Čtyři scénáře pro evropský energetický systém budoucnosti

20. 1. 2022

čas čtení 6 minut
 

Energetická politika, energetická transformace, energetický průmysl, sektorové propojení 

Podle studie společnosti Deloitte musí do roku 2050 do rozšíření obnovitelných zdrojů energie investovány čtyři biliony eur

V tomto odvětví panuje široká shoda, že trhy s elektřinou v Evropské unii budou stále silně růst. Protože poptávka po elektřině v tomto desetiletí výrazně vzroste s přibývajícím počtem elektromobilů a se zahájením výroby vodíku. Na pozadí Evropské zelené dohody je proto potřeba více elektřiny z obnovitelných zdrojů. Pro pokrytí rostoucí poptávky je nutné masivní rozšíření výrobních kapacit a s tím spojené investice v řádu bilionů. Zdá se, že tomu tak také je. Na druhé straně není jisté, jak bude evropský energetický systém vypadat v budoucnu a zda EU dosáhne svého cíle pro rok 2050, který si sama stanovila. Poradenská společnost Deloitte k tomu vypracovala různé scénáře a výsledky zveřejnila v aktuální studii „Budoucnost energetiky spočívá v růstu“.

 

Autoři studie vypočítali, že do roku 2050 by do rozšiřování obnovitelných zdrojů energie v celé EU musela přitéct obrovská částka kolem čtyř bilionů eur. Jedině tak by mohlo dojít k rozšíření výrobních kapacit natolik, aby bylo možné pokrýt 90 procent potřeby elektřiny z bezemisních zdrojů. V kombinaci s opatřeními, která vážou CO2 – jako je zalesňování – by byl klimatický cíl na dosah. Peníze by měly být investovány především do nových solárních systémů a větrné elektrárny na souši i na moři. Fotovoltaická (FV) kapacita by se musela zvýšit z odhadovaných 280 gigawattů (GW) v roce 2025 na 860 GW v roce 2050. Pobřežní větrná energie by musela ve stejném období vyskočit z 20 na 350 GW a z 200 na 580 na pevnině.

Zaměřte se na větrnou a solární energii

Odborníci předpovídají, že budou nutné investice až 70 miliard EUR ročně (miliardy EUR/rok) do větrné energie a až 40 miliard EUR/rok do fotovoltaiky – a to včas. Do konce roku 2020 by již mělo být dosaženo úrovně investic ve výši přibližně 180 miliard EUR ročně. Pro dobu poté ale očekávají výrazný pokles cen obnovitelných technologií. Experti tak popisují dlouhodobý trend – bez ohledu na kolísání cen v důsledku rostoucích cen surovin, jak je nyní možné sledovat. Technický pokrok a větší dostupnost by znamenala, že expanze neztratí na síle ani při nižším objemu investic.

IEA ukazuje ambiciózní cestu k čisté nule

To, jak bude energetická transformace v EU a jejích členských státech skutečně pokračovat v příštích letech a desetiletích, však závisí kromě výše investic na mnoha dalších faktorech. Autoři proto zhodnotili nejdůležitější politické, technologické, sociální a ekologické trendy. Na tomto základě byly vytvořeny čtyři scénáře, které popisují, jak by se energetický systém mohl vyvíjet do roku 2050:

1. Happy EU-lectrons: Zde odborníci předpokládali, že společný trh s elektřinou v EU vznikne v roce 2050. Ekonomický stimulační program Covid-19 umožnil vysoké investice v roce 2020. Rozhodující však byl především cílený přístup na úrovni EU, včetně konzistentního stanovování cen CO2. Tímto způsobem by se mohly výrazně rozšířit obnovitelné energie. Mohou pokrýt masivní nárůst poptávky po elektřině způsobený rychlým rozšířením elektrických aut a vodíkových technologií. Energetická transformace byla v EU úspěšná, klimatický cíl byl splněn.

2. United in Tech-Diversity: Tento scénář je založen na tezi, že se členské státy EU sblížily kvůli silnému geopolitickému napětí po celém světě – také proto, aby se staly méně závislými na dovozu. Tímto způsobem by mohla být přijata komplexní opatření na evropské úrovni a energetická transformace posouvána vpřed. To by vedlo k živé konkurenci mezi technologiemi a zdroji energie. Investice by plynuly nejen do rozšiřování obnovitelných energií a rozvoje vodíkové ekonomiky, ale také například do jaderné energetiky, dalšího rozvoje e-paliv a metod ukládání CO2. Tímto způsobem by bylo možné dosáhnout i cíle klimatické neutrality.

3. Dva kroky vpřed Jeden krok zpět: Jak název napovídá, členské státy v tomto scénáři neuspěly při sledování společných udržitelných cílů pro energetickou transformaci. Zelenou dohodu zastavily mimo jiné individuální národní zájmy a nedostatek ekonomických zdrojů. Proto je mnoho zemí nadále závislých na fosilních zdrojích energie. Mnozí se nakonec snažili dosáhnout energetického obratu. Celkově to však nestačilo. EU nesplnila svůj klimatický cíl.

4. Zelení osamělí vlci: Opět nebyl dosažen žádný společný postup. Důvodem byla rozsáhlá politická stagnace na úrovni EU. Protože neexistovala ani vhodná legislativa, ani adekvátní programy financování, státy byly donouceny převzít iniciativu samy. V tomto scénáři to vytvořilo konkurenci, ve které se každá země pokusila dosáhnout klimatického cíle sama. V důsledku toho existuje mnoho paralelních energetických systémů, které jsou od sebe navzájem do značné míry izolované. Kvůli tomuto nekoordinovanému přístupu není EU 2050 klimaticky neutrální – i když mnoho nechybí.

Čtyři scénáře ukazují, že odhodlání realizovat společnou evropskou linii bude rozhodující pro úspěch energetické transformace. Pro průmysl je to spojeno s velkou nejistotou, jak na závěr vysvětlují autoři studie: na jedné straně se dodavatelé energií musí připravit na silný růst, na druhé straně však zatím nelze předvídat, jaké výzvy jim čelí, na které narazí. Kromě vysokých investic to vyžaduje flexibilní strategii, kterou lze v případě potřeby přizpůsobit změnám v ekonomice, politice a technologiích.

(Připravil Milan Lelek)

Zdroj: https://www.en-former.com/vier-szenarien-fuer-das-europaeische-energiesystem-der-zukunft/

0
Vytisknout
3790

Diskuse

Obsah vydání | 25. 1. 2022