Rozvolňování v Česku: Psi se rvou o kost

22. 2. 2021 / Karel Dolejší

čas čtení 5 minut
Zdroj: Pixabay.

Nesmyslný vládněopoziční plán rozvolňování na vrcholu pandemie počítá s návratem dětí do škol od 1. března. Za tímto účelem má být mj. vybrán dodavatel antigenních testů, které by si žáci a studenti měli provádět sami. Ministerstvo vnitra v pátek vybralo společnost Tardigrad International Consulting, která nesplnila podmínky tendru, přišla s dražší nabídkou a figurují v ní osoby podezřelé z praní špinavých peněz, jejichž stopy vedou na Bahamy. Premiér Babiš naproti tomu prosazuje společnost Chironax napojenou na lobbistu Horáčka obžalovaného z manipulace zdravotnických zakázek.


Expertům je dávno známo, že antigenní testy na COVID představují velmi problematický podnik. Produkty různých výrobců běžně neodhalí 30 - 50 % všech pozitivních případů, včetně klíčové skupiny bezpříznakových přenašečů. Takové testy mohou mít obecně jistý indikativní smysl při masovém nasazení ve skupinách, kde dokáží upozornit na nové ohnisko nákazy, ale nikoliv na individuální rovině, kde se na jejich výsledek naprosto nelze spolehnout. Zde fungují jen klasické PCR testy, případně některé z vyvíjených pokročilejších rychlotestů.

Stručně řečeno, antigenní testy, i kdyby si je žáci dokázali sami provádět korektně (o čemž existují určité pochybnosti), pro jednotlivce vytvářejí nanejvýš falešný pocit bezpečí, protože zachytí mnohem méně případů nákazy, než by měly.

Jelikož ve školách jsou častěji zaznamenány jednotlivé případy onemocnění než jejich clustery (pdf) a ve věkové kategorii do 18 let dokonce značný podíl nakažených uniká i kvalitnějším laboratorním testům vyhledávajícím virovou RNA (PCR testům), použití antigenních testů u žáků a studentů základních a středních škol se jeví jako v zásadě neodůvodněné i z pohledu možné detekce nových ohnisek.

Proto představa vlády, že otevře školy, jejichž prostředí je pro šíření koronaviru středně rizikové, ale riziko přitom účinně sníží antigenním testováním, je zavádějící a nebezpečná.

Pochybná je i v tom ohledu, že zavedení všeobecné povinnosti nosit respirátory na frekventovaných veřejných místech během tří dnů vedlo prakticky k vymizení respirátorů z českého trhu - a jejich ceny se nepochybně v blízké době vyšplhají k trojciferným částkám za kus. Žáci a studenti tak během jednoho víkendu ztratili možnost snadno získat předepsané individuální ochranné pomůcky, které by omezovaly šíření viru v učebnách účinněji, než dosud běžně používané látkové či chirurgické roušky. Nemluvě o tom, že ještě předtím nezávislé testy prokázaly, že většina (až 80 %) v ČR prodávaných respirátorů údajné třídy FFP2 (tím spíše čínských KN95) se svými parametry hodí nanejvýš tak ještě k ochraně stavebních dělníků před vdechováním prachu.

Alternativu k nošení respirátorů mají podle vlády představovat nanoroušky nebo dvě převrstvené jednorázové chirurgické roušky. Přitom ale cambridgeská studie upozornila, že to, jak rouška uživateli "sedí" na obličeji, je ve skutečnosti mnohem důležitější než materiál, z nějž je vyrobena. Proto také americké CDC doporučují nosit dvě různé roušky natažené přes sebe - látkovou a pod ní nano či chirurgickou - nikoliv, jako dezinformační české ministerstvo zdravotnictví, dvě stejné jednorázové chirurgické roušky.

Čechům vážně hrozí, že jejich úřady nebudou uznávat na frekventovaných veřejných místech formy improvizované individuální ochrany před COVIDem, které jsou založeny na nejnovějších výzkumech a doporučeních renomovaných zahraničních institucí, ale začnou místo toho tupě vyžadovat svévolně vymyšlené postupy, pro které neexistuje žádné rozumné odůvodnění a které zajišťují nižší stupeň ochrany. To se týká i žáků a studentů, pokud jim rodiče nedokáží zajistit dostatek chybějících respirátorů ke každodennímu použití a byli by vpouštěni do učeben jen v jediné nanonoroušce, případně se dvěma chirurgickými rouškami nataženými přes sebe.

Peníze, které se stát chystá vyhodit za pochybný a nanejvýš nebezpečný experiment s otevíráním škol na vrcholu pandemie, by měl raději investovat do vylepšování modelů online výuky. Zahraniční zkušenosti ukazují, že taková výuka při vhodné organizaci a ochotě pedagogů učit se nové dovednosti fungovat může - a nepředstavuje pouze "dočasnou a nepovedenou" náhradu klasického vyučování. Na vědeckých konferencích ve světě se diskutuje o tom, nakolik vlastně COVID představuje pro organizaci výuky bod zlomu, z nějž nebude návratu zpět.

V ČR se plánuje, jak takový nemožný návrat provést.

A premiér s vicepremiérem se handrkují, která pochybná firma má do škol dodat antigenní testy, které ani dost málo nezaručují bezpečnost žáků před průnikem nákazy.

Psi se rvou o kost v novém cynickém covidovém byznysu, který jako jeden z mála dokáže bezohledně profitovat i z lidských tragédií a masového umírání.

0
Vytisknout
9635

Diskuse

Obsah vydání | 25. 2. 2021