Německo: Rostoucí inflace zasáhne ty nejzranitelnější

21. 1. 2022

čas čtení 3 minuty
  • Němci mají dobrý důvod dělat si starosti s rostoucími spotřebitelskými cenami. Když inflace dosahuje třicetiletého maxima, nejhůře postiženi budou ti nejpotřebnější, napsala Kristie Pladsonová.

Je studený deštivý lednový den, ne zrovna nejpříjemnější podmínky pro dobrovolníky ve stanu před potravinovou bankou Bonner Tafel v Bonnu. Avšak chlad je ideální pro zeleninu a další čerstvé produkty, které předtím sesbírali z okolních supermarketů. Zboží ne tak docela čerstvé, aby je bylo možno prodat na trhu, bude brzy distribuováno zdarma potřebným místním obyvatelům včetně penzistů, mladých rodin a nezaměstnaných.

"Místní" je třeba chápat ve velmi obecném smyslu. Někteří stráví čtyři hodiny každotýdenní cestou do Tafelu, aby získali cokoliv, co může zrovna nabídnout.

"Všímáme si, že ke konci měsíce, když peníze docházejí, se začínají ptát, `Můžu si vzít trochu víc?` Pak si uvědomíte, jak napjatá je situace," říká dobrovolník Tafelu Günther Giesa. "A tehdy vytrvalá inflace, která není jiným způsobem kompenzována, začíná být znepokojivá."

Údaje publikované ve středu ukazují, že spotřebitelské ceny v Německu v roce 2021 vzrostly o 3,1 %, nejvíce za 30 let. V prosinci byly ceny v meziročním srovnání o více jak 5 % vyšší.

Je to ostrý kontrast oproti roku 2020, když německá inflace skomírala na 0,5 %, a výrazně více než 2 %, na něž cílí Evropská centrální banka (ECB).

Spotřebitelské ceny v ekonomikách po celé zeměkouli explodují. Vyšší náklady na energie jsou jedním z hlavních faktorů. Poptávka po palivech vzrostla, když byly v roce 2021 zrušeny pandemické restrikce. Ve stejné době se skupina OPEC+ držela plánu jen postupně rušit omezení produkce z doby pandemie. Když obnovitelné zdroje nejsou dostatečně rozvinuty na to, aby nahradily převis poptávky, omezenou nabídku stíhají značné sumy peněz.

Vysoké ceny energií zvyšují celkové výrobní ceny a komplikují dosažení konkurenceschopných cen. Zatímco spotřebitelé mají problém vyrovnat se s růstem cen, podniky netuší, zda dokážou zaplatit účty za elektřinu. S tím přichází i úvahy o stěhování výroby za výhodnějšími podmínkami.

V Německu, kde v minulém století několikrát došlo k likvidaci kupní síly, je inflace zvlášť znepokojivá.

V roce 1923 hyperinflace vyvolaná zrušením zlatého standardu a porážkou v 1. světové válce vedla některé zaměstnavatele, aby platili mzdy každý den. Když spotřebitelské ceny každým dnem pokračovaly v růstu, dělníci sebrali mzdy a utíkali je utratit, než jejich peníze ztratí ještě větší část své hodnoty. Mnozí se uchýlili k barterovému obchodu.

Od té doby Německo trpělo ještě jinými inflačními epizodami, včetně období po 2. světové válce a během energetické krize 70. let.

Pro zemi, která si tolik cení ekonomické stability, je strašidlo dlouhodobé inflace vážným důvodem ke znepokojení. Americký ekonom a nositel Nobelovy ceny Robert Shiller prohlásil, že byť i jen strach z teoretické inflace může stačit k negativnímu dopadu na ekonomiku. Čerstvé údaje o inflaci ukazují, že hrozba je zcela konkrétní. A ti kdo mají nejméně budou zřejmě zasaženi nejvíc.

Pro tyto lidi překvapivý růst ceny často znamená, že si musejí něco odepřít. "Musejí přemýšlet o věcech jako `Chci si koupit čerstvý chleba, nebo bych radši použit to euro k nákupu litru mléka?`", říká Giesa. "Není to tak, že mají finanční rezervu. Obyčejně utratí vše co mají. Když všechno zdražuje, znamená to, že se musejí bez něčeho obejít."

Celý text v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
2664

Diskuse

Obsah vydání | 25. 1. 2022