Nepodmíněný základní příjem – nová utopie/ dystopie moderny?

8. 3. 2021 / Olga Vlasová

čas čtení 8 minut
Ráno začalo jako obvykle – šálkem silného espressa a tradičním čtením oblíbených novin. Avšak dnešní ranní rituál byl náhle přerušen zprávou z banky, která pana N velmi překvapila. Dnes totiž přistálo na jeho účet xxx tisíc korun. Nebyly to však peníze od zaměstnavatele, příbuzných, kamarádů ani nikoho dalšího, s kým se pan N nachází v každodenním kontaktu. Ve zprávě pro příjemce byla jen krátká poznámka – nepodmíněný základní příjem (NZP).

Poháněný zvědavostí a touhou rozluštit význam této „podivné“ kombinace slov pan N rychle zapnul počítač a začal číst. Brzy si všimnul, že koncept NZP má „hodně tváří“, tj. je různými autory definován docela odlišně. Přesto se mu v této pestré paletě definic podařilo najít některé společné body, jako například to, že je tento příjem vyplácen každému občanovi či trvale usazenému jedinci, bez ohledu na to, zda vykonává placenou práci či nikoliv, zda je chudý nebo bohatý, zda bydlí sám nebo sdílí domácnost s někým dalším. Zkrátka tento příjem není vázán na jakékoliv podmínky, které jsou ve společnosti asociovány se současným tzv. podmíněným systémem státní sociální podpory a není ani odvozen od osobního výkonu v systému placeného zaměstnání.

Dovolte mi prosím malou odbočku… Představený úryvek není začátkem utopické knihy o světě bez práce, ve kterém je lidská existence plně zajištěna státem blahobytu. Jde o návrh, jehož cílem podle zastánců konceptu (např. P. Van Parijs, C. Offe, M. Hrubec, M. Brabec) je vytvořit a rozvíjet podmínky pro svobodný rozvoj jednotlivce, přičemž pojem svoboda je zde míněn v širším slova smyslu, a vztahuje se tak k různým sférám společenského života (práce, rodina, volný čas a další).

A teď zpět k našemu panu N…V průběhu čtení ho napadaly různé otázky, například: jaké dopady na fungování celé společnosti může mít zavedení NZP? Budou lidé stále chodit do práce nebo se budou raději věnovat jiným aktivitám, jako je péče o rodinu, dobrovolnictví, koníčky? Dojde ke zvýšení zaměstnanosti a produktivity práce v důsledku toho, že lidé budou vykonávat práci, kterou skutečně mají rádi? Budou se lidé cítit šťastnější a svobodnější ve společnosti, která garantuje uspokojení minimálně základních potřeb jejích členů? Kdo bude financovat tento nepodmíněný příjem?

Zastánci a odpůrci v ČR a ve světě: mapa argumentů

Je třeba zmínit, že téma zavedení NZP je doprovázeno duchem kontroverze. Je totiž předmětem současných diskuzí odehrávajících se na různých platformách veřejného diskurzu. Do těchto diskuzí jsou zapojeny velké organizační útvary, média, lokální vlády a politické strany jednotlivých států, které zahrnují NZP do svých volebních programů a projednávají návrhy pilotních experimentů. Možná si kladete otázku, co je obsahem této celosvětové debaty nebo s jakými kontroverzemi se v ní můžeme setkat? Hlubší ponoření se do tématu Vás pravděpodobně přivede k následujícím argumentům ve prospěch a proti zavedení NZP:

PRO

  • je nástrojem v boji proti chudobě, bezdomovectví, rostoucí nerovnosti

  • mohl by zmírnit rizika nezaměstnanosti plynoucí z robotizace či automatizace

  • lidé, kteří jsou v současné době příjemci státní sociální podpory, by NZP zbavil stigmatu

  • poskytnul by více času na vlastní koníčky, osobní rozvoj, péči o blízké, vzdělávání

  • uvolnil by čas na občanské aktivity a zapojení se do veřejného života

  • mohl by zbavit lidi existenčního rizika (sloužil by jako finanční polštář)

