Británie: Není to země pro občany z EU

22. 8. 2019 / Tomasz Oryński

čas čtení 24 minut


Pokud jste pravidelným čtenářem Britských listů, asi jste si povšimli, že za poslední rok vychází můj týdenní seriál o Polsku docela nepravidelně. Chci dnes svědčit o tom, co se stalo v mém životě a jak jsem se zamotal do absurdit britského zdravotnického a sociálního systému

Začátek


27. června 2019 na mě fyzicky zaútočil jeden můj spolupracovník v zaměstnání (kromě toho, že píšu a překládám, jezdím také na část úvazku jako řidič pro malou skotskou kamionovou firmu). Ten člověk se choval agresivně už předtím a několikrát jsem si na to stěžoval vedení podniku, ovšem oni to vždycky bagatelizovali s tím, že "je to jen velkohubý idiot", a doporučovali mi, abych ho ignoroval. Problém však byl, že zatímco se tento člověk choval agresivně ke všem, ke mně se choval mimořádně agresivně, protože jsem Polák. A když viděl, že moje stížnosti vedení podniku nevedly nikam, ještě více ho to povzbudilo a začal používat otevřeně rasistického jazyka a začal mi otevřeně vyhrožovat. Řekl jsem firmě, že jestliže nic proti tomu nepodniknou, vezmu ten případ dál.

No country for EU citizens

22. 8. 2019 / Tomasz Oryński

čas čtení 19 minut

If you are a regular Britské Listy reader, you might have noticed that over last year my weekly column on Poland has become quite irregular and erratic. This is a story about what happened in my life and how I became entangled in the absurdities of British health and welfare system.


The beginnings

On 27 June 2018 I was assaulted by a co-worker at work (apart from writing and translating, I drive trucks on a part time casual basis for a small Scottish haulage company). He was behaving in an aggressive manner before, and I had complained about it to the management on several occasions, but they were just brushing it off saying that “he is just an idiot with a large mouth” and that I should ignore him.

The problem was though, that while he was behaving aggressively towards everyone, I got special treatment for being Polish.

And when he saw that my complaints lead to nothing, he felt even more encouraged and started to use openly racist language and began to make open threats. I told the company that unless they did something about it, I would take the case further. 

Rozhovor Britských listů 233. Petr Pithart: Proč byli politikové Pražského jara tak zbabělí?

16. 8. 2019

čas čtení 2 minuty



(For English, scroll below. This interview is in Czech with English subtitles)

Při příležitostí třicátého výročí pádu komunismu přinášíme tři exkluzivní rozhovory s Petrem Pithartem, prvním postkomunistickým premiérem České republiky. V tomto druhém rozhovoru s Janem Čulíkem mluví Petr Pithart - právem - velmi kriticky o zbabělství Alexandra Dubčeka a ostatních čelných politiků Pražského jara. Pozoruhodnou bystrost prokázal Zdeněk Mlynář, autor Akčního programu KSČ v roce 1968, když v 5. ledna 1968 dvacet minut po Dubčekově jmenování předvídal sovětskou okupaci. 21. srpna 1969, letos před padesáti lety, Dubček brutálně zradil československé občany, když na demonstranty, protestující proti sovětské okupaci, poslal vojsko a policii. Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 16.. srpna 2019.

On the occasion of the thirty years' anniversary of the fall of communism, we broadcast three exclusive interviews with Petr Pithart, the first Prime Minister of the post-communist Czech Republic and a close collaborator of Czechoslovak President Václav Havel. In this, second, interview, Petr Pithart is - rightly - highly critical of the cowardice of Alexander Dubček and the other leaders of the Czechoslovak CP during and after the 1968 Prague Spring. Pithart testifies to the remarkable perspicacity of Zdeněk Mlynář, the main strategist of the Prague Spring and the author of the 1968 Czechoslovak CP Action Programme. Within 20 minutes of Dubček being appointed leader of the CzCP on 5th January 1968, Mlynář predicted the Soviet invasion of Czechoslovakia. Fifty years ago this month, in August 1969, Dubček brutally betrayed Czechoslovak citizens who protested against the Soviet invasion, chanting his name. He sent the army and the police to suppress them. The interview is being broadcast by the Czech cable TV station Regionalnitelevize.cz from Friday 16th August, 2019.

