Běda-přeběda, poběda!

9. 5. 2021 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty
30752
Foto: Artěmij Trojickij.

Podle ruského oficiálního kalendáře je 9. květen oslavován jako den vítězství. Vládní místa tím míní 2. světovou válku, kterou však státem jedině povolený výklad rozděluje jakoby na dva různé konflikty. První začal v září 1939 a SSSR v něm byl agresorem, který obsadil území náležející Polsku, Finsku (které navzdory heroické obraně přišlo o polovinu průmyslové kapacity), Lotyšsku, Estonsku, Litvě a Rumunsku. O této válce se v Rusku téměř nemluví. Druhý konflikt, "Velká vlastenecká válka", začal 22. června 1941 Hitlerovým napadením SSSR. 9. květen pak slouží účelové připomínce "té druhé války", která měla údajně být slavná a bez poskvrnky. - Tedy až na to, že šlo mimo jiné i o největší znásilňovací operaci v dějinách.


Jen v samotném Berlíně bylo sovětskými soldáty znásilněno na 100 000 žen, v celém Německu pak kolem 2 milionů. Kulturní nadřazenost stalinského komunismu nad brutálním německým nacismem tak byla zajisté dokázána nade všechnu pochybnost...

Alexandr Skobov zmiňuje pozapomenutý paradox: Sovětský špionážní televizní seriál Sedmnáct zastavení jara, který měl postavit do protikladu nacistický a komunistický systém, mnoha divákům v SSSR teprve ukázal, nakolik si oba režimy byly podobné.

Ve skutečnosti nešlo o nějaké náhodné jednotlivosti. Nacismus i komunismus z velké části používaly identické mechanismy, prostředky, metody organizace a výkonu moci. Ať už revizionističtí historici tvrdí cokoliv, míra zasahování obou režimů do soukromé sféry byla taková, že opravňuje označení "totalitarismus" (na rozdíl řekněme od frankistické diktatury v poválečných letech, která byla jen autoritářská).

A jak upozorňuje Jelena Poljakovskaja, putinský režim utahuje šrouby natolik, že se stále více podobá právě režimu stalinskému. Podle Garriho Kasparova už je dnešní Ruská federace co do míry vnitřního útlaku horší, než byl pozdně brežněvistický SSSR.

Tvrdí-li pražský primátor Hřib, že sovětští vojáci přivezli mír, ale nikoliv svobodu, má v zásadě pravdu. Hned 9. května totiž začalo v Praze úřadovat rudé gestapo, které v první fázi šlo především po lidech z ruské meziválečné emigrace. Mnozí z těchto lidí byli čs. občany, ale stát je tiše zradil a skončili záhy v sovětských lágrech či rovnou na popravištích. Postupně se řady osob postižených stalinským terorem v Československu rozrůstaly, až si nakonec nemohli být jisti životem už ani komunisté na nejvyšších pozicích. Mír, který Rudá armáda přivezla, se v mnoha ohledech od války příliš nelišil...

Z celého území, které do konce 2. světové války v Evropě obsadili Sověti, jedině původní okupační zóna Rakouska ještě před rokem 1989 poznala politickou svobodu. Všude jinde byl prostě jeden okupační režim vystřídán jiným.

Pokud jde o bývalé Československo, dluh vůči "osvoboditelům", který si Moskva ještě nevybrala v za hubičku odebíraném jáchymovském uranu, byl anulován okupací v srpnu 1968.

Představa, že jsme v roce 2021 dnešnímu ruskému gangsterskému režimu čímsi povinni, jen tupě navazuje na někdejší poslušnou otrockou mentalitu české gubernie.

Sovětští vojáci kdysi do české kotliny - spolu s Američany, ale také třeba s Rumuny - přivezli mír.

Ale tím, kdo zemi skutečně osvobodil z koloniálního područí, do nějž upadla již v březnu 1939, byl teprve o půlstoletí později bývalý kombajnér Michail Gorbačov.

Připomínat si všechny bojovníky proti nacismu 8. května rozhodně dává dobrý smysl. Stejně tak by se dalo i pochopit, kdyby Češi - pakliže by chtěli projevit vděčnost směrem k Moskvě - oslavovali 2. března Gorbačovovy narozeniny. Protože přinejmenším tady máme člověka, který nás z koloniálního svazku "na věčné časy" konečně propustil.

Současný Kreml, který si z (často zbytečných a vlastním bezohledným státním vedením zaviněných) miliónů obětí války proti Hitlerovi dělá nechutnou a nevkusnou PR akci, je namístě ze všech oslav, při nichž byť jen epizodicky zazní slovo "svoboda", důsledně vypouštět.

A v žádném ohledu mu nepomáhat s šířením iluze, že díky někdejšímu mučednictví poddaných Stalinovy diktatury má snad v Evropě na cosi nárok.

2
Vytisknout
12139

Diskuse

Obsah vydání | 11. 5. 2021