  • pomohl by zredukovat stres a zlepšit fyzické a duševní zdraví jednotlivce

  • posílil by vyjednávací pozice zaměstnanců

  • vedl by k redukci státní byrokracie

  • usnadnil by lidem nastartování podnikání

PROTI

  • je to drahý systém, byl by problém s jeho financováním

  • mohl by snížit motivaci k práci

  • vedl by k větší závislosti lidí na státní finanční podpoře

  • nedostatečně by chránil některé ohrožené skupiny obyvatelstva (např. důchodci, handicapované osoby), je necitlivý vůči individuálním potřebám

  • nezmírnil by nerovnost, spíše by vytvořil větší

  • je to neférová redistribuce peněz

  • mohl by vést ke zintenzivnění migračních toků, zvláště z rozvojových do vyspělých zemí

  • nebere v potaz cyklickou povahu ekonomického systému

A co na to česká společnost?

Zatímco přemýšlíte, zda takový příjem oslovuje Vás osobně čí nikoliv, můžeme se podívat, jak se k nápadu zavedení NZP v českém kontextu staví naši spoluobčané. Tomuto tématu se věnoval výzkum uskutečněný na reprezentativním vzorku české populace (N =1001 respondentů), který byl podpořen v rámci grantu SVS FF UK 2019-2020 a realizován ve spolupráci s výzkumnou agenturou NMS Research. Výsledky názorně ukazují nejednoznačnost a váhání ohledně výhod a nevýhod „peněz bez práce“, které prostupují celou českou společností. Jako ilustraci je třeba zmínit, že po krátkém představení hlavních principů NZP polovina české populace vyjádřila podporu konceptu, zatímco druhá polovina se umístila na opačném pólu názorové škály (viz graf). Přitom ženy vyjadřují o něco vetší souhlas s myšlenkou zavedení NZP v ČR než muži. Získaná data také podporují hypotézu, která tvrdí, že podpora konceptu mezi vysokoškoláky je menší ve srovnání s ostatními vzdělanostními skupinami. V rámci výzkumu byl rovněž testován vztah mezi příjmem domácnosti, počtem členů a podporou zavedení NZP. Zjistilo se, že příjem hraje roli pouze v případě čtyř a více členných domácností, a to tak, že domácnosti s čistým měsíčným příjmem nad 40 000 Kč vykazují nejmenší podporu zavedení NZP oproti domácnostem s nižšími měsíčnými příjmy.


Zdroj dat: NMS Research, vlastní zpracování

Stojí také za zmínku, že z výše zmíněných argumentů za nejvíce přesvědčivé (spíše + rozhodně) považují Češi následující výroky: je to drahý systém, byl by problém s jeho financováním (71 %); mohl by snížit motivaci k práci (70 %); vedl by k větší závislosti lidí na státní finanční podpoře (68 %). Na druhou stranu si však myslí, že by NZP mohl zbavit lidi existenčního rizika, sloužil by totiž jako finanční polštář (60 %). Lze tedy říct, že se pro českou veřejnost „proti“ argumenty zdají být přesvědčivější než ty, které popisují pozitivní změny, které by mohly nastat se zavedením NZP.

Výzkum rovněž ukázal, že téma NZP v ČR je zatím spíše na okraji mediálních a společenských diskuzí. Jako potvrzení může sloužit zjištění, že většina Čechů o konceptu NZP nikdy neslyšela (71 % respondentů). Určitou změnu v rozšíření povědomí o NZP je možné očekávat po uskutečnění celoevropské kampaně za zavedení základního příjmu, která startovala 25. 09. 2020 ve všech zemích EU.



Odkazy

V případě zájmu o poskytnutí dalších informací o průběhu a realizace výzkumu zmíněném v článku kontaktujte prosím Olgu Vlasovou oavlasova96@gmail.com.

Raventós, D. (2007). Basic Income: The Material Conditions of Freedom. London: Pluto Press. ISBN-13 978 0 7453 2630 6.

1
Vytisknout
8716

Diskuse

Obsah vydání | 11. 3. 2021