K tomu: 



See also:



Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Děti ze středovýchodní Evropy jsou v britských školách obětí xenofobní šikany

22. 8. 2019

čas čtení 3 minuty

 

Od referenda o brexitu jsou školáci ze střední a východní Evropy v britských školách terčem intenzivního rasismu a xenofobie. Učitelé nejsou schopni je hájit a někteří učitelé se na rasistických a xenofobních útocích sami podílejí, vyplývá z výzkumu.

Studie z University of Strathclyde zjistila, že 77 procent dotazovaných žáků svědčilo o tom, že byli terčem rasismu, xenofobie či zastrašování, i když jsou tyto útoky často kamuflovány jako "škádlení". 49 procent žáků svědčí o tom, že útoky jsou od referenda o brexitu v roce 2016 častější.

Zeman & Zeman, aneb K logice visegrádského populismu

22. 8. 2019 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman má jasno: Úsilí ministryně spravedlnosti dosazené z iniciativy Miloše Zemana je zaměřeno na personální čistky "neposluchů" v justici ZDE. Česko se tak hrdě řadí pod prapor visegrádské odrůdy politického populismu, která se vyznačuje extrémní nesnášenlivostí vůči nezávislé justici.

Lhář Boris Johnson napodobuje mediální metody Vladimíra Putina

22. 8. 2019

čas čtení 1 minuta

Foto: Boris Johnson ve svém facebookovém videu

Boris Johnson je "známý lhář", který napodobuje přístup Vladimíra Putina k médiím, konstatovala, Dorothy Byrne, šéfka zpravodajství a publicistiky televize Channel 4 na edinburském televizním festivalu.

Byrneová poukázala na to, že Johnsonovo rozhodnutí začít zveřejňovat vlastní videa na Facebooku namísto toho, aby čelil kritickým, analytickým otázkám novinářů v televizních a rozhlasových rozhovorech, jí připomíná přístup ruského prezidenta, který "také rád mluví přímo k národu".

O kapitalismu a inovacích

22. 8. 2019 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty

Jak asi víte, jsem skalním příznivcem kapitalismu, tedy tržního hospodářství. Ten musí být nějak regulován, aby vůbec byla možná zdravá konkurence, která na rozdíl od vlády mafie vede k inovacím. Jedna z mých nejoblíbenějších pasáží z A. von Hayeka je tato (z knihy Právo, zákonodárství a svoboda):

Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

Vysoký činitel polské vlády odstoupil kvůli šikanování soudců

22. 8. 2019

čas čtení 1 minuta

Foto: Łukasz Piebiak



 Łukasz Piebiak, náměstek polského ministra spravedlnosti odstoupil a jeden vysoký činitel na ministerstvu byl propuštěn, poté, co vyšlo najevo, že ministerstvo řídí kampaň šikanovní, zastrašování a vydírání, zaměřenou proti soudcům, kteří se protiví úsilí polské vlády zotročit polské soudnictví.

Požáry v Amazonii: Rekordní rozsah vypalování brazilského pralesa

22. 8. 2019

čas čtení 2 minuty




Aktualizace: Brazilský prezident Jair Bolsonaro obvinil ekologické organizace, že ony zapalují požáry v amazonském pralese. Neuvedl však žádné důkazy. Rychlé šíření požárů v několika amazonských státech tento měsíc následovalo po zprávách, že brazilští farmáři získali odvahu k odstraňování amazonského pralesa pro své dobytčí a obilné farmy, protože brazilská vláda chce v amazonské oblasti stimulovat ekonomickou aktivitu. ZDE 



David Lammy:  Amazonský deštný prales - to jsou plíce světa. Existují tam asi tři miliony botanických a zvířecích druhů a žije v něm milion domorodců. Úmyslně zahajovat požáry, to je zločin proti lidstvu.

World Wide Fund:
Proč se lidé nerozčilují nad požáry amazonského pralesa stejně intenzivně jako nad požárem katedrály Notre Dame?



