6. 1. 2022 / Karel Dolejší
Vladimir Putin si na přelom let 2021-2022 naplánoval novou invazi na Ukrajinu. (Ještě předtím, než mohl vědět, že Biden v létě zpacká stahování z Afghánistánu a věrohodnost NATO bude oslabena.) Za tímto účelem společnost Gazprom v Evropě od loňského jara systematicky vyprazdňovala pronajaté plynové zásobníky a uměle vytvářela nedostatek zemního plynu na trhu. Až se v zimě bude jednat o nových sankcích uvalených za použití vojenské síly v mezinárodních vztazích, Evropané se budou bát mrazu po utažení ruských kohoutů a hodí do toho Američanům vidle. Tak hezky to bylo vymyšleno. - Pak ale přišel Kazachstán.
V Kazachstánu, který je po Bělorusku druhým nejvýznamnějším ruským spojencem, vládne po 32 let klan Nazarbajevů. Takřka všichni poddaní mají dávno mafiánské rodiny plné zuby, takže po posledních nepokojích od března 2019 naoko vykonává funkci prezidenta jistý Tokajev. Avšak Nazarbajev si nadále podržel faktický vliv, mj. coby předseda Bezpečnostní rady státu. Tedy až do středy 5. ledna.
Kazašská vláda dlouho metodou opsanou nejspíše ve Venezuele regulovala ceny kapalného propan-butanu pro pohon vozidel (liquefied petroleum gas, LPG). Výrobní náklady činily kolem 80 tenge za litr zkapalněného plynu, směl se prodávat jen za 60. Avšak LPG výrazně levnější než benzín se přesto stal pro domácnosti, které neměly povinnost vědět o prodělečnosti produkce propan-butanu za daných podmínek, důležitým signálem pro netriviální investice do konverze vozidel na plynový pohon.
Pak ovšem vláda zjistila, že se producentům kupodivu nevyplatí prodávat LPG s 25 % ztrátou, a regulaci proto kulišácky zrušila postupným přechodem k elektronickým prodejům za tržní cenu. Během poslední doby se cena plynu na trhu až zdvojnásobila na 120 tenge. Rodinné investice do vozidel, která jsou při špatném stavu infrastruktury a služeb v některých částech Kazachstánu pro zásobování domácností velmi třeba, byly okamžitě znehodnoceny. To se stalo ještě v neděli bezprostředním spouštěčem občanských nepokojů v okrajových částech země, které v noci z úterka na středu přerostly v politické protesty prakticky na celém území požadující skutečný a definitivní odchod Nazarbajevovců - a dokonce přechod k parlamentní republice.
Vladimir Putin si sice v minulosti dovolil nechat padnout proruskou vládu v malé Arménii, ale nemůže si dovolit demokratický režim v Kazachstánu - natožpak kdyby měl být "neposlušný". Přes Kazachstán vedou klíčové ruské produktovody do Číny a Rusko zde má také pronajatý známý kosmodrom Bajkonur, srdce ruského kosmického programu. Letos se sice z finančních důvodů část letů měla přesunout na Kourou ve Francouzské Guayaně, přesto však Bajkonur zůstal klíčový.
Pokud by se Putin měl za pár dní rozhodnout k útoku na Ukrajinu, ve hře by bylo zastavení dodávek ropy a plynu do Evropy coby nátlak na evropské vlády, aby nepodpořily americké návrhy maximálních ekonomických sankcí proti Rusku. V tom případě by ruské ropné a plynařské společnosti potřebovaly co nejvíce své produkce přesměrovat na asijské trhy, zejména do Číny. Stát sám sice schraňuje velké devizové rezervy, jednotlivé společnosti typu Gazpromu ale již méně.
Pokud by nepokoje v Kazachstánu pokračovaly a ohrozily přepravu energetických surovin, plán kompenzovat výpadek prodeje v Evropě zvýšením dodávek do Asie by byl poměrně špatně proveditelný.
Kromě toho si Putin nemůže dovolit nechat Nazarbajevův režim padnout také proto, že se dění v Kazachstánu u něj doma okamžitě stalo předmětem obdivu k vládě kriticky naladěných Rusů.
Takže se vojenská aliance Организация Договора о коллективной безопасности (ОДКБ), k níž patří Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko a Tádžikistán, stává důstojným pokračovatelem tradic Varšavské smlouvy, která jako úplně první na světě napadala výhradně své členy. Do Kazachstánu vyšle "mírové jednotky", které mají pomoci udržet místní zkorumpované vládce u moci. Zároveň Kreml vyzval svět k "nevměšování".
Zda se během intervence také realizují fámy kolující od včerejška v proputinské sekci ruské služby Telegram a dojde na anexi od severního Kazachstánu odtržené "Jihouralské lidové republiky" obývané ruskou menšinou zatím nevíme. Jiné věci jsou nicméně již teď poměrně zřejmé.
Potlačovat kazašskou revoluci odjede za ruskou stranu v prvé řadě 15. samostatná motostřelecká brigáda (15-я отдельная мотострелковая бригада) Alexandrijskaja, kterou za tímto účelem v Náhorním Karabachu nahradí jiné, ad hoc uvolněné, patrně menší jednotky. Protože jinak v Centrálním vojenském okruhu sousedícím s Kazachstánem není k dispozici mnoho volných jednotek - koho jen trochu šlo, toho přesunuli k ukrajinské hranici - nabízí se ještě 98. gardová výsadková divize a 31. samostatná gardová výsadková brigáda, které lze vždy operativně letecky přesunout. Na pár povstalců, kteří odebrali zbraně policistům či kazašské Národní gardě, by to normálně mělo stačit. Tím spíše, že se dají očekávat pomocné kontingenty z dalších členských zemí ODKB. "Bratrská pomoc" jako vyšitá.
Teoreticky se z čistě vojenského hlediska Kreml nemusí zásadním způsobem znepokojovat. Uskupení u ukrajinské hranice teď oslabovat nemusí, Nazarbajevovi pohůnci navíc po zprávách, že intervence je na cestě, začnou klást povstalcům větší odpor.
Otázka ovšem zní, zda by chtěl Putin opravdu riskovat válku na dvou frontách - jedné ve Střední Asii, druhé v Evropě, a to v podmínkách, které mohou vážně narušit export energetických surovin (nezpracované a částečně zpracované tvoří nejméně 40 % veškerého ruského exportu - a jediný spolehlivý zdroj příjmu ve stabilních měnách).
Leccos už zřejmě naznačí průběh jednání s USA a NATO plánovaných na příští týden. Rusko na ně po kazašských událostech pojede bez reálné možnosti vystupovat z pozice síly - a Západ to doufejme ví.
Kreml se ovšem může také rozhodnout, že riziko raději rozloží v čase. Nejprve Kazachstán, pak Ukrajina. V tom případě ale sotva lze očekávat, že by ruský vpád na Ukrajinu začal ještě letos v zimě, jak bylo původně predikováno. Další možný termín pak představuje až konec jarní rasputicy, kdy vyschne půda po jarním tání a srážkách a terén se znova stane průjezdným pro vojenská vozidla. Podle okolností by letošní rasputica mohla skončit v květnu nebo dokonce až počátkem června.
A to by ovšem poskytlo Západu ještě možnost posílit ukrajinskou obranu dodávkami pokročilých protiletadlových/protiraketových zbraní nebo výcvikem jednotek...
Diskuse