Proč bychom se měli obávat pohraničních srážek mezi Čínou a Indií
29. 5. 2020
Před třemi dekádami se obě země dohodly, že nebudou bojovat. Ale Peking je nyní mnohem silnější, napsali Sumit Ganguly a Manjeet S. Pardesi.29. 5. 2020
Čínský Národní kongres lidových zástupců se chystá schválit nový "bezpečnostní zákon", který obchází hongkongské zákonodárce - a mezinárodní společenství se široce obává, že fakticky ukončí autonomii tohoto teritoria.
Norma by postavila mimo zákon prohlášení ve prospěch demokracie, svobody a lidských práv, která označuje za podvracení nebo pobuřování podkopávající národní integritu Číny.
Čínský autokrat Si Ťin-pching a lídři jeho strany opět porušují základní zákon Hongkongu, miniústavu, která byla zavedena v roce 1997, při vrácení území Velkou Británií.
Vloni se Peking pokusil prosadit novelu zákona o extradici, která by mu umožnila postavit "problematické" občany Hongkongu před soud v pevninské Číně. A to by sloužilo jedinému účelu: Potlačení disentu a pozavírání disidentů.
Nyní je naneštěstí Hongkong navzdory masovým protestům občanů ztracen. Ale Čína musí pocítit vážné důsledky svých akcí. Jinak se podnícena úspěchem pokusí o anexi sousedního Tchaj-wanu, který se od ní oddělil po občanské válce v roce 1949. Vládnoucí komunistická strana je natěšená na zničení úspěšné tchaj-wanské demokracie, protože se obává, že by mohla inspirovat prodemokratické hnutí doma.
Demokratické mezinárodní společenství tedy musí uvalit sankce na autokratickou Čínu a donutit ji, aby dodržovala své sliby. Německo by se mělo postavit na stranu Spojených států a Británie, které již podnikly kroky v tomto směru. Diplomatické vztahy s Tchaj-wanem je třeba posílit a poskytnout zemi záruky vojenské pomoci v případě čínského útoku.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Diskuse