Deštné pralesy v brazilské Amazonii letos čelí rekordnímu počtu požárů, ukázaly nové údaje vesmírné agentury.

Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Británie "chce získat alianci Five Eyes pro rivala evropského systému Galileo"

22. 8. 2019

čas čtení 2 minuty

V březnu 2018 Evropská komise potvrdila, že Británie po brexitu bude zřejmě vyloučena z některých aspektů projektu Galileo, zejména ve vztahu ke kódovanému navigačnímu systému PRS využívanému vládou autorizovanými subjekty. Dojde k tomu přesto, že Londýn investoval více jak miliardu liber do evropského systému globální satelitní navigace.

USA: Nejméně tři děti migrantů zemřely v detenčních centrech na chřipku, když úřady odmítají poskytnout vakcínu

21. 8. 2019

čas čtení 1 minuta

Přibývá trestních oznámení ve věci přistěhovalců, kteří tvrdí, že jsou v amerických detenčních centrech sexuálně zneužíváni. Mezitím nejméně tři děti zemřely na chřipku, avšak úřady celní a pohraniční ochrany (US Customs and Border Protection, CBP) tvrdí, že neplánují vakcinaci zadržených rodin, informuje Clark Mindock.

"Narcistní hlupák". Trump zrušil cestu do Dánska, "protože mu Dánsko nechce prodat Grónsko"

21. 8. 2019

čas čtení 1 minuta



(Bývalý Bushův speechwriter  David Frum řekl v rozhlase BBC, že se zřejmě Trump také obává, že daleko populárnější bude v Dánsku Obamova návštěva, který se tam chystal cestovat v podstatě v tutéž dobu: 



Dánská premiérka uvedla, že je překvapena a zklamána, že Trump zrušil svou cestu do Dánska údajně proto, že mu Dánsko nechce prodat Grónsko.

Na tiskové konferenci ve středu odpoledne Mette Frederiksenová potvrdila, že Grónsko není na prodej. Předtím se vyjádřila, že návrh Donalda Trumpa, že koupí Grónsko, je absurdní.


Politikové z celého dánského politického spektra Trumpa odsoudili. "Je už mnoho dobrých důvodů se domnívat, že ten člověk je hlupák, a teď nám poskytl další dobrý důvod," řekla v médiích Eva Flyvholm, předsedkyně pro zahraniční politiku v dánské rudozelené koalici.

Grónsko je obrovský ostrov na hranicích Arktického oceánu, který je z 85 procent pokryt ledem. Do roku 1953 to byla dánská kolonie. V roce 1979 získalo Grónsko status autonomního území, ale ostrov silně závisí na dánských dotacích. Má 55 000 obyvatel, z nichž většina podporuje plnou nezávislost na Dánsku.

Mnoho lidí v Dánsku si původně myslelo, že Trumpův návrh, že koupí Grónsko, je vtip - Trump to však myslel vážně.

USA mají v Grónsku leteckou základnu a radarovou stanici a Dánsko je ochotno jednat se Spojenými státy o rozšíření této spolupráce.



Podrobnosti v angličtině ZDE

 

Vědecký konsenzus ohledně globálního oteplování čelí dezinformační kampani fosilního průmyslu

20. 8. 2019

čas čtení 2 minuty

V současnosti je patrné, že americká veřejnost stále více důvěřuje vědcům, kteří považují antropogenní změny klimatu za prokázaný fakt. Nicméně jen jeden z pěti Američanů si uvědomuje, že více než 90 procent klimatologů (nyní je to více než 99 procent klimatologů) dospělo k názoru, že člověkem způsobené změny klimatu se skutečně dějí. Dokonce i Američané, kteří jsou silně znepokojeni klimatickou změnou, se domnívají, že jde pouze o 80procentní konsensus. Tento fakt ilustruje, jak široce je rozšířeno podceňování názorové shody mezi klimatology, píše v akademickém časopise Bulletin of the Atomic Scientists Dana Nuccitelli.

