Kdo se zdráhá zavést tvrdý lockdown?

22. 2. 2021 / Daniel Veselý

čas čtení 4 minuty

Česká republika je nesvéprávnou montovnou, protože tu absentuje politická síla, jež by rázně bouchla do stolu a žádala okamžité zavedení tvrdého lockdownu. Po chvilkové koketérii s rozvolňováním přichází vláda s kosmetickými a patrně kontraproduktivními opatřeními, která však náš pád do propasti odvrátit nemohou. Blatného mlácení prázdné slámy na Primě o nutnosti zesíleného boje s virem doprovázené stesky na neposlušné obyvatelstvo, aniž by bič kompenzoval cukrem v podobě konkrétních motivačních pobídek, už nikdo příčetný nemůže brát vážně. A opatrnické našlapování okolo zavedení přísného lockdownu leccos o České republice vypovídají.

Průběh epidemie v ČR je charakteristický tím, že se za celou dobu nezastavily továrny, sklady ani další průmyslové provozy, zatímco školy zůstaly až na krátké přestávky zavřené. Jak lze tuto znepokojující skutečnost číst? Je snad prioritou tuzemské politické scény nevzdělané, a tím pádem poslušně makající obyvatelstvo? Veškeré indicie tuto domněnku potvrzují. A jestliže je návrat dětí do škol prioritou celé společnosti; prioritou, jíž se politikové o překot zaštiťují, proč recipročně nezavřít fabriky, kde se infekci tak skvěle daří? V našich podmínkách věc zhola nemyslitelná.

Kapitáni průmyslu samozřejmě neřeší, zda běžní zaměstnanci onemocní nebo zemřou; jediné, co jim dává smysl, je neustálý pohyb kapitalistického soukolí, které se nesmí zastavit, ani kdyby trakaře padaly. A naše politická třída – mezi vládou a opozicí nerozlišuje – tento zrůdný postoj věrně kopíruje.

Přitom lokální lockdowny na západě Čech zjevně fungují, jelikož zde stagnuje nárůst nových infekcí akcelerovaných britskou mutací. Na pořadu dne je případné zavírání dalších okresů, což problém s vysoce nakažlivou Brigitou nevyřeší, neboť britská mutace viru již jednoznačně dominuje celé republice. K celorepublikovému lockdownu se mezitím přiklánějí odborníci na epidemiologii i imunologii.

A sdělovací prostředky v čele s Českou televizí se zhusta zaobírají margináliemi – jako je Prymulův fotbalový dýchánek – jakož i nekonečnými politickými půtkami, váznoucí distribucí vakcín či tanečky okolo tendru na antigenní testy pro školy. Jistě, média by neměla rezignovat na analýzu dílčích aspektů epidemie, nicméně by měla akcentovat její celkovou dynamiku a apelovat na rázná opatření. Proč mediální scéna nepoukazuje na komatózní stav pacienta, jímž je nyní Česká republika, a nevolá po radikálním zákroku k jeho oživení?

A čím déle budeme otálet, tím hůře se rozjetá epidemie bude zvládat, což signalizují i čerstvá data. Pokud se nic zásadního nezmění (a zatím tomu nic nenasvědčuje), tak počet nově nakažených může být na dvojnásobku minulého týdne, jak vyplývá z analýzy PCR testů společnosti Diana Biotechnologies.

Ti, kdo primárně sledují hospodářské ztráty a jako lány přehlížejí vršící se mrtvoly, si ani neuvědomují, jak svým cynickým postojem přispívají k ekonomické destrukci této země. Nemocnice se v těchto dnech zaplňují osobami v produktivním věku; britská mutace urychluje nejen hospitalizace, ale i závažnost onemocnění často vedoucí k rychlému konci. Mezi mrtvými jsou už také třicátníci.

A co oněch zhruba 10 až 20 procent infikovaných, kteří se potýkají s následky dlouhého covidu? Protahovaná a polovičatá restriktivní opatření dopadají tvrdě i na psychické zdraví občanů, když každý třetí Čech trpí nějakou formou duševní poruchy, nejčastěji depresí. Cožpak tito lidé budou v brzké době s jarou myslí tvořit ekonomické hodnoty?

Podle matematika Reného Levínského je boj s Brigitou už předem prohraný, neboť s účinnými opatřeními jsme měsíc pozadu, přičemž řešením by mohl být totální lockdown včetně zastavení průmyslových provozů. Levínský však soudí, že úplné vypnutí ekonomiky je politicky neprůchozí. A v tom je kámen úrazu. Kdyby se k epidemii nevyjadřovali různí diletanti ověnčení vědeckými tituly a protiepidemická opatření by nevězela v rukou sociopatických diletantů – potažmo by nezávisela na partikulárních zájmech průmyslových lobbistů – nemusel nám ujet vlak.

Našinec si připadá jak v Jiříkově vidění; raději budeme oknem vyhazovat x miliard za nekonečné a polovičaté uzávěry, než abychom zavedli několikatýdenní přísný lockdown doplněný o jasně formulované finanční stimuly. A mezitím budeme neustále svalovat vinu na jankovité obyvatelstvo, které má už po krk sadistických ouřadů ve Strakovce a v parlamentu.

0
Vytisknout
9511

Diskuse

Obsah vydání | 25. 2. 2021