochromující sankce, vyšleme Turecku jasný signál a rozbijeme jeho ekonomiku, dokud to krveprolévání nezastaví.

V Londýně hledal generální tajemník NATO podporu pro další akce proti Turecku, které Amerika chce. (...)

V úterý ráno jsme jeli co nejblíže k městu Kobane, ke kurdskému městu v Sýrii, nad nímž se tyčí turecké strážní věže. Město se obává, že Turecko do něho provede invazi.

Kobane tady na hranici je jedno z nejcharakterističtějších měst ve válce s Islámským státem. V roce 2015 ho kurdské jednotky dobyly od džihádistů v bojích, které trvaly po mnoho měsíců a v nichž zahynulo více než 1500 lidí.  Na těch bojích se podílela americká pozemní vojska i americké letecké údery. Avšak teď americké jednotky odcházejí. V pondělí večer prezident Trump dostal od tureckého prezidenta Erdogana příslib, že na Kobane nezaútočí. Ale kdo ví, jak dlouho takový příslib bude dodržen.

Jinde na této hranici arabští bojovníci, bojující za Turecko, se stále snaží vyhnat kurdské jednotky. Prezident Erdogan si tady představuje bezpečnou zónu, kterou chce naplnit miliony syrských arabských uprchlíků. Avšak smrt, ničení a bolest, jichž bude k jejímu vytvoření zapotřebí, jsou nepředstavitelné.

0
Vytisknout
3035

Diskuse

Obsah vydání | 22. 10. 2019