Itinerář dopadů klimatických změn na světový oceán

21. 8. 2019

čas čtení 2 minuty

Kdy uvidíme které dopady změny klimatu na světový oceán? Nová studie zjistila, že některé změny jsou již patrné, zatímco jiné se projeví teprve během století. Některé dopady - jako růst teploty vody - již probíhají, zatímco u jiných se očekává určité zpoždění.

Černošice potvrdily, že je Babiš ve střetu zájmů

21. 8. 2019

čas čtení < 1 minuta

 

K tomu:  Rozhovor Britských listů 215. Není možné, aby Babiš financoval Agrofert z veřejných peněz  

Evropská unie odmítla žádost Borise Johnsona, aby byla zrušena irská podmínka

21. 8. 2019

čas čtení 2 minuty



Boris Johnson obvinil proevropské poslance Dolní sněmovny z "fundamentalistického" postoje EU

Evropská unie koordinovanou reakcí odmítla pokus Borise Johnsona přimět Brusel, aby z vyjednané dohody o brexitu ostranil irskou podmínku. Irská podminka znamená, že aby byla zachována otevřená hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou, do doby, než bude vynalezeno nějaké jiné řešení, Velká Británie bude muset dodržovat předpisy evropské celní unie a evropského trhu. EU totiž nemůže dovolit, aby do evropského trhu pronikaly neevropské výrobky porušující hygienické a bezpečnostní předpisy Bruselu. Zavedení pevné hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem by znamenalo obnovení terorismu a porušení mírové dohody o ukončení terorismu z roku 1998. Americký Kongres varoval, že pokud Británie tuto tzv. "Dohodu z Velkého pátku 1998" poruší, Kongres bude blokovat jakoukoliv obchodní dohodu USA s Británií.

Brexitová Babča - ostrovní pohledy

21. 8. 2019

čas čtení 1 minuta


Potkala jsem ji zcela náhodou - ve dveřích jsme si předaly klíče od skautského centra v části Londýna. Zapletly jsme se do krátké, ale energické debaty - jak jinak, neb tématem byl Brexit, píše Věra Broumová.

“Informovala jsem se - nestíhám už sledovat všechny zprávy,” říká asi sedmdesátiletá babička. Její zdroj je jediný - důvěryhodná BBC.

Projekt Nord Stream 2 ničí životní prostředí v Rusku

21. 8. 2019

čas čtení 1 minuta

Environmentální aktivisté již v minulosti varovali, že projekt plynovodu Nord Stream 2 ohrožuje Baltské moře. Nyní ruská pobočka Greenpeace zdokumentovala, že společnost budující plynovod porušuje zákony poškozováním přírodních rezervací přímo v Rusku.

24301

Proti zapomnění a manipulaci: O co šlo v roce 1968

21. 8. 2022

čas čtení 15 minut

◄ Editor svazku "Jaro 1968: Čítanka pro děti a mládež" (1988) Antonín Liehm (84) ve Skotsku v dubnu 2008.

Nelíbí se mi to každý rok. Poznámka JČ z roku 2022

Povšiml jsem si, že Český rozhlas Plus v noci na 21. srpna 2022 připomínal, že těsně před jednou hodinou ráno před čtyřiapadesáti lety upozorňoval Československý rozhlas, že bude vysílat závažnou informaci, tedy o invazi - stalinista ve vedení KSČ pak nařídil, aby rozhlas vypnuli, takže ta zpráva se nevysílala. Jedna paní včera připomněla na Twitteru, že 20. srpna 1968 bylo úterý a dívala se v televizi večer na film Řeka čaruje. Vzpomínám, jako by to bylo dnes, bylo horko, v pokoji u televize bylo otevřené okno.

JENŽE: Potíž je, že média v ČR neustále připomínají invazi - čtyřiapadesáté výročí není ani zrovna kulaté, ta každoroční důrazná připomínka jistě znamená, že invaze je dodnes traumatickým středobodem české zkušenosti. Nepopírám to - když se nad tím zamyslím, invaze hluboce, podstatně a dlouhodobě ovlivnila celý můj život. Bez invaze bych teď nežil ve skotském Glasgow.

ALE: Při připomínání invaze ze zapomíná, o čem bylo Pražské jaro 1968. Uznávám, že je to obtížné. Člověk by musel číst a během Pražského jara neexistovaly žádné významnější časové mezniky, které by média mohla jasněji připomínat. JENŽE: Pokud mluvíme jen o invazi a nevěnujeme se tomu, co potlačila, redukujeme všechno jen na nadávání na Rusy. Před časem jsme již se zemřelým Antonínem Liehmem zpřístupnili digitálně na internetu tento sborník o tom, co bylo Pražské jaro. VÁŽNĚ, ČTĚTE!

Měli bychom si asi být vědomi své historie. Omlouvám se, že poučuju, zase. :) (JČ)

* * *

"Na co se tu stojí?" - "Na svobodu, paní."
Pavel Kohout
Jak se posílalo Poselství ZDE

Všeobecné znalosti toho, co se v Československu dělo v šedesátých letech a zejména v období tzv. Pražského jara 1968, jsou značně omezené. Mladá fronta Dnes a Lidové noviny publikují o tomto období naprosté nesmysly, Jan Hřebejk a Filip Renč točí o něm filmy, které jsou o Československu na jakési jiné planetě. Málokdo se začte do toho, o co v té době v Československu skutečně šlo. Přitom je to zajímavé a dodnes aktuální.

V době  velkého kulatého výročí Pražského jara, v roce 1988, sestavil novinář, kritik a autor A.J. Liehm reprezentativní antologii nejzávažnějších více než 130 textů, publikovaných během jara 1968 v rámci tehdejší celospolečenské diskuse. Dal ji ironický podtitul "Čítanka pro děti a mládež". Této Čítanky je dnes zapotřebí možná ještě o mnoho více, než tomu bylo před třiceti lety. Člověk by měl znát své kořeny.

Ve spolupráci s A.J. Liehmem a za pomoci historika Viléma Prečana jsme tuto antologii významných textů zprostředkovali i mladším generacím a předkládáme ji tímto pro studijní účely kompletní v digitální formě. ČTĚTE! │Jan Čulík


Publikace má tento úvod:

Milé děti, jinoši a dívky

před dvaceti lety bylo v Čechách i na Slovensku jaro. Mnozí z vás nebyli ještě na světě, jiní se sotva batolili, ostatní teprve rozum brali. Dnes se ptáte, jak to vlastně bylo, co bylo a proč. Tak jsme pro vás sestavili čítanku, abyste si mohli přečíst aspoň něco z toho, co se tenkrát myslelo, psalo a dokonce říkalo nahlas, ba i v rozhlase, v televizi a do telefonu. Najdete tu tříšť textů, která není, ani nechtěla být úplná, ani nemá být historickou dokumentací či úplným přehledem. Prostě průřez, čítanka, jak se ji podařilo dát dohromady v nesnadných podmínkách. Ať je vám k užitku i radosti, k poučení i pobavení. A možná, že po ni sáhnou se vzpomínkou na vlastní školní léta i tatínek s maminkou.

Kdyby se vám zdálo, že to či ono připomíná něco z vaší vlastní zkušenosti, vězte, že jde o podobnost čistě náhodnou.

S přáním pěkného jara 1988.

Redakce.

P.S. Texty jsme řadili chronologicky, abyste nezapomněli, že historie probíhá v čase. Proto také vlastní čítanku uvádějí texty projevů na Sjezdu československých spisovatelů v červnu 1967, které mohly být uveřejněny teprve na jaře 1968. Poslední texty jsou z 15. 8. 1968. O pár dnů později, 21. srpna, začalo nové dějinné období, jehož čítanku už budete muset pro svoje děti a vnuky sestavit vy.

Proč učebnice češtiny více děsí než těší americké studenty

20. 8. 2019 / Karen von Kunes

čas čtení 24 minut

Autorka vyučuje českému jazyku a české literatuře a kultuře na Yale University v USA

Tento článek je reakce na komentáře k příspěvku “Jak učebnice češtiny děsí americké studenty” z 29. 7. 2019. Analyticky nejzajímavějším je komentář Jiřího Holého. Pan profesor Holý píše, že zmíněné dialogy “připomínají Járu Cimrmana, ale patrně bezděčně.” Jisté je, že ne “patrně,” ale absolutně bezděčně. Tím slůvkem “patrně” (v tomto kontextu vyjadřujícím opovržení nad neznalostí amerického studenta české kultury) Jiří Holý poukazuje (bohužel dogmaticky) na to, že předpokládá, že téměř každý má znát Járu Cimrmana a to nejen v Čechách, v Evropě, ale i jinde na světě. Proč by lidé v Americe, Číně či Austrálii měli znát jakéhosi Járu Cimrmana?


A tím jsme zase—ať chceme či nechceme—u myšlení českého národa (připomeňme si polemiku Milana Kundery a Václava Havla z roku 1968-69 nebo T.G. Masaryka: “Problém malého národa je problém národa českého”). Lidé v jiných zemích, např. v Singapuru, Thajsku nebo Barmě, nepředpokládají, že nějací Češi (o jejichž existenci asi většina lokálních občanů ani neví, pokud se tyto země nestaly turistickými centry pro Čechy) znají jejich kulturní představitele, národní hrdiny, atd. Co opravňuje Čechy k předpokladu, že jejich kultura má být známá (byť ne dominantní) po celém světě?

Ideální kandidát hradu na ministra kultury je pan Birke

20. 8. 2019 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty

Pan Šmarda už rezignoval. Jde to opravdu rychle. Tak dlouho za něj premiér orodoval u prezidenta, tak dlouho se ČSSD bila v prsa, že jiného kandidáta nebude hledat, ba dokonce pan Šmarda ještě před několika dny říkal, že kdyby rezignoval na svou kandidaturu, byla by to zrada – a ejhle, v pátek premiér místo boje s prezidentem zkusil bojovat se sociální demokracií, odmítl jejího kandidáta Šmardu, a v pondělí je po Šmardovi.

30458

Babiš i ČSSD chtěji pokračování vlády, nějak se nejspíše dohodnou

20. 8. 2019 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Během víkendu jsem dospěl k přesvědčení – možná mylnému – že premiérovi opravdu nejde jeho útokem na pana Šmardu, kandidáta ČSSD na ministra kultury, o vyhnání sociální demokracie z vlády. Naznačují to i jeho vyjádření. Rozhodl se situaci obrátit, aby se už nedalo mluvit o Ústavě, o prezidentovi, o kompetenční žalobě. Prezidenta potřebuje, prezident se ukázal neústupný, tak logicky tlačí na ČSSD.

České dráhy aneb cestování v zatlučené rakvi

20. 8. 2019 / Václav Jamek

čas čtení 1 minuta

Jel jsem včera rychlíkem č. 942 ve voze č. 368 z Hradce Králové do Prahy. Vůz měl být klimatizovaný, z kterýchžto příčin byla všechna okénka zaplombována, aby nešvarní cestující klimatizaci svými rozmary nenarušovali.

Problém tkvěl v tom, že klimatizace byla veškerá žádná, a vzduch se ani nepohnul. Několik mladých mužů postupně lomcovalo uzamčenými okýnky, poté zpoceni a vysíleni padali zpět na vyhřáté sedadlo.

Trumpova "mírová dohoda" je zradou Afghánistánu i jeho obyvatel

20. 8. 2019

čas čtení 3 minuty



Po dlouhých měsících rozhovorů mezi USA a Talibanem chystá Amerika nikoliv mírovou dohodu, ale stažení vojsk. Dojde k tomu, co prezidentský kandidát Trump chce nejvíce - návrat 14 000 amerických vojáků před příštími americkými prezidentskými volbami. Neposlouží to zájmu afghánského lidu. Naopak je toto špinavé spiknutí ponechá na pospas krutému konfliktu, který si od roku 2001 vyžádal desetitisíce civilních životů, píše Simon Tisdall.

Konec afghánské mizérie je na dosah ruky

20. 8. 2019 / Daniel Veselý

čas čtení 4 minuty

Zní to možná neuvěřitelně, ale Trumpova administrativa hodlá brzy zveřejnit smlouvu s Tálibánem, která by mohla ukončit 18 let trvající konflikt v Afghánistánu. Podle dohody by se americká armáda z Afghánistánu postupně stahovala a Tálibán by naopak zajistil, aby se tato země nestala základnou pro extrémisty plánující útoky proti Spojeným státům a jejich spojencům v Kábulu. Je zcela zbytečné debatovat o tom, zda Spojené státy válku prohrály, či vyhrály: po letech zbytečného krveprolití je nutno akcentovat mírové inciativy. A to se bytostně týká i české diplomacie. 

 

Spěchá Donald Trump na stažení amerických vojsk z Afghánistánu?

20. 8. 2019

čas čtení 1 minuta

Hovoří se o přelomové smlouvě mezi USA a Tálibánem, která by mohla stát u zrodu nového Afghánistánu. Americký prezident Donald Trump naznačuje, že chce z této země stáhnout americký kontingent čítající 14 tisíc vojáků.

Potenciální smlouva počítá s tím, že Tálibán zajistí, aby se Afghánistán nestal základnou pro militanty, kteří by prováděli útoky v zahraničí. Americká armáda i vojska NATO se úplně stáhnou ze země, zatímco bude uzavřeno trvalé příměří a realizován interní dialog mezi znesvářenými afghánskými skupinami.

Zdá se, že Spojené státy a Tálibán mají nyní největší šanci dospět k dohodě, která by mohla ukončit válečný konflikt v Afghánistánu trvající už 18 let.

Američtí představitelé říkají, že účastníci jednání uskutečnili významný pokrok. Donald Trump, jeho zvláštní vyslanec pro Afghánistán Zalmay Khalilzad, který je zkušeným diplomatem, a přední bezpečnostní poradci o možné smlouvě diskutovali minulý pátek.

Tálibán a Spojené státy spolu opakovaně jednaly v Kataru. Nicméně afghánští radikálové se odmítali stýkat s představiteli afghánské vlády, které považují za „americké loutky“. Příští měsíc se v Afghánistánu mají uskutečnit prezidentské volby, proti nimž však tálibové ostře vystupují.

Nabízí se samozřejmě otázka, zda plánovaná smlouva ukončí trable, jež dlouhé léta tuto zemi sužují.

 

Trump se opět mýlí: Větrné elektrárny na moři představují „novou průmyslovou revoluci“

20. 8. 2019

čas čtení 1 minuta

Americký prezident Donald Trump je ignorant a tlučhuba, když útočí proti větrné energii. Trump říká, že pokud jste závislí na větrné energii, vaše televize nebude fungovat, když vítr přestane zčistajasna foukat. Není to pravda. Trump také tvrdí, že větrná energie škodí lidskému zdraví. Opak je přitom pravdou, píše Juan Cole.

Vezměte si takové Dánsko. Vítr běžně generuje více než polovinu elektrické energie této malé evropské země. Dánsko exportuje elektřinu získanou z větrné energie do Německa, ale vzhledem k tomu, že letos v létě v Německu vypukl „větrný boom“, dodávky elektřiny se snížily.

Trumpovi jestřábi utrpěli zásadní porážku: Gibraltar propustil zadržovaný íránský tanker

20. 8. 2019

čas čtení 1 minuta

Íránský tanker, který převážel ropu v hodnotě 140 milionů dolarů a který byl 4. července zadržen gibraltarskými úřady, tento týden britské území na jihu Pyrenejského poloostrova opustil. Plavidlo bylo zadrženo kvůli podezření, že porušuje sankce EU uvalené na Sýrii. Gibraltarský soud odmítl vyhovět příkazu amerického soudu dál íránský tanker zadržovat .

30470

Hospodaření OSBL za červenec 2019

1. 8. 2019

čas čtení 2 minuty

V červenci 2019  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 85 598,97 Kč, výdaje byly 106 131,50 Kč. MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají, děkujeme také za mnohé vzkazy podpory - ale jak vidíte z výše uvedeného grafu, situace se trochu zlepšila, avšak trvale potřebujeme pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu. 

Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